čtvrtek, 24. březen 2022

Nové projekty Pražského jara přinesou světové premiéry i historicky poučenou interpretaci

Napsal(a) 

Klangforum Wien, foto Judith Schlosser Klangforum Wienfoto: Judith Schlosser

Letošní ročník festivalu Pražské jaro přinese celou řadu premiér, včetně několika světových. Současné hudbě je věnovaný nový projekt Prague Offspring, premiéry zaznějí i v programu orchestrálních koncertů, včetně závěrečného večera s Vídeňskými filharmoniky. Projekt Vize a sny pak představí historicky poučenou interpretaci hudbu středověké, renesanční i barokní v sousedství novodobé tvorby. Vedle ediční řady nahrávek Pražského jara Gold Edition představil festival také novou řadu Blue Edition zaměřenou na nahrávky současných skladatelů a děl napsaných na objednávku Pražského jara.

Na Pražském jaru byla současná hudba vždy mimořádně silně zastoupena. Znovu jsme se o tom sami přesvědčili při procházení festivalového archivu, do kterého jsme se v minulých měsících detailně ponořili, připravujeme totiž vydání knihy mapující prvních 75 let festivalu,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.

Letošní ročník se do festivalové historie jistě výrazně zapíše, a to i díky novému a velkoryse koncipovanému projektu Prague Offspring. České publikum se bude moci seznámit s nejaktuálnějším děním na světové scéně soudobé hudby a díla českých skladatelů uslyšíme v interpretaci ansámblu Klangforum Wien, který patří ke špičkám na poli soudobé hudby. O to více nás těší, že přijali nabídku stát se rezidenčním souborem projektu Prague Offspring,“ vysvětluje Bělor.

Michal Rataj, foto Karel Cudlín Michal Ratajfoto: Karel Cudlín

Ke vzniku projektu Prague Offspring výrazně přispěli skladatel Miroslav Srnka, člen umělecké rady festivalu, a také Josef Třeštík, dramaturg Pražského jara. „Myšlenka Prague Offspring je stará přes pět let. Přežila všemožné nástrahy a díky zápalu festivalu Pražské jaro má letos výkop první ročník,“ popisuje Miroslav Srnka. „Prague Offspring jsme od začátku koncipovali jako propojení české scény soudobé hudby s tou zahraniční. A to se může odehrát jedině naživo – přímou spoluprací domácích skladatelů a instrumentalistů se souborem Klangforum Wien,“ doplňuje Josef Třeštík. „Budeme moci naživo vnímat virtuozitu, soustředěnost i zápal hudebníků pro novou hudbu, kterou hrají.“ Vedle Martina Smolky na objednávku Pražského jara pro Prague Offspring napsali kratší skladby také Jakub Rataj, Lucie Vítková, Adrián Demoč, Konstantin Heuer a Ian Mikyska.

Vedle Prague Offspring bude k výrazným počinům na poli současné hudby patřit uvedení klavírního koncertu Movis skladatele Michala Rataje. Stane se tak v podání klavíristy Ivo Kahánka za doprovodu České filharmonie pod taktovkou amerického dirigenta Davida Robertsona. Na tomto koncertu zazní také zřídka uváděná monumentální Symfonie č. 4 Charlese Ivese, klíčového amerického skladatele 1. poloviny 20. století. „Současná hudba bude mít prominentní postavení také na závěrečném koncertu. V podání Vídeňských filharmoniků pod taktovkou Andrise Nelsonse uslyšíme Märchen-Poem od Sofie Gubajduliny, živoucí legendy současné hudby,“ připomíná Bělor.

Vize a sny

Jedinečnou koncepci kombinující hudbu starých mistrů s tvorbou současných autorů přinese projekt „Vize a sny“. V jednom dni nabídne tři koncerty českých i zahraničních hudebníků specializujících se na historicky poučenou interpretaci staré hudby. Světové premiéry skladatelů Michala Nejtka, Jana Ryanta Dřízala a Jiřího Gemrota, stejně jako díla současných skladatelů Ivana Moodyho či Calliope Tsoupaki zaznějí v podání The Breathtaking Collective (Hana Blažíková a Bruce Dickey), Tiburtina Ensemble a Collegium Marianum. Vedle hudby trubadúrek, Palestriny, Vivaldiho nebo Telemanna zaznějí skladby současných autorů napsané přímo pro staré nástroje a hlasy hudebníků. „Michal Nejtek se rozhodl vdechnout nový život tvorbě středověkých trubadúrek, od nichž se dochovala pouze poezie, ale – až na jedinou výjimku – žádná hudba. Jan Ryant Dřízal a Jiří Gemrot zase ze současné perspektivy ohledávají specifické postupy, formy a nástrojová obsazení typická pro barokní hudbu,“ přibližuje Josef Třeštík.

Blue Edition

Festival Pražské jaro přichází také s novou ediční řadou Blue Edition s hudbou současných skladatelů a díly napsanými na objednávku festivalu. První CD z této řady vychází ve spolupráci s Radioservisem a přináší premiéry Pražského jara z let 2018 až 2020. Album otevírá orchestrální kompozice Hypnos skladatele Šimona Vosečka, která zazněla na festivalu roku 2019 v podání PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga. Ze stejného ročníku byla zařazena skladba æther Jakuba Rataje v interpretaci hráčky na těremin Caroliny Eyck a Bennewitzova kvarteta, hobojistky Alžběty Jamborové a klavíristy Karla Košárka pod vedením dirigenta Petra Louženského. Nejstarší skladbou na albu je For Large Ensemble, Pard D z pera Luboše Mrkvičky, jak zazněla na Pražském jaru 2018 v nastudování Klangforum Wien. CD uzavírá skladba Jana Ryanta Dřízala Wild at Heart z Pražského jara 2020, interprety byli členové Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra.

V ediční řadě nazvané Gold Edition, na které spolupracuje s Českým rozhlasem a společností Radioservis, pak na jaře vyjde již třetí album. Přinese kantátu Antonína Dvořáka Svatební košile v památném provedení z Pražského jara 1980 s Českou filharmonií pod taktovkou Wolfganga Sawallische a hvězdným sólistickým obsazením – Gabrielou Beňačkovou, Richardem Novákem či Zdeňkem Jankovským. Na CD byl dále zařazen záznam Klavírního koncertu a moll Roberta Schumanna, jak na Pražském jaru 1968 zazněl v podání Christopha Eschenbacha a České filharmonie s Carlosem Kleiberem u dirigentského pultu.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.