„Pád Arkuna bude velkou podívanou,“ říká dirigent John Fiore

Po více než osmdesáti letech se na jeviště Národního divadla vrací poslední opera Zdeňka Fibicha na libreto jeho spolupracovnice a partnerky Anežky Schulzové Pád Arkuna. Monumentálně tragické dílo uvedené poprvé v roce 1900, které odkazuje k střetu křesťanských Dánů a pohanských Slovanů ve 12. století, se odehrává na pobřeží Baltského moře a na dnešním severoněmeckém ostrově Rujana. Dílo složené z prologu Helga a tříaktové opery Dargun nově hudebně nastudoval americký dirigent a současný hudební ředitel Norské opery John Fiore. Režisérem inscenace, která má premiéry 9. a 10. října 2014, je jedna z nejvýraznějších osobností české operní režie Jiří Heřman. Národní divadlo uvede Pád Arkuna do konce letošního roku ještě dvakrát: 12. a 20. října. Nový operní titul je díky svému rozsahu a mimořádnosti nejvýraznějším příspěvkem naší první scény k Roku české hudby. Z tohoto důvodu pořídí Český rozhlas z první reprízy nahrávku a připraví ji k odvysílání ještě do konce roku.

„Fibichova orchestrace je úžasně bohatá a plná barev. Pád Arkuna bude velkou podívanou,“ říká dirigent John Fiore a pokračuje: „Sám jsem už dlouho a vášnivě zaujatý prací na přípravách nové inscenace a se stejným zaujetím a vášní budu také dirigovat. Tuhle partituru miluji a rád bych, aby si ji zamilovali všichni. Myslím, že diváci budou opravdu překvapeni tím, jak dobrá hudba to je, a budou se ptát, proč se tak dlouho nehrála. Bude to objev!“ Zatím poslední spoluprací Johna Fiora s Národním divadlem byla úspěšná inscenace Wagnerova Parsifala před třemi lety.

V nové inscenaci Fibichova Pádu Arkuna se představí přední sólisté a hosté opery Národního divadla, mj. Eva Urbanová, Szilvia Rálik, Dana Burešová, Maria Kobielska, Alžběta Poláčková, Pavla Vykopalová, Martin Bárta, Roman Janál, Ondrej Mráz, David Szendiuch a další. S Jiřím Heřmanem i tentokrát v realizačním týmu spolupracovali scénograf Pavel Svoboda, kostýmní výtvarnice Alexandra Grusková a světelný designér Daniel Tesař. Sbor Národního divadla hudebně připravil Pavel Vaněk, Český národní sbor pak Miriam Němcová.

Jiří Heřman a John Fiore, foto Hana Smejkalová/ND

Poslední Fibichovo operní dílo mělo v Národním divadle premiéru až po jeho smrti, a to 9. listopadu 1900. Podnět ke zkomponování opery přinesl dva roky předtím tehdejší ředitel Národního divadla František Adolf Šubert, který se kulturou pohanského slovanského kmene Ránů žijícího na ostrově Rujána zabýval z historického a lingvistického hlediska. Fibicha pojí k první české scéně, tehdy teprve Prozatímnímu divadlu, rovněž jeho angažmá jako druhého kapelníka v letech 1876-77, kdy dirigoval převážně operetní repertoár a hudby k činohrám. V listopadu 1881 se konala premiéra opery Blaník v Novém českém divadle (pobočné scéně Prozatímního divadla). V březnu 1884 uvedlo Národní divadlo premiéru jeho opery Nevěsta messinská, později v 90. letech také jeho další opery Bouře, Hedy a Šárka. K nesporným Fibichovým profesním úspěchům patřilo uvedení jeho scénického melodramu Námluvy Pelopovy ve Vlámském národním divadle v Antverpách a hostování Národního divadla se stejným titulem na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni v roce 1892. Rok před smrtí nastoupil Zdeněk Fibich na nově vytvořené místo dramaturga opery Národního divadla. V říjnu 1900 se ještě zúčastnil zkoušek Pádu Arkuna. Samotná premiéra již proběhla po skladatelově smrti. Je pohřben na Vyšehradě.

Sdílet článek: