pátek, 20. srpen 2021

Opera Národního divadla uvede v nadcházející sezoně 11 premiér včetně Mozarta, Schönberga či Wagnera. Soubor také vítá novou stálou hostující režisérku

Napsal(a) 

Long Long (Vévoda mantovský) v inscenaci Rigoletta, foto Serghei Gherciu Long Long (Vévoda mantovský) v inscenaci Rigolettafoto: Serghei Gherciu

Opera Národního divadla v nadcházející sezoně zve na 11 premiér. Tento počet je dán tím, že v uplynulé sezoně nebyla kvůli zavřeným divadlům možnost uvést nově připravené inscenace. V nadcházejících sezonách bude uveden Mozartův „Da Ponteovský cyklus“, tři operní premiéry skladatelů pronásledovaných nacistickým režimem, Wagnerův Bludný Holanďan, Káťa Kabanová či Prodaná nevěsta. Soubor ND obohatí nová jména včetně Barbory Horákové Joly, Lukáše Bařáka, Pavola Kubáně, Petry Šimkové Alvarez či Petra Nekorance.

Tři díla, která Mozart zkomponoval na texty svého libretisty Da Ponteho – Don Giovanni, Figarova svatba a Così fan tutte – navždy změnila dějiny opery. Opera Národního divadla nyní ve spolupráci s Národním divadlem v Mannheimu připravuje nová nastudování všech tří dílů tohoto takzvaného „Da Ponteovského cyklu“. Již 28. srpna bude nová sezona ND zahájena premiérou Dona Giovanniho v režii Alexandera-Mørk Eidema, v titulní roli s Jiřím Brücklerem a Pavolem Kubáněm. Hudebního nastudování této řady se ujme Karsten Januschke. Nová inscenace v režii Tatjany Gürbacy Così fan tutte bude uvedena 22. ledna a v roce 2023 sérii uzavře Figarova svatba.

Barbora Horáková Joly Barbora Horáková Joly

Soubor Státní opery vstoupí do nové sezony premiérou Rigoletta v režii Barbory Horákové Joly. Tuto inscenaci mohli diváci vidět již v lednu v přímém přenosu na programu ČT art. Španělsko-americký barytonista Daniel Luis de Vicente se bude v titulní roli střídat s Nikolozem Lagvilavou. Postavu mantovského vévody ztvární čínský tenorista Long Long v alternaci s Kyungho Kimem. De Vicente a Long Long tytéž role ztvárnili i na operním festivalu v Bregenzu. V úloze Gildy se vystřídá Olga Jelínková s Marií Fajtovou.

Musica non grata je název čtyřletého cyklu hudebních a jiných akci, který Národní divadlo již v minulé sezoně zahájilo sérií streamovaných koncertů. V rámci projektu jsou uváděna díla skladatelů pronásledovaných nacistickým režimem, kteří byli ve své době spojeni s pražským operním životem. Alexander Zemlinsky, který v Praze jako operní ředitel působil celých 16 let, je centrální osobností teto série. U příležitosti 150. výročí jeho narození proběhne v říjnu třídenní festival, v jehož rámci bude ve světové premiéře uveden výběr z jeho nedokončené opery Malva. Na programu bude též Zemlinského Lyrická symfonie – publiku se při ní představí sólisté Johanni van Oostrum a Michael Nagy.

V rámci cyklu Musica non grata budou v nadcházející sezoně uvedeny také tři operní premiéry. V listopadu to bude Sedm smrtelných hříchů od Kurta Weilla a Očekávání skladatele Arnolda Schönberga, které mělo v Praze v roce 1924 světovou premiéru; obojí v režii Barbory Horákové. V březnu 2022 bude uveden Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Skladatel byl blízkým spolupracovníkem Zemlinského a tato opera byla v Praze uvedena hned po světové premiéře ve Frankfurtu v roce 1910. Vzdálený zvuk se dočkal vřelého přijetí a udržel se na repertoáru několik sezon, později byl však zapomenut, jako tolik dalších klenotů zlatého věku české operní historie.

Zahajovací koncert cyklu Musica non grata, foto Petr Horník Zahajovací koncert cyklu Musica non gratafoto: Petr Horník

Třetím dílem uváděným v nadcházející sezoně pod hlavičkou Musica non grata budou Plameny skladatele Erwina Schulhoffa na libreto Karla Josefa Beneše. Opera měla premiéru v roce 1932 v Brně. Následovat mělo uvedení v Německu, které však zmařil nástup nacistů k moci. Dílo pak upadlo v zapomnění, než bylo znovu objeveno v polovině 90. let. Od té doby se opera dočkala několika uvedení, avšak vždy jen ve zkrácené německé verzi. Připravovaná inscenace bude tedy prvním uvedením v Čechách od světové premiéry, a to v původní podobě. Schulhoffovy Plameny, surrealistickou variaci na donjuanovský mýtus silně ovlivněnou freudovskou psychologii, nastuduje španělský režisér Calixto Bieito.

V lednu 2022 uvede opera Národního divadla Wagnerovu romantickou operu Bludný Holanďan. Režie příběhu prokletého kapitána, jehož může spasit láska dívky Senty, se ujme Ole-Anders Tandberg, který má na svém kontě celou řadu mezinárodních ocenění (např. Lady Macbeth Mcenského újezdu v Deutsche Oper Berlin nebo La bohème v Curychu). Dirigovat bude hudební ředitel Státní opery, Karl-Heinz Steffens, který se rovněž ujme hudebního nastudování Schrekerova Vzdáleného zvuku. Nově nastudovány budou v Národním divadle také dvě české opery Káťa Kabanová a Prodaná nevěsta, obojí pod taktovkou hudebního ředitele Opery Národního divadla Jaroslava Kyzlinka. Režie Káti Kabanové byla svěřena Calixtu Bieitovi, Prodané nevěsty se ujme divadelní a filmová režisérka Alice Nellis.

Stálou hostující režisérkou, která se v nadcházejících sezonách ujme přípravy řady klíčových inscenací, je nově Barbora Horáková Joly, vyhledávaná režisérka ve Státní opeře v Berlíně, Semperově opeře v Drážďanech, Anglické národní opeře či v operních domech v Amsterdamu, Antverpách, Ženevě či Lipsku. Nové inscenace Carmen (v režii Grischy Asagaroffa) a znovuuvedení Figarovy svatby se ujme Petr Popelka. Dirigent Jiří Rožeň pak vedle Rusalky ve Státní opeře bude dirigovat premiéru Sedmi smrtelných hříchů/Očekávání a Schulhoffových Plamenů.

Calixto Bieito, foto Stephane de Sakutin Calixto Bieitofoto: Stephane de Sakutin

V postavení hostů u nás v nadcházející sezoně vystoupí hned několik našich čelních operních pěvců, jako je Pavel Černoch, Adam Plachetka nebo Štefan Margita. V hlavní roli inscenace Sedmi smrtelných hříchů vystoupí Dagmar Pecková. V Rusalce ve Státní opeře po boku Kateřiny Kněžíkové v titulní roli vystoupí jako Princ slovenský tenorista Pavol Breslik. Mladý barytonista Boris Prýgl působící v operním studiu v Mnichově se poprvé představí v roli Guglielma v Così fan tutte v alternaci s Lukášem Bařákem, který se stane novým stálým členem souboru opery Národního divadla s Arnheiður Eiríksdóttir (Rosina v Lazebníkovi a Dorabella v Così fan tutte), Pavolem Kubáněm (Don Giovanni), Petrou Šimkovou Alvarezovou, která stane sama na scéně v Schönbergově Očekávání, ale zpívá též Toscu, a Lucii Hájkovou, která v Praze dlouhá léta účinkuje jako host, ale nyní se stává stálou členkou souboru. Nováčkem souboru sólistů opery ND je i Petr Nekoranec, který bude zpívat hraběte Almavivu v první operní premiéře uvedené v sezoně 2021/22 v budově Národního divadla – v Rossiniho jiskřivé komedií Lazebník sevillský v hravé a kreativní režii Magdaleny Švecové, s Adamem Plachetkou v titulní roli.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.