Matthias Goerne s Českou filharmonií a Manfredem Honeckem uvede árie z Wagnerových oper

Německý basbarytonista Matthias Goerne se vrací k prvnímu českému orchestru s áriemi z oper Tristan a Isolda, Bludný Holanďan a Valkýra Richarda Wagnera. Vedle nich Česká filharmonie s rakouským dirigentem a svým častým hostem Manfredem Honeckem poprvé zahraje Čtvrtou symfonii zřídka uváděného rakouského skladatele Franze Schmidta. Koncerty se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina od 11. do 13. ledna 2023 vždy od 19.30 hodin.

Na své další koncerty s Českou filharmonií se těším z několika důvodů. Jednak proto, že budeme po delší době v Praze znovu vystupovat s Matthiasem Goernem, který je mi lidsky a hudebně velmi blízký, a také proto, že zahrajeme repertoár, který se neprovozuje moc často,“ říká dirigent Manfred Honeck, jehož hudební partnerství s první českým orchestrem trvá už dvě dekády a společně provedli na sto koncertů.

S hudebníky České filharmonie rád uvádím nejen známá symfonická díla, ale také společně s nimi odkrývám českému publiku skladby, které jsou pro něj stále relativně nové. To byl kdysi případ Knihy sedmi pečetí rakouského skladatele Franze Schmidta, kterou jsme zařadili do abonentního programu a k jehož tvorbě mám mimořádně blízky vztah. Schmidt byl violoncellistou orchestru Vídeňské státní opery v době, kdy mu šéfoval Gustav Mahler, a ve svých vlastních skladbách se hrdě hlásí ke světu pozdního romantismu,“ připomíná dlouholetý hudební ředitel Pittsburgh Symphony Orchestra, který monumentální oratorium Kniha sedmi pečetí s Českou filharmonií a v české premiéře provedl v dubnu 2012. Vedle této skladby první český orchestr nastudoval už jen jediné dílo Franze Schmidta (1874–1939). V roce 1927 hrál pod taktovkou Františka Stupky Koncertní variace na téma Ludwiga van Beethovena.

Čtvrtá symfonie Franze Schmidta je bezpochyby mistrovským dílem, jež bezprostředně tragicky inspirovala smrt Schmidtovy dospělé dcery. Ačkoli je symfonie hudebně skutečně pevně ukotvena v pozdním romantismu, po formální stránce je jedním z nejzajímavějších děl 20. století. Její čtyři části na sebe plynule navazují a reprízu první věty si Schmidt dokonce schovává až na finále celé symfonie. Použití sólových nástrojů nese autobiografické rysy, když úvodní sólo svěřuje trubce, na kterou hrál v době svých studií, a velká sóla v pomalé větě přednáší Schmidtův vlastní nástroj, violoncello. Přestože je symfonie interpretačně náročná, k posluchačům je mimořádně vstřícná,“ shrnuje Manfred Honeck. Symfonie, již skladatel nazýval „Requiem za mou dceru“, měla premiéru 10. ledna 1934 ve Zlatém sále vídeňského Musikvereinu. Vídeňské filharmoniky řídil Oswald Kabasta. Nahrávku této nepříliš často prováděné skladby nedávno vydali Berlínští filharmonici s Kirillem Petrenkem jako záznam z jeho inauguračních koncertů.

Manfred Honeck, foto Felix Broede

Na Čtvrtou symfonii Franze Schmidta naváží árie z Wagnerových oper v podání basbarytonisty Matthiase Goerneho, který je jedním z nejžádanějších zpěváků na světě a častým hostem na proslulých festivalech i ve věhlasných koncertních síních. Spolupracuje s předními světovými orchestry a mezi jeho hudební partnery patří prvotřídní dirigenti i vynikající klavíristé. Od svého operního debutu na Salcburském festivalu v roce 1997 v roli Papagena vystoupil na hlavních světových operních scénách včetně Královské opery v Covent Garden v Londýně, Vídeňské státní opery či Metropolitní opery v New Yorku. Goerneho mistrovství bylo zdokumentováno na četných nahrávkách, z nichž mnohé získaly prestižní ceny.

S Českou filharmonií se Matthias Goerne poprvé setkal v roce 2001. Za řízení Vladimíra Ashkenazyho zpíval Pět písní na slova Friedricha Rückerta od Gustava Mahlera. Znovu před orchestr předstoupil o sedm let později, tentokrát už s Manfredem Honeckem a písňovou scénou ze Sodomy a Gomory Carla Amadea Hartmanna. V roce 2014 se společně vrátili ke Gustavu Mahlerovi, když provedli výběr z písňového cyklu Chlapcův kouzelný roh. Naposledy se Goerne s Českou filharmonií setkal na Pražském jaru v roce 2018 v koncertním provedení opery Modrovousův hrad Bély Bartóka pod taktovkou Davida Robertsona. V Praze však Matthias Goerne vystoupil ještě vícekrát. Posluchači Pražského jara ho mohli zažít například v roce 2002, kdy přednesl Schubertův cyklus Spanilá mlynářka, v roce 2005, kdy uvedl písně Mahlera a Brahmse, nebo v roce 2013 při provedení Beethovenových písní za doprovodu francouzského klavíristy Pierra-Laurenta Aimarda. V roce 2010 přednesl Mahlerovy Písně mrtvých dětí spolu se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu pod taktovkou Herberta Blomstedta.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější