středa, 31. říjen 2018

Osvícená starobylá krása. Festival Archaion Kallos

Napsal(a) 

Schola Gregoriana Pragensis, foto Martin Pilpach Schola Gregoriana Pragensisfoto: Martin Pilpach

Jsou mezi námi umělci, kteří si kladou za cíl sbližovat posluchače i interprety mezi sebou hudbou v našich končinách ne tak známou a ukázat krásu jiných kultur. Ta „Starobylá krása“ je každoroční slezinou příznivců pravoslavné hudby. Řeč je o festivalu Archaion Kallos, který letos po osmé představil cyklus koncertů, tentokrát se vážící k tématu „Osvícený východ aneb hudba doby osvícenství na křesťanském východě“, hesychasmu a vnitřního ticha. Osvícenství se v evropském kontextu vztahuje především na rozum, kladení důrazu na logiku, člověka a vědu, na to, co je měřitelné a viditelné. Festivalová „idée fixe“ pracovala s osvícenstvím a osvícením jako se zdánlivými protipóly, které však spolu synergicky dokáží spolupracovat. Vnímáme z historie, že různé epochy jsou reakcemi na ty předešlé, navzájem se vyvažují a neustále oscilují s lidskou potřebou dosáhnout oné harmonie, osvícení, samádhi, smíření se sebou a s Bohem. Spolek Philokallia a jeho aktivity v čele s Mariosem Christou nabízí ponoření se do těchto hodnot a zakusit je pomocí hudby východního křesťanství.

Piccolo coro & Piccola orchestra, foto Martin Pilpach Piccolo coro & Piccola orchestrafoto: Martin Pilpach

1.10. Kypr – Ostrov svatých a křižovatka kultur

První koncert už svým názvem dával tušit ukázku toho, jak může zdánlivě izolovaný ostrov být otevřeným prostorem pro interakci kultur. V podání Ebenovy skvělé Scholy Gregoriana Pragensis, vokálně-instrumentálního souboru Philokallia Ensemble, sboru chrámu sv. Cyrila a Metoděje a sboru Arcibiskupského gymnázia (sbormistři Katerina Asfoura a Igor Angelov) zazněly kromě gregoriánského chorálu a duchovních skladeb i jiné dosud neznámé kousky z rukopisů kláštera Kykkos a Kyperského arcibiskupství. Měli jsme možnost vyslechnout v premiéře části Turínského kodexu J.II.9- souboru vícehlasých motet. Výrazně večeru dominoval Antonios Aetopoulos jako protopsaltis, jehož tradiční funkcí je zpěv při pravoslavných obřadech. Nemohu se ubránit myšlence na muezzina, který svolává věřící muslimy k modlitbě. Nedávám mezi tyto postavy rovnítko, ale je zde podobnost v záměru přiblížit hudbou chvilku k rozjímání a hlavně vnímám modalitu pravoslavné či byzantské hudby jako most k Orientu. Chrámem svatých Cyrila a Metoděje se nesou čtvrttóny. Světy se opět propojují.

Bohemiachor, foto Martin Pilpach Bohemiachorfoto: Martin Pilpach

4.10. Osvícenství a osvícení aneb mše a liturgie

Velmi zajímavá fúze západní a východní liturgie padla jako úkol na Piccolo coro & Piccola orchestra s dirigentem Markem Valáškem a Pražský mužský komorní sbor v kostele sv. Václava na Zderaze. Zazněly části Korunovační mše W. A. Mozarta, část Nelsonovy mše J. Haydna a zhudebnění východní liturgie sv. Jana Zlatoústého ukrajinských skladatelů M. Berezovského a D. Bortňanského. Večer uzavřelo Mozartovo Ave verum corpus, což je dle mého názoru osvícenost sama. Je velmi málo skladeb, které bych označila za andělské a tato mezi ně rozhodně patří. Její poslech dokonale uhladí a vyladí, když se člověk cítí „rozcuchaný“.

13.10. Celonoční bdění

Toto lze jednoznačně říct i o Celonočním bdění Sergeje Rachmaninova a devíti částí z něj v podání Bohemiachoru a sbormistra Kryštofa Spirita. Mystika tohoto známého sborového díla se snad musela dotknout každého přítomného a zabrnkat na niternou strunku. Je v něm možná to nejlepší z umění Rachmaninovovy kompozice, jeho schopnost vykreslit neohraničený prostor v malém člověku pomocí dynamiky, barev a epických harmonií, které si uchovávají intimní spirituální atmosféru i v megalomanském sborovém forte. Bohemiachor se provedení zhostil s chutí a svou pověstnou schopností ohromné dynamické a barevné škály, včetně dechberoucích pianissim. Večer byl výjimečný i světovou premiérou částí ze čtyřvětého cyklu Písně Šalamounovy II Jana Duška.

Chorodia Agiu Georgiu, foto Martin Pilpach Chorodia Agiu Georgiufoto: Martin Pilpach

16.10. Byzanc v Kampusu Hybernská

Vokální ženské trio Chorodia Agiu Georgiu přiblížilo posluchačům tradici a modalitu lidové a duchovní hudby z Kypru, Thrákie, Konstantinopole a jiných koutů byzantské říše. V druhé půli se představil Qaraba Ensemble s arzenálem tradičních nástrojů jako loutna lavta či taburas. Hudba před a po pádu byzantské říše nahodila opět orientální nádech, mikrotonální stupnice, improvizace taksim a rozprostřela kulturní odkaz a bohatství oblasti Malé Asie. Koncertem se nesla uvolněná atmosféra a někteří zpívali s aktéry známé melodie a popěvky. Chvílemi jsme mohli mít pocit, že jsme někde na moravské cimbálce…

18.10. Světlo tiché… Hudbou (z) ticha k osvícení

Závěrečný koncert nebyl pompézním zakončením festivalu ve zvuku, ale spíše asi nejhlasitější myšlenkou o vnitřním světle, které je možné zažehnout právě mlčením. Hudba Arvo Pärta a jeho Spiegel im Spiegel, zrcadlení nekonečna v partech klavíru (Sára Medková) a violoncella (Sarah Jedličková), Gennadije Lapajeva a úpravy skladeb „tatínkem“ festivalu Mariosem Christou, žalmy a duchovní písně byly citlivě propojeny lehkou elektronikou a zvukovými intervencemi skladatele Jakuba Rataje. Jako by se všechny večery festivalu sešly v tomto kratším, ale o to výstižnějším. Usebrání za svitu lampiček a poté svíčky byla symbolickou tečkou za vzácným podzimním programem.

Sára Medková, Sarah Jedličková, foto Martin Pilpach Sára Medková, Sarah Jedličkováfoto: Martin Pilpach

7. 10. proběhla také liturgie sv. Jana Zlatoústého s dalším zahraničním hostem Konstantinosem Bousdekisem, kterého doprovodil byzantský sbor (ison). Nadšenci pravoslavné hudby si mohli přijít na své a zakusit autentickou východní bohoslužbu v dílech skladatelů Konstantinopole 18. století jako P. Chalatzoglou, B. Byzantios či Petra Peloponnesia, který byl inspirací tomuto ročníku festivalu.

Veliký přínos festivalu Archaion Kallos tkví nejen v uvádění ryzí pravoslavné hudby, ale především v tom, že pravidelně zařazuje díla inspirovaná duchovní hudbou východního křesťanství. Jmenovat můžeme třeba Bohuslava Martinů. Oblast Řecka a Malé Asie je plná historických bouřlivostí a nesporně díky nim je tato část světa mostem do těch „mnohem východnějších“. Přijměme její pozvání k otevření se a poznání, že jsme všichni z jednoho a cíl máme stejný, ať už jsou naše cesty různě klikaté. Velký dík patří spolku Philokallia za to, že její činnost tyto ideje ztělesňuje a přibližuje člověka kousek po kousku k oné Jednotě.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.