úterý, 4. únor 2020

Objev sezony a zadostiučinění dramaturga: V Brně uvedou Rejchovu Lenoru

Napsal(a) 

Filharmonie Brno chystá na příští dny dramaturgický objev. Málokdo totiž zná Lenoru Antonína Rejchy, velký hudební obraz pro sóla, sbor a orchestr. Od středy do pátku ji bude mít možnost slyšet brněnské publikum v podání Martiny Jankové, Pavly Vykopalové nebo Jiřího Brücklera, Orchestr a Český filharmonický sbor Brno bude řídit šéfdirigent Dennis Russell Davies.

Ještě za studentských let, kdy Rejcha pro mě existoval jen jako encyklopedické heslo, jsem si někde v antikvariátu koupil CD s Lenorou, pustil jsem si ho a upřímně řečeno, té hudbě jsem nepropadl. Po dlouhé době jsem nahrávku oprášil a zjistil jsem, jak je úžasná,“ řekl v rozhovoru na začátku této sezony dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. „Pak se vše najednou spojilo: začali jsme se chystat k beethovenovskému roku, kdy Beethovena budou hrát všichni, s šéfdirigentem jsme si řekli, že se na něj podíváme jinak, že provedeme všech jeho pět klavírních koncertů s Leonskou během dvou týdnů, komplet skladeb pro violoncello a klavír během jediného dne… A pak že připomeneme i jeho současníky, bratry Vranické (Pavel Vranický dirigoval premiéru Beethovenovy první symfonie!), Rejchu, který se s Beethovenem znal a který má úplně stejné výročí… To už jsem stáčel dokola Rejchovu Lenoru, CD jsem podstrčil paní ředitelce, která ho po jistou dobu taky nevytáhla z přehrávače, a společně jsme pak přesvědčili šéfdirigenta, že Lenora bude skutečný objev. On Rejchu znal, ale neuvědomoval si, že se jedná o původem českého skladatele. Naše nadšení jsme na něj přenesli, takže teď se snaží Lenoru nabízet i na zájezdy. To jsme u něčeho, čemu se říká zadostiučinění dramaturga,“ uzavřel Mikeš.

Antonín Rejcha komponoval Lenoru v letech 1805-6 ve Vídni. Shodou nešťastných okolností ji za svého života nikdy neslyšel. Dílo totiž kvůli námětu zakázala vídeňská cenzura.  Nepomohly ani přímluvy Rejchova přítele Ludwiga van Beethovena, který tvrdil: „Kdybych byl hrabětem Esterházym, dal bych ji provést tak, jak si zaslouží.“ Rejcha po zákazu odcestoval do Lipska, ale v předvečer jeho koncertu vstoupila do města část napoleonských vojsk. Zábavy, divadla i koncerty, vše bylo zakázáno. „Těžko soudit, jak by Rejcha s Lenorou naložil, kdyby ji měl možnost slyšet, zda by ji revidoval, nebo ne. A také jak by dílo zasáhlo do vývoje hudby, kdyby došlo k jeho dobové premiéře. Je asi zbytečné klást si takové otázky, osobně jsem ale přesvědčen, že Lenoru čeká na koncertních pódiích velká budoucnost,“ říká Vítězslav Mikeš. 

Námětem oratoria je baladická báseň Gottfrieda Augusta Bürgera, jednoho z představitelů Sturm und Drang. Text zpracovává stejný námět jako Erbenovy Svatební košile. Útržkovité věty, výkřiky básní, ohlasy vojenských písní, refrénovité opakování slov… Text přímo láká ke zhudebnění. A není vyloučeno, že Rejchův svobodomyslný naturel přitahovala i kontroverze, kterou báseň vyvolávala a kterou luteráni označovali za výsměch náboženství a  zneužití biblických výrazů a učení,“ doplňuje Mikeš.

Středeční provedení Lenory zaznamenává Česká televize. Páteční vysílá živě Český rozhlas Vltava a přebírají stanice v Rakousku, Německu, Chorvatsku, Švédsku, Lotyšsku a Dánsku.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.