BBC Radio 3 odvysílalo na začátku roku velmi otevřený rozhovor, který s tenoristou Jonasem Kaufmannem vedl hudební publicista a autor knihy Mýtus jménem Maestro Norman Lebrecht. Ještě předtím zveřejnil londýnský deník The Times část Kaufmannových výroků z tohoto rozhlasového rozhovoru. Kaufmann se v něm rozpovídal o pracovních podmínkách pěvců v USA a Velké Británii i o zásadní proměně postavení ruských umělců na západních scénách po vypuknutí války na Ukrajině.
Kaufmannovo zklamání z amerického operního systému mělo jasný bod zlomu: pandemii covidu-19. Přestože právě Metropolitní opera sehrála v jeho kariéře klíčovou roli, o návratu už neuvažoval. „Met je pro mě minulost. Velmi špatně jsem nesl, jak se během pandemie zachovali ke sboru a orchestru. Nedostali zaplaceno vůbec nic,“ řekl v rozhovoru. Připomněl, že mnozí hudebníci byli nuceni opustit New York nebo se vrátit k rodičům. Když se pokusil pomoci benefičním streamovaným koncertem, reakce vedení opery podle něj nebyla vstřícná.
Ještě překvapivější bylo Kaufmannovo stanovisko k účinkování ve Velké Británii. Ve svých 56 letech otevřeně přiznal, že v Británii už operu zpívat neplánuje. Problémem podle něj nebyly umělecké ambice ani osobní vztahy, nýbrž ekonomická realita. „Když vidíte londýnské honoráře a zároveň naprosto absurdní ceny za pronájem bytu… Opravdu nevím, jak to děláte,“ poznamenal v rozhovoru s Normanem Lebrechtem. Zdůraznil přitom, že nejde jen o jeho osobní situaci. „Cítím, že bychom měli být zaplaceni za to, co děláme,“ uvedl a vzápětí se řečnicky zeptal: „Slyšíte, co říkám mezi řádky?“ Podle Kaufmanna není náhoda, že sezony v Covent Garden působí rok od roku méně „hvězdně“: pro řadu špičkových pěvců se Londýn stával finančně neudržitelným.
Podle Kaufmanna se zároveň chýlí ke konci „zlatý věk pěvců“. Honoráře stagnují, nahrávky přestaly vydělávat a konkurence je obrovská. „Je mi líto nastupující generace,“ řekl. Mladým hudebníkům vzkázal: „Dělejte to jen tehdy, pokud pro to skutečně dýcháte. Šance, že se tím uživíte, je jedna ku tisíci.“
Zásadní část rozhovoru se týkala války na Ukrajině a jejích dopadů na mezinárodní operní provoz. Kaufmann působí jako umělecký ředitel tyrolského festivalu v Erlu a otázka angažování ruských pěvců je pro něj každodenní realita. „Není to jejich vina, že mají špatný pas. A čas běží. Nemůžete si na pět let zmrazit hlasivky,“ konstatoval. Zároveň uvedl, že tradiční umělecká neutralita přestala existovat: „Dříve měli umělci privilegium být neutrální. S touto válkou si ale každý musí vybrat stranu.“
V této souvislosti jmenoval dvě výrazné osobnosti: sopranistku Annu Netrebko a basistu Ildara Abdrazakova. Zatímco Netrebko by do Erlu pozval, u Abdrazakova je nekompromisní. „Udělala některé chyby, ale stranu si vybrala už před lety,“ řekl o Netrebko. Oproti tomu Abdrazakov podle Kaufmanna spálil mosty: „Je příliš blízko Putinovi.“
