Je to iluze a je to čas: David Radok propojí Martinů Juliettu a Poulencovu zoufalou telefonující ženu

Po dvou měsících od úspěšné ostravské premiéry Julietty Bohuslava Martinů bude znít tato surrealistická opera znovu. Tentokrát ovšem v jiné formě, na jiném místě a ve výrazně odlišném kontextu. Brněnské Národní divadlo uvede v pátek 14. června premiéru inscenace režiséra Davida Radoka, který propojí v jednom večeru Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas. V hlavní roli obou kusů se představí Jana Šrejma Kačírková.

„Pro mě je zajímavé to, že se spojí dva příběhy, které spolu na povrchu nesouvisí, ale v nichž se dá najít nějaký společný jmenovatel Julietta je jedna z mála čistě surrealistických oper, zatímco Poulencův Hlas se většinou řadí do realismu, což podle mě není úplně pravda… Poulencův Hlas je surreálný, možná ještě více než Martinů. Ten společný jmenovatel pro Juliettu a pro Poulencův Lidský hlas jsou dvě věci. Je to iluze a je to čas. Vytváříme si iluzi o lidech, které potkáváme, o lidech, do kterých se zamilujeme, o lidech, se kterými žijeme, ale máme i vlastní iluzi o sobě samých….,“ říká k inscenaci David Radok.

Vilhelm Hammershøi: Interiér s mladou ženou, otočenou zády (1903–04); Ida při čtení dopisu (1899), foto Wikipedia

Radok je i autorem scénografie. Výtvarný koncept je spjat s dílem dánského malíře Vilhelma Hammershøie (1864–1916), který je znám především svými tlumenými šerosvitnými portréty a malbami interiérů. Inscenace vznikla v koprodukci se švédskou operou v Göteborgu, a hudebně ji nastudoval Marko Ivanović. V hlavní roli se představí Jana Šrejma Kačírková, která ztvární jak postavu Juliette, tak Ženu v Lidském hlasu. Na brněnské jeviště se v roli Michela vrací dánský tenorista Magnus Vigilius, v dalších rolích uvidíme Romana Hozu nebo Josefa Škarku.

V případě Martinů fragmentů se nejedná o celou operu, ale o výběr, který skladatel připravil v roce 1939 k uvedení ve francouzském rozhlase. Kvůli vypuknutí války k němu ale nakonec nedošlo a Tři fragmenty z Juliette poprvé zazněly koncertně až v roce 2008, kdy Českou filharmonii v pražském Rudolfinu dirigoval Charles Mackerras (Magdalena Kožená zpívala Juliette, Steve Davislim Michela). Jejich provedení na jevišti Janáčkova divadla je tak českou scénickou premiérou.

Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas, foto Marek Olbrzymek

Poulencovo monodrama Lidský hlas z roku 1958 na základě stejnojmenné hry Jeana Cocteaua z roku 1930 je vlastně telefonickým hovorem ženy, se kterou se rozešel milenec. Lidský hlas napsal Francis Poulenc pro sopranistku Denise Duval, která byla dlouholetou vynikající interpretkou jeho děl.

 

Sdílet článek: