Na nadcházejícím koncertě spolku Lieder Company Prague bude pozornost věnována dvojitému výročí pozdně romantického skladatele Sergeje Rachmaninova (1873–1943). Kromě písňové tvorby tohoto velikána zazní i písně a cykly dalších ruských autorů: Petra Iljiče Čajkovského (1840–1893) a Nikolaje Rimského-Korsakova (1844–1908). Koncert se uskuteční ve Velkém sále Novoměstské radnice v neděli 10. září od 19.30 hodin.
Tvorby těchto významných romantiků se ujme mezzosopranistka Jana Hrochová a barytonista Roman Janál, sólisté Národních divadel v Brně a Praze. Klavírních partů se zhostí klavírista a skladatel Jan Dušek.
Písňová tvorba žádného z těchto autorů nebývá na českých pódiích slyšet příliš často, přestože u všech představuje zcela zásadní část jejich hudebního odkazu. Ačkoliv všichni sestavovali ze svých písní cykly zpravidla vydávané pod jedním opusovým číslem, v případě Čajkovského a Rachmaninova se jedná spíše o sbírky. Na koncertě proto zazní reprezentativní výběr – průřez jejich celoživotním písňovým dílem. Zazní tak písně z Čajkovského opusů 6, 25 a 38. Z Rachmaninovova díla zaznějí vybrané písně jak z raných opusů 8 a 14, tak z jeho vrcholných opusů 26 a 34, včetně My otdochňom na báseň A. P. Čechova a Christos voskres s textem D. S. Merežkovského.
Písňová tvorba Rimského-Korsakova vykazuje mnohem silnější znaky cyklické prokomponovanosti a pro tento koncert byly vybrány dva vrcholné cykly Čtyř romancí op. 39 a Čtyř romancí op. 40. Oba cykly vznikly v roce 1897 v těsném sousedství jeho nejslavnějších oper a byly okamžitě vydány tiskem v Lipsku. I přes jejich uměleckou kvalitu zůstaly zastíněny jeho slavnější orchestrální a operní tvorbou. Zatímco první zmíněný cyklus se jeví být tradičnější, všechny čtyři písně jsou komponovány na básně A. K. Tolstého, druhý cyklus již zřetelněji odhaluje autorův rukopis včetně nezvyklých modulací a modálních postupů. Zhudebněné básně M. J. Lermontova a A. N. Majkova zaznívají v plné síle a působivosti i díky až orchestrálně barevně pojatým klavírním partům.
„Uvědomujeme si, že podobně dramaturgicky koncipovaný koncert se může jevit v dnešní době kontroverzně. Zastáváme však názor, že hudba a potažmo jakékoliv umění se nesmí stát rukojmím politiky. Ostatně zkušenosti s totalitní vládou a jejím vztahem k umění jsou nám dostatečným mementem. Neměli bychom proto dopustit paušalizaci a zakazovat bezhlavě a apriorně vše ruské. Ochudili bychom se tím o skutečné hudební poklady, které nemají se současným děním, které zásadně neschvalujeme ani nepodporujeme, nic společného,“ uvádí Jan Dušek.
