On-line edice Pražského jara nabírá kontury, podívá se i do Brna

Základem alternativního programu festivalu Pražské jaro 2020 se stane jedenáct koncertů, které budou živě přenášeny z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. „Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Dále se diváci mohou těšit na záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád, program budeme průběžně doplňovat,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách festivalu, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas.

Erbovní dílo festivalu, Smetanova Má vlast, sice nebude moci zaznít živě, 11. května však Česká televize odvysílá sestřih významných provedení zahajovacích koncertů Pražského jara. Český rozhlas tradici taktéž dodrží uvedením Mé vlasti 12. května symbolicky ze záznamu.

Diváci se mohou těšit na pět orchestrálních koncertů s originální dramaturgií. „Se čtyřmi pražskými tělesy jsme se dohodli na alternativních programech počítajících s menším obsazením. Přenášeny budou vždy z domovských scén jednotlivých orchestrů,“ přibližuje dramaturg festivalu Josef Třeštík. Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu tak bude 27. května streamován přímo ze Studia 1 Českého rozhlasu, kde orchestr zkouší a nahrává. Pod vedením dirigenta Roberta Kružíka, jehož plánovaný festivalový debut je tak zachován, zazní mj. Adagio nedávno zesnulého klasika polské hudby Krzysztofa Pendereckého. Ten, coby dirigent i skladatel, festival před třemi lety zakončoval. Cembalista Mahan Esfahani a dirigent Jiří Rožeň, jenž bude stát v čele PKF – Prague Philharmonia, pak spojí své síly na koncertu 29. května. Diváci se mohou těšit mj. na českou premiéru Cembalového koncertu Michaela Nymana.

James Ehnes, foto Benjamin Ealovega

Ve Smetanově síni Obecního domu vystoupí 1. června Symfonický orchestr hl. města Prahy FOKTomášem Braunerem, který se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem tělesa. „V jeho nastudování nabídneme posluchačům hudbu Josef Suka a Zjasněnou noc Arnolda Schönberga, jejíž provedení by mohlo symbolizovat tolik očekávané společenské rozjasnění,“ popisuje Třeštík. Dvojice koncertů České filharmonie pod vedením jejích hlavních hostujících dirigentů je aktuálně v přípravě. Na závěrečném koncertě měla původně zaznít Beethovenova Devátá symfonie a připomenout tak skladatelovo výročí i jubileum festivalu, s jehož historií je dílo úzce spjato. Jakub Hrůša nyní s Českou filharmonií připravuje mimořádné provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr.

Program připravený speciálně pro tuto příležitost přednesou také soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse. Na koncertu 18. května v Pražské křižovatce se objeví na 14 instrumentalistů a 12 pěvců, sólového partu se v tvorbě umělců v čele s J. S. Bachem a J. D. Zelenkou zhostí sopranistka Hana Blažíková.

Jan Ryant Dřízal

U příležitosti svého jubilejního desátého pražskojarního vystoupení představí Adam Plachetka Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim minulého roku studiově natočil. Na koncertu 25. května ke klavíru usedne David Švec, dirigent Opery Národního divadla, který s Plachetkou dlouhodobě spolupracuje – doprovázel jej i při jeho pražskojarním recitálu před deseti lety. Půjde o teprve druhé kompletní provedení Zimní cesty na Pražském jaru – poprvé ji v roce 1986 přednesl tenorista Peter Schreier za klavírního doprovodu Svjatoslava Richtera.

Letošní ročník Pražského jara si připíše také jedno neobvyklé prvenství: festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně.
Foyer Janáčkova divadla bude 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, v jehož rámci zaznějí díla světového repertoáru (Pascal Dusapin, Olga Neuwirth, Erkki-Sven Tüür) a světová premiéra skladby Zběsilost v srdci (Wild at Heart), kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. „Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.

Lukáš Sommer, foto Milan Pavýza

Radost a optimistický pohled do budoucnosti jsou hlavními atributy dvou koncertů, v němž se představí mladí hudebníci. Tím první bude 15. května Salon ZUŠ, jehož protagonisty budou nadaní žáci základních uměleckých škol, stipendisté akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra Jana Fišera a pianisty Iva Kahánka. Druhý koncert se odehraje 22. května a svede dohromady čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků – teprve sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, osmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana, Jr. a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou, laureátku mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2015.

Samostatný autorský večer pak připravuje multižánrový skladatel, kytarista, aranžér a improvizátor Lukáš Sommer. Ve své skladatelské tvorbě vychází z tradice evropské kompoziční školy, kterou obohacuje o ingredience netradičních skladebných postupů včetně inspirací etnickou, jazzovou a klasickou hudbou. Sommer vystoupí 31. května v prostorách Národního technického muzea, jako host se představí kontratenorista Jan Mikušek.

Česká televize, tradiční mediální partner festivalu, nabídne kromě vybraných koncertů i rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav tohoto netradičního ročníku v programu Echo Pražského jara (na ČT art každou neděli od 20 hodin, a to mezi 10. květnem a 7. červnem). Na 12. května je pak připravován speciální díl magazínu ArtZóna, který bude věnován letošnímu Pražskému jaru.

„V naprosto nestandardní situaci musela být dlouhodobá a systematická příprava festivalu nahrazena operativními postupy. ‚Pražské jaro on-line‘ proto také on-line vzniká,“ přibližuje ředitel festivalu Roman Bělor. Dosud uvedený program je proto základem, který bude v příštích dnech a týdnech dále významně doplňován. „O dalších položkách programu dále intenzivně jednáme s českými i zahraničními umělci, uměleckými institucemi, profesními sdruženími, státními orgány a nadnárodními organizacemi,“ upřesňuje Bělor. Bližší informace budou oznámeny v dalších dnech.

Sdílet článek: