NdB vstupuje s novým rokem a Veselou vdovou do světa velké operety

Na Silvestra se Národní divadlo Brno rozloučilo nejen s rokem 2022, ale i s inscenací české operety Polská krev Oskara Nedbala. Milovníci operetního žánru se však nemusí obávat, že by opereta z jeviště Janáčkova divadla zmizela. 3. února premiéruje v Janáčkově divadle jedna z nejslavnějších operet světa – Veselá vdova Franze Lehára. Ještě v únoru se dočká dvou repríz (5. a 26. 2.) a do června dalších pěti uvedení.

V inscenačním týmu se poprvé jako režisér představí choreograf Martin Pacek společně s režisérkou Magdalenou Švecovou, dirigentem Jakubem Kleckerem a výtvarníky Zuzanou Přidalovou a Davidem Janoškem. Tento tým má na svém kontě již výpravnou inscenaci Ferdy Mravence a La bohème. Diváci se tak mohou těšit na kouzlo Paříže na přelomu století s Janou Šrejma Kačírkovou a Veronikou Rovnou v roli Hanny Glawari a Jiřího Hájka spolu s Romanem Hozou v roli Danila. Jako baron Mirko Zeta nebude chybět Jan Šťáva spolu s Jiřím Sulženkem a k nim se připojí i kolegové z činohry, Pavel Čeněk Vaculík a Martin Veselý, které čeká role sekretáře Njeguše, hybatele všeho dění.

, foto Marek Olbrzymek

Každá opereta je zajímavá tím, že neobsahuje jen jeden obor: je v ní zpěv, mluvené slovo, tanec i výtvarná složka – a toto všechno se snažíme naplnit, aby opereta zůstala operetou. Na druhou stranu jsme si dovolili i ten koncept trochu převést do současnější optiky a tím by mohla být naše inscenace zajímavá. Vizuálně nás inspirovaly třeba pařížské carrousely a večírky VIP společnosti,“ říká Magdalena Švecová, režisérka inscenace, a Martin Pacek ji doplňuje: „Žánr komické operety byl vždy pro diváky velkým lákadlem – navíc pokud je jakousi nadstavbou Franz Lehár a jeho geniální hudba. Pro herectví samotné jsme v přípravě vycházeli z francouzských a italských komedií a němých grotesek.“

Opereta rakouského skladatele Franze Lehára o tom, že je třeba provdat vdovu Hannu Glawari, ale takticky, aby její miliony zůstaly v knížectví Pontevedro, se na brněnské jeviště vrací po rovných třiceti letech. Dílo, k němuž našel námět libretista Leo Stein náhodou v knihově během návštěvy, se stal lístkem ke slávě pro mladého skladatele. Děj je patřičně romantický a plný vtipných zápletek – o mladou vdovu Hannu Glawari se uchází celá řada nápadníků, ale velvyslanec knížectví Pontevedro v Paříži má zařídit, aby si vzala toho pravého. Tedy pravého z pohledu ekonomiky knížectví. Úkolem je pověřen hrabě Danilo, jenže velvyslanec netuší, že ten už má s Hannou svou milostnou historii. Náklonnost je tedy oboustranná, ale nechuť přiznat si, že stará láska nezrezivěla, také.

, foto Marek Olbrzymek

Franz Lehár, po matce Maďar a po otci z Moravy, navíc měl zřejmě díky smíšenému rodinnému dědictví cit pro melodie, švih a vtip. Každé číslo Veselé vdovy je tak malým hudebním bonbónkem a melodie jako U Maxima jsem znám, píseň o Vilije, Ženy, ženy a další se staly rychle slavnými. Slavným se díky Veselé vdově stal i Lehár a dnes jeho opereta patří i na repertoár newyorské Metropolitní opery.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější