Písně ruských romantiků zazní na Novoměstské radnici

Na nadcházejícím koncertě spolku Lieder Company Prague bude pozornost věnována dvojitému výročí pozdně romantického skladatele Sergeje Rachmaninova (1873–1943). Kromě písňové tvorby tohoto velikána zazní i písně a cykly dalších ruských autorů: Petra Iljiče Čajkovského (1840–1893) a Nikolaje Rimského-Korsakova (1844–1908). Koncert se uskuteční ve Velkém sále Novoměstské radnice v neděli 10. září od 19.30 hodin.

Tvorby těchto významných romantiků se ujme mezzosopranistka Jana Hrochová a barytonista Roman Janál, sólisté Národních divadel v Brně a Praze. Klavírních partů se zhostí klavírista a skladatel Jan Dušek.

Jan DušekPísňová tvorba žádného z těchto autorů nebývá na českých pódiích slyšet příliš často, přestože u všech představuje zcela zásadní část jejich hudebního odkazu. Ačkoliv všichni sestavovali ze svých písní cykly zpravidla vydávané pod jedním opusovým číslem, v případě Čajkovského a Rachmaninova se jedná spíše o sbírky. Na koncertě proto zazní reprezentativní výběr – průřez jejich celoživotním písňovým dílem. Zazní tak písně z Čajkovského opusů 6, 25 a 38. Z Rachmaninovova díla zaznějí vybrané písně jak z raných opusů 8 a 14, tak z jeho vrcholných opusů 26 a 34, včetně My otdochňom na báseň A. P. Čechova a Christos voskres s textem D. S. Merežkovského.

Písňová tvorba Rimského-Korsakova vykazuje mnohem silnější znaky cyklické prokomponovanosti a pro tento koncert byly vybrány dva vrcholné cykly Čtyř romancí op. 39 a Čtyř romancí op. 40. Oba cykly vznikly v roce 1897 v těsném sousedství jeho nejslavnějších oper a byly okamžitě vydány tiskem v Lipsku. I přes jejich uměleckou kvalitu zůstaly zastíněny jeho slavnější orchestrální a operní tvorbou. Zatímco první zmíněný cyklus se jeví být tradičnější, všechny čtyři písně jsou komponovány na básně A. K. Tolstého, druhý cyklus již zřetelněji odhaluje autorův rukopis včetně nezvyklých modulací a modálních postupů. Zhudebněné básně M. J. Lermontova a A. N. Majkova zaznívají v plné síle a působivosti i díky až orchestrálně barevně pojatým klavírním partům.

Uvědomujeme si, že podobně dramaturgicky koncipovaný koncert se může jevit v dnešní době kontroverzně. Zastáváme však názor, že hudba a potažmo jakékoliv umění se nesmí stát rukojmím politiky. Ostatně zkušenosti s totalitní vládou a jejím vztahem k umění jsou nám dostatečným mementem. Neměli bychom proto dopustit paušalizaci a zakazovat bezhlavě a apriorně vše ruské. Ochudili bychom se tím o skutečné hudební poklady, které nemají se současným děním, které zásadně neschvalujeme ani nepodporujeme, nic společného,“ uvádí Jan Dušek.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější