čtvrtek, 1. září 2016

Josef Suk a jeho osud v Českém muzeu hudby

Napsal(a) 

V roce pátého výročí úmrtí houslisty Josefa Suka (8. 8. 1929 – 7. 7. 2011) uspořádalo Národní muzeum – České muzeum hudby výstavu s názvem Josef Suk. Housle –můj osud. Na první pohled se možná zdá, že jde o umělce poměrně „mladého“, kterého mnozí z nás dobře pamatují a který není ještě dost „zralý“ pro muzeum, ale zdání klame. Josef Suk vstupoval na umělecká pódia před více než šedesáti lety.

Jako pokračovatel hudební tradice rodiny Dvořákovy a Sukovy – Antonín Dvořák byl jeho pradědečkem a skladatel a houslista Josef Suk jeho dědečkem – musel mladý Josef Suk od počátku vyhovět náročným požadavkům. Vystupoval nejprve jako houslista v jím založeném Sukově triu a po roce 1954 pak také s orchestry. Začínal s Českou filharmonií, jejímž sólistou se stal v roce 1961. Záhy získal renomé v Evropě a velmi brzy i na dalších kontinentech. Tam nastartovalo jeho skvělou kariéru vystoupení s Clevelandským orchestrem pod taktovkou George Szella v Carnegie Hall. Vyhledáván byl především jako interpret skladeb svých předků (zvláště Dvořákova Houslového koncertu a moll a Sukovy Fantazie g moll), ale na repertoáru měl téměř všechna významná houslová díla světových skladatelů. Od 70. let 20. století koncertoval také na violu. Jeho nahrávky pro české, německé, americké i japonské firmy jsou stále vyhledávané a živé.

Plakát z Carnegie Hall, 1964 Plakát z Carnegie Hall, 1964

Výstava prezentuje především cenné rodinné památky, které muzeum získalo v uplynulých letech darem od umělcovy manželky ­­–paní Marie Sukové. Mezi nimi jde především o originální archív Sukových hudebnin včetně houslových partů, tisíce programů a plakátů z koncertní činnosti, historické fotografie, stovky dopisů, nahrávky ze Sukovy fonotéky, ale i osobní předměty – např. zlaté hodinky s věnováním nebo cenné barokní hodiny s kalendáriem a zvonkohrou po dědečkovi Josefu Sukovi a jiné. Na výstavu pak paní Suková zapůjčila také některé předměty, které má ještě ve svém vlastnictví, např. fotografie s věnováním umělců, s nimiž Josef Suk vystupoval, nebo diplomy a vyznamenání. Společně s nimi je možné obdivovati cenné nástroje ze Státní sbírky hudebních nástrojů, na které Josef Suk hrál – housle Stradivari, zvané Libon z roku 1729, a Guarneri del Gesù, zvané Princ Oranžský z roku 1744. Tyto nástroje si většinou zapůjčují naši přední umělci. Momentálně na ně nelze koncertovat kvůli kauze Diag Human, proto také mohou být mimořádně vystaveny. Koho přiláká do muzea hudba, uslyší nádherný zvuk Sukových houslí z remasterovaných nahrávek a jeho umělecké výkony může sledovati na původních filmových záběrech České televize.

Výstava je oživena modely autíček, která Josef Suk po celý život nadšeně sbíral. Mezi vystavenými exponáty se najdou opravdu zajímavé kousky – např. Corgi James Bond, Corgi Citroën Le Dandy nebo model Pilen a samozřejmě i Sukovy milované Mercedesy, které si oblíbil i jako dopravní prostředek. Nakonec si všichni návštěvníci mohou vyzkoušet autodráhu ve tvaru houslového klíče, samozřejmě se Sukovou hudbou (hraje Dvořákův Mazurek), nebo si ověřit přímo s houslemi v ruce a s pomocí instruktážního videa, jak těžké je naučit se hrát na smyčcový nástroj. Výstava je otevřena v budově Českého muzea hudby v Karmelitské ulici č. 2, denně kromě úterý od 10–18 hod. Potrvá do 30. září 2016. Ve dnech 7. a 21. září vždy od 16 hodin proběhnou komentované prohlídky.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.