Magie i vyřizování účtů – v Ostravě uvedou Prokofjevova Ohnivého anděla

Národní divadlo moravskoslezské uvede 26. února 2015 ostravskou premiéru opery Sergeje Prokofjeva Ohnivý anděl. Toto fascinující pětiaktové operní mystérium o rytíři Ruprechtovi a démony posedlé dívce Renatě, napsané podle stejnojmenného symbolistického románu Valerije Brjusova, zazní poprvé na našem území v ruském originále.

Ohnivý anděl  je jedním z nejvýznamnějších děl nejen tvorby Sergeje Prokofjeva, ale i světového operního umění 20. století. Práce na díle zabrala skladateli s přestávkami téměř osm let. Začal ji v Americe v roce 1919, téměř ihned po dokončení opery Láska ke třem pomerančům, velkou část hudby napsal v Německu, partituru dokončil v roce 1927 ve Francii. „Premiérou opery Ohnivý anděl rozšíříme dramaturgickou řadu ‚Operní hity 20. Století‘ a zároveň završíme projekty trojlístku autorů Paula Hindemitha (Cardillac), Igora Stravinského (Život prostopášníka) a právě Sergeje Prokofjeva – jejichž umělecké osobnosti díky pozvání někdejšího šéfa opery Jaroslava Vogela doslova uchvátily předválečnou Ostravu,“ říká dramaturg opery NDM Daniel Jäger.

Gianluca Zampieri a Ulf Paulsen, foto Martin Popelář

Ohnivý anděl je co do volby hudebních prostředků nejmodernější Prokofjevova opera. Dirigent inscenace Robert Jindra k tomu říká: „Partitura Ohnivého anděla je originální, protkaná nebývalou (až impresionistickou) barevností, dynamičností, snovostí, mnohovrstevnatými proměnami nálad i strhujícím zvukem, zejména v mezihrách. Jedná se o dílo, které je neobyčejně technicky a výrazově náročné pro pěvce, orchestr i sbor, ale také i nesmírně významově náročné pro diváka. Nicméně, ostravský operní soubor již nejednou prokázal, že dokáže podobně náročnou partituru naplnit obrovským výrazem i energií.“ Režisér inscenace Jiří Nekvasil k tomu dodává: „Hlavní hrdinka musí projít hořící branou, ohněm. Máme tady několik rovin – symbolistní fantazijní román, strhující a emotivní hudbu z 20. let 20. století a současnost, tedy příběh viděný aktuálníma očima. Prolíná se tady svět magie, ale jde také o kryptogram, v němž si Brjusov vyřizuje účty se svými současníky.“

Morenike Fadayomi, foto Martin Popelář

V hudebním nastudování Roberta Jindry, režii Jiřího Nekvasila, na scéně Petra Matáska a v kostýmech Marty Roszkopfové se v hlavních rolích představí Iordanka Derilova / Morenike Fadayomi / Elena Suvorova (Renata), Martin Bárta / Ulf Paulsen (Ruprecht), Yvona Škvárová / Erika Šporerová (Hostinská / Matka představená), Zuzana Šveda / Eliška Weissová (Věštkyně), Oleg Kulko / Gianluca Zampieri (Agrippa/Mefistofeles), David Szendiuch / František Zahradníček (Faust), Martin Gurbaľ / Peter Mikuláš (Inkvizitor) a další.

Sdílet článek: