úterý, 12. duben 2022

Moravská filharmonie Olomouc uvede českou premiéru 11. symfonie Dmitrije Šostakoviče po boku děl Aarona Coplanda a Reinholda Glièra

Napsal(a) 

Patrik Červák, foto Jihočeské divadlo Patrik Červákfoto: Jihočeské divadlo

Na dramaturgicky netradičním absolventském koncertu Patrika Červáka, posluchače posledního ročníku magisterského studia orchestrálního dirigování na JAMU, zazní v pátek 22. dubna od 17:00 v olomoucké Redutě Koncert pro harfu a orchestr Reinholda Glièra v interpretaci Roxany Hädler, laureátky několika mezinárodních soutěží a nyní členkou akademie České filharmonie. Provedení Koncertu pro klarinet Aarona Coplanda se ujme vítěz Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka a držitel Grand Prix z polského Krakova, též člen SOČRu, Aleš Tvrdík. Ve druhé polovině večera pak v české premiéře zazní velkolepá 11. symfonie Dmitrije Šostakoviče.

Hudba ukrajinského skladatele Reinholda Moriceviče Glièra u nás není příliš známá. Jeho díla nesou jasné prvky ruského pozdního romantismu, blízké těm Rachmaninovovým, objevují se u něj však i výrazné inspirace Glazunovem a Mocnou hrstkou. Koncert pro harfu zkomponoval roku 1938, a ačkoliv se na svou dobu jednalo o kompozici stylově zastaralou, dokáže svou melodickou upřímností, harmonickou barevností a virtuózním uplatněním harfy velmi silně oslovit.

Roxana Hädler Roxana Hädler

Koncert pro klarinet amerického autora židovského původu Aarona Coplanda patří k evergreenům soudobé klarinetové literatury. Skladba z roku 1949 věnovaná Bennymu Goodmanovi v sobě nese zřetelné prvky jazzu po boku neoklasických pasáží upomínajících Stravinského či Martinů, ovšem se znaky jakéhosi typicky amerického hudebního vyjadřování, pro Coplanda tolik příznačných. Ačkoliv je mezi koncerty Glièra a Coplanda rozdíl pouze 11 let, slohově se jedná o propast téměř celého století.

Z patnácti symfonií Dmitrije Šostakoviče jsou některé prováděné často, jiné čas od času a některé téměř vůbec. Do poslední kategorie se řadí poloprogramní Symfonie č. 11, rok 1905, kterou Šostakovič zkomponoval v roce 1957. Patrně pro své ideologické zabarvení byla v našich koncertních domech dlouho – téměř 70 let – přehlížena, ačkoliv se jedná o působivé a řemeslně precizní dílo zralého autora s poselstvím, které je přese všechno stále aktuální. Monumentálnost symfonie spočívá nejen v její duratě – přes hodinu čistého času – ale i v rozsáhlé instrumentaci s obsáhlým bicím aparátem.

Ačkoliv jsou všechna tři díla, která na koncertu zazní, zkomponována v rozmezí pouhých devatenácti let, generační a zejména pak ideové a stylové odlišnosti jsou natolik výrazné, že každá skladba žije ve svém vlastním universu.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.