Soubor Musica Florea pokračuje v programové linii, která pro české publikum objevuje neobvyklé skladatele a historické styly. Březnovému programu z cyklu Musica Florea Bohemia 2026 bude vévodit koncert Stabat Mater, výběr z děl španělských barokních mistrů. S orchestrem zazpívá vyhledávaná sopranistka Beatriz Lafont Murcia, jejíž přednes dodává i duchovní hudbě na dramatičnosti a posluchače vtahuje svou energií. V úterý 17. března 2026 se koncert uskuteční v Praze v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně. Následovat budou vystoupení 18. března v evangelickém kostele v Nymburce a 19. března v Brně v Sále Milosrdných bratří bývalého Konventu.
Musica Florea připravila program Stabat Mater tak, aby ladil s postním obdobím před Velikonocemi. Posluchači uslyší virtuózní duchovní árie a skladby: kantáty Francisca Hernándeze Illany, působivé Stabat Mater skladatele Emanuela d’Astorgy a jako závěrečné dílo zazní Salve Regina od vyrhaníka a skladatele José de Nebry. Hlavní hvězdou nového programu bude právě španělská sopranistka Beatriz Lafont Murcia, která s orchestrem již spolupracovala. Vystoupí také tuzemští sólisté Aneta Petrasová (alt), Čeněk Svoboda (tenor) a Jaromír Nosek (bas).
Projekt navazuje na úspěšnou spolupráci orchestru Musica Florea se španělskými umělci v minulých letech, která se postupně rozrostla v celou dramaturgickou linii. Musica Florea tak českému publiku úspěšně přibližuje již několik let španělskou hudební kulturu. Díky spolupráci s partnery, jako je Institut Cervantes v Praze, se již uskutečnilo několik projektů: v roce 2024 to byla výpravná premiéra španělské zarzuely Sebastiána Duróna Válka obrů ve spolupráci s muzikologem Eduardem Garcíou Salasem, program přibližující francouzské a španělské skladatele 17. a 18. století, v němž excelovala právě Beatriz Lafont Murcia. Nebo v listopadu loňského roku program Duchovní hudba Španělska, na němž vystoupili sólisté slavného souboru La Grande Chapelle.
Španělská barokní hudba odráží unikátní historii Iberského poloostrova jako křižovatky evropských, arabských a amerických vlivů. Především během 18. století ji silně ovlivnily italské prvky. Díky specifickým rytmům, výrazným melodiím a dramatickému výrazu nabízí posluchačům výjimečný zážitek, kdy ani duchovní skladby nepostrádají nádech exotiky. „Vždy jsem si přál zahrát některou ze skladeb Emanuela d’Astorgy, který byl ve své době velmi invenčním skladatelem. Jeho Stabat Mater pracuje s principy polyfonie, ale také je harmonicky experimentální, zapojuje dlouhotrvající disonance, což se může zdát posluchačům neobvyklé, ale jde o autorův záměr. Duchovní obsah nijak nevylučuje inovace ve skladebních postupech,“ říká umělecký šéf a dirigent orchestru Musica Florea, Marek Štryncl. Dílo Emanuela d’Astorgy zazní v české premiéře.
Program koncertu Stabat Mater přináší průřez tvorbou několika generací velmi rozdílných autorů. Emanuele d’Astorga se narodil na Sicílii, podléhající tehdy španělskému králi, a pocházel ze šlechtického rodu. Jeho otec však čelil obvinění ze spoluúčasti na politickém spiknutí a pokusu o vraždu. Jeho syn strávil většinu života na cestách, v italských hudebních centrech, ale také v Barceloně, Lisabonu, Londýně nebo Vídni. Hudbou se neživil, skládal ji pro vlastní potěšení, ale dosáhl profesionální úrovně a úspěchů. Z jeho komorních kantát, které vycházejí z jihoitalské hudební tradice, patří k nejčastěji uváděným právě Stabat Mater. Dílo ukazuje jeho smysl pro melodiku i barokní expresi, v komorním obsazení vynikají průzračné linie vokálních hlasů, vystihujících hloubku smutku i útěchu a víru ve vykoupení.
Francisco Hernández Illana je o generaci mladší představitel španělského vrcholného baroka. Většinu své kariéry spojil s katedrálou v Burgosu, kde zastával funkci kapelníka. Italské vlivy přetavil do svébytného iberského stylu – vášnivého, ale formálně střídmého, založeného na důkladném vystižení textu. „Jeho skladby spojují recitativy, v nichž je zřetelná snaha o věcné, téměř deklamatorní uchopení duchovního textu, s áriemi nesenými širokými melodiemi a zdobenou ornamentikou. Na svou dobu využíval moderní harmonické postupy a kontrasty mezi světlými a temnějšími tóninami i cit pro dramatickou gradaci,“ vysvětluje muzikoložka Lucie Maňourová.
Slavný autor José de Nebra většinu svého profesního života strávil v Madridu ve službách španělských králů Filipa V. a Ferdinanda VI. jako varhaník královské kaple a dvorní skladatel. Na koncertu zazní jeho antifona Salve Regina à 8 na jeden z klíčových mariánských textů. Navazuje v ní na bohatou španělskou tradici vícesborového stylu. Citlivě zhudebnil latinský text, jeho skladba se vyznačuje prostorovými efekty a kontrasty, malebnou melodikou, která nezapře ani vliv italského baroka. „Koncertní program je posluchačsky atraktivní a v předvelikonoční době bude mít projekt i komunitní ráz, kdy osloví návštěvníky z řad věřících, seniorů a hudebních odborníků,“ uzavírá Marek Štryncl.
