čtvrtek, 14. duben 2022

Musica non grata uvede v české premiéře Symfonii č. 21 „Kaddish“ Mieczysława Weinberga

Napsal(a) 

Marie Fajtová, foto Jakub Ludvík Marie Fajtováfoto: Jakub Ludvík

V rámci cyklu Musica non grata, jehož hlavním cílem je znovuobjevovat díla autorů pronásledovaných nacionálním socialismem, uvede Orchestr Národního divadla pod taktovkou Tomáše Braunera v sobotu 23. dubna od 19 hodin v historické budově Národního divadla v české premiéře Symfonii č. 21 „Kaddish“ Mieczysława Weinberga. Sólového partu se ujme sopranistka Marie Fajtová, na úvod o kontextu díla promluví ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

Mieczysław Weinberg (1919–1996), polský skladatel pronásledovaný nacistickým i komunistickým režimem, věnoval svou poslední symfonii „Kaddish“ obětem povstání ve varšavském ghettu, jehož výročí si v dubnu připomínáme. Dílo se silně dotýká osudu Weinbergových rodičů a sestry Ester, kteří byli zavražděni v Němci okupovaném Polsku někdy mezi léty 1942 až 1944. Houslová sóla odkazují k Weinbergovu otci, kterého skladatel slýchával hrát v dětství na housle. V symfonii dále zaznívají divoké imitace klezmer ansámblů, vstupy sólového klavíru s citacemi Chopinovy Balady č. 1 g moll, která se často hrávala ve varšavském ghettu, a závěrečnou větu zdobí působivé sopránové sólo. V posledních letech získalo toto dílo mezinárodní věhlas díky nahrávce City of Birmingham Symphony Orchestra a orchestru Kremerata Baltica s Gidonem Kremerem pod taktovkou Mirgy Gražinytė-Tyly, která nazpívala i závěrečné sopránové sólo. Nahrávka vyšla ve vydavatelství Deutsche Grammophon a v roce 2020 získala prestižní britskou Cenu Gramophone a nominaci na cenu Grammy.

Mieczysław Weinberg Mieczysław Weinberg

Kompoziční tvorba Mieczysława Weinberga patří do určité míry stále ke skrytým hudebním klenotům hudby 20. století; k pokladům, k jejichž znovuobjevení postupně dochází teprve v několika posledních dekádách. Nejinak tomu je i v případě skladatelovy v pořadí jednadvacáté symfonie, jež nese podtitul „Kaddish“. Vylíčit náležitě veškeré přednosti tohoto mimořádného opusu by dozajista vydalo na několik rozsáhlých odstavců. Dovolím si proto pouze kuse zmínit, že se jedná o dílo plné silných a neopakovatelných emocí, jež zanechávají hluboký otisk nejen v posluchačích, ale i ve mně samotném. Obzvláště pak při vědomí, že na „Kaddish“ lze nahlížet jako na pomyslný hudební odraz nesnadné životní pouti, kterou Weinbergovi osud přichystal,“ říká k prvnímu uvedení tohoto díla v České republice dirigent Tomáš Brauner.

Mieczysław Weinberg se narodil a první hudební kroky udělal v polsko-židovské Varšavě meziválečného období. Většinu dospělého života prožil v Sovětském svazu poté, co se mu podařilo v roce 1939 utéct pěšky z okupované Varšavy. V roce 1953 prožil několik měsíců ve stalinistickém vězení, po obvinění ve vykonstruovaném politickém procesu. Svým stylem hudebního vyjádření a významem pro ruskou hudbu se dnes řadí po bok Sergeje Prokofjeva a svého celoživotního přítele Dmitrije Šostakoviče, nicméně v posledních letech se k odkazu skladatele hlásí především rodné Polsko a díky několika mezinárodně ceněným projektům jeho popularita vzrůstá i v dalších částech světa.

Uvedení „Kaddish“ je součástí minisérie tvořené dvěma koncerty, která vzniká ve spolupráci s Polským institutem v Praze a tematicky se vztahuje k životu židovské komunity ve Varšavě v první polovině 20. století. Druhým koncertem bude 5. května recitál polsko-izraelské zpěvačky Olgy Avigail Mieleszczuk se skupinou Tango Attack věnovaný jidiš tangu a populární hudbě předválečné Varšavy.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.