středa, 9. březen 2022

Ostravské bienále nové opery NODO zve na světové premiéry v Národním divadle moravskoslezském i na sjezdovce

Napsal(a) 

Salvatore Sciarrino: Luci mie traditrici (NODO 2018), foto NODO Salvatore Sciarrino: Luci mie traditrici (NODO 2018)foto: NODO

Bienále NODO / Dny nové opery Ostrava – jedinečná kontinuální přehlídka nové opery v České republice – nabídne letos v obou operních domech Národního divadla moravskoslezského, na krytém náměstí Trojhalí Karolina a lyžařské sjezdovce v Palkovicích operní díla a vokální performance osmi skladatelů: Luigiho Nona, Salvatora Sciarrina, Petra Kotíka, Matouše Hejla, Miroslava Tótha, Judith Berkson, Jamese Laytona a Lucie Páchové. Účinkují sóloví pěvci a dirigenti z Evropy a USA, inscenační týmy z Polska, Německa, Slovenska i z České republiky; sbor Canticum Ostrava Jurije Galatenka a orchestry Ostravská banda a ONO / Ostrava New Orchestra. Předprodej vstupenek bude zahájen 4. dubna.

Festival zahájí v sobotu 25. června opera Salvatore Sciarrina (1947) Superflumina (2010). „Samota není nic jiného než povrch opuštěnosti. Ta způsobuje ještě hlubší jizvy, neviditelné, jejichž stopy se ztratily: takový křik se může v každém okamžiku probudit v kterémkoli z nás.“ Česká premiéra proběhne v nastudování polského týmu režisérky Piy Partum a dirigentky Lilianny Krych. V hlavní roli ženy bez domova vystoupí „sciarrinovská“ múza Anna Radziejewska.

Operní debut skladatele Matouše Hejla (1989) – celovečerní scénické dílo Přízraky (2021/22) – bude uveden v neděli 26. června. „Tématem Ibsenovy stejnojmenné hry jsou lži, strach, konvence, pokrytectví a přetvářka. Skandálním bylo tehdy také nastolení tématu eutanázie. Tématu třaskavého dodnes.“ Po sedmi dalších Ibsenových hrách se Jan Nebeský vrací k Přízrakům, aby je radikálně posunul v žánru. Ibsen jako opera přinese nové a nečekané možnosti ve výkladu a vnímání této navýsost naturalistické hry. Autorkou libreta je Lucie Trmíková.

Petr Kotík (1942) a jeho monumentální dílo Many Many Women (1975–78) zazní v pondělí 27. 6. Hudební kompozice, která trvá bez přerušení téměř šest hodin, vyžaduje jinou přípravu a jiné provedení než skladba běžných dimenzí. Kromě technického a hudebního zvládnutí vytváří prvek náhody v rámci provedení nikdy nekončící dobrodružství. Americký kritik a publicista Richard Kostelanetz uvedl, že „Kotíkova skladba Many Many Women je – stejně jako stejnojmenný text od Gertrudy Stein – mistrovské dílo, které jsem od té doby mnohokrát ocenil.

Miro Tóth: Muž v skafandri (NODO 2020), foto NODO Miro Tóth: Muž v skafandri (NODO 2020)foto: NODO

Úterý 28. června přinese tři komorní opery – tři světové premiéry v jednom večeru na objednávku festivalu NODO. Partial Memories newyorské skladatelky Judith Berkson (1977): „Jak se čas vzdaluje od naší minulosti a historie zatemňuje to, co jsme po sobě zanechali, zůstávají nám pouze ‚Neúplné vzpomínky‘“; saudade londýnského skladatele Jamese Laytona (1996): „Tématy jsou nevyhnutelné přetrvávání paměti, pocit ztráty a rituální vršení se osobní tragédie prostřednictvím nutkavé repetitivní akce.“ Do třetice zazní Approximate brněnská umělkyně Lucie Páchové (1988): „Opera si pohrává s návyky našeho vnímání, zpochybňuje naše zažitá očekávání na úrovni smyslového vnímání, předpokladu reality.“ Představení režírují Marek DavidViktorie Vášová.

Palkovická lyžařská sjezdovka nedaleko Ostravy bude místem dění ve středu 29. června – a na ní bude ve světové premiéře uveden Nulanus (2020–2021) Miroslava Tótha. Experimentální operu rozvíjející variace na téma umělé inteligence, života ve vesmíru a budoucnosti naší civilizace režíruje Pasi Mäkelä. (Sportovní obuv podmínkou.)

NODO 2022 uzavře ve čtvrtek 30. června Cesta k Prometeovi – originální prostorový projekt a zároveň „entrée“ k hudebně-divadelnímu opusu Luigiho Nona Prometeo. Tragedia dell’ascolto. Nonovo dílo Prometeo je považované za jeden z vrcholů poválečného hudebního divadla. Nonova hudba v něm vytvořila aranžmá neslýchaných, znepokojivých a pohyblivých rovin, které často hraničí s tichem. Živá elektronika v díle hraje stěžejní roli.  V Prometeovi se jedná o vrchol Nonovy umělecké tvorby, ptá se zde po smyslu a cíli umění. Letošní Cesta k Prometeovi bude realizovaná v kooperaci s experimentálním studiem SWR z Freiburgu a jeho šéfem, dirigentem a skladatelem Detlefem Heusingerem, který je jedním z posledních žijících žáků Luigiho Nona. Scénická realizace Jiří Nekvasil a David Bazika. Letošní produkce bude zároveň důležitým krokem ke kompletnímu, technicky náročnému provedení opery Prometeo na NODO 2024, v roce stého výročí Nonova narození.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.