Prestižní americký časopis Musical America oznámil laureáty svých výročních cen a mezi oceněnými osobnostmi světové hudby letos výrazně rezonuje i české jméno. Titul Dirigent roku získal Jakub Hrůša, jeden z nejvýraznějších představitelů současné dirigentské generace, jehož mezinárodní renomé v posledních letech roste nebývalým tempem.
Hrůšovo ocenění je vyústěním více než dvou dekád systematicky budované kariéry, založené nejen na technické preciznosti, ale především na mimořádné hudební představivosti, intenzitě výrazu a schopnosti vytvářet hluboké, vnitřně strukturované interpretace. Musical America ve svém zdůvodnění připomíná, že jeho nástup mezi absolutní světovou špičku byl v nedávné době definitivně potvrzen jmenováním do čela dvou mimořádně prestižních institucí, a to v operním i symfonickém světě. Hrůša se tak zařazuje po bok dirigentů, kteří dnes formují podobu orchestrální a operní interpretace na globální úrovni.
„Opravdovým úkolem dirigenta je být autentický a nic nepředstírat, nepatřit někam, kam ve skutečnosti nepatří. Kořeny nelze popřít, ale zároveň nesmějí být klecí. Dirigent má spojovat to, odkud přichází, s otevřeností k širšímu světu,“ řekl Jakub Hrůša v rozhovoru s kritikem a redaktorem Musical America Clivem Pagetem. „Pokud se opera dělá dobře, je vrcholem hudebního umění. Když se podaří ve všech složkách, je zážitek z operního představení nenahraditelný a nesrovnatelný s čímkoli jiným. Zároveň je to ale žánr, který se dá velmi snadno pokazit kompromisy,“ dodává Hrůša. Celý rozhovor Cliva Pageta s Jakubem Hrůšou naleznete zde.
Hrůša se pravidelně vrací k předním americkým orchestrům, včetně takzvané ‚velké pětky‘: Newyorské filharmonii, Bostonskému symfonickému orchestru, Chicagskému symfonickému orchestru, Clevelandskému orchestru a Filadelfskému orchestru. V roce 2026 ho čekají dvě rezidenční hostování v Chicagu. Nejprve se představí ve dnech 12. – 14. března 2026 společně s klavíristou Leifem Ove Andsnesem. Na programu je Beethovenův Klavírní koncert č. 3, Schumannova Symfonie č. 1 „Jarní“ a výběr ze Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. Následně se do Chicaga vrátí ve dnech 9. – 12. dubna 2026 s programem, jehož vrcholem budou Čtyři poslední písně Richarda Strausse se sopranistkou Corinne Winters; zazní také předehra k opeře Leoše Janáčka Z mrtvého domu, Rachmaninovův Ostrov mrtvých a Wagnerova Předehra a Isoldina smrt z lásky z Tristana a Isoldy.
Vedle českého dirigenta ocenil časopis i další osobnosti, jež reprezentují šíři a vitalitu současného hudebního života. Titul Umělec roku obdržel americký klavírista Emanuel Ax, který i ve svých šestasedmdesáti letech spojuje moudrost „starého mistra“ s otevřeností a pokorou interpreta stále hledajícího nové výzvy. Jeho půlstoletí trvající kariéra je pevně zakořeněna v klasickém repertoáru – Mozarta, Beethovena, Chopina či Haydna. Právě v této sezoně však Ax znovu překvapuje, když se vydává na koncertní turné s nově napsaným, na míru vytvořeným klavírním koncertem Johna Williamse, v němž se klasická forma potkává s jazzovou inspirací.
Skladatelkou roku byla vyhlášena Gabriela Lena Frank, jejíž hudba čerpá z osobní zkušenosti a kulturních kořenů, především z latinskoamerického prostředí, a zároveň odráží její silné environmentální cítění. Nadcházející sezona pro ni znamená zásadní milník: její opera El Último Sueño de Frida y Diego se dostává na jeviště Metropolitní opery v New Yorku, což představuje nejen potvrzení jejího mezinárodního významu, ale i symbolické otevření prostoru pro nové hlasy v operním světě.
V kategorii Pěvec roku ocenila Musical America kanadského basbarytonistu Geralda Finleyho, jehož repertoár se suverénně pohybuje mezi Mozartem a Debussym, Johnem Adamsem i Tobiasem Pickerem. Finley je zároveň považován za jednoho z nejvýznamnějších současných interpretů písňového repertoáru. Přestože je již čtyři dekády na vrcholu své kariéry, zůstává ve výtečné formě a i ve věku, kdy mnozí pěvci volí pedagogickou dráhu nebo ústup ze scény, nadále rozšiřuje své umělecké pole.
Ocenění Impresário roku připadlo Martě Gilmer, která od roku 2014 stojí v čele Symfonického orchestru v San Diegu. Navázala zde na více než třicetiletou úspěšnou kariéru spojenou s Chicagským symfonickým orchestrem a dokázala proměnit sandiegský orchestr v klíčovou instituci kulturního života města. Její práce je podle Musical America příkladem dlouhodobé, koncepční kulturní strategie, která propojuje uměleckou kvalitu s otevřeností vůči veřejnosti.
Výroční ceny Musical America tradičně nepředstavují pouhý žebříček úspěchů, ale spíše portrétují osobnosti, které v daném okamžiku zásadně ovlivňují podobu hudebního světa. Skutečnost, že mezi nimi letos figuruje i Jakub Hrůša, je nejen osobním úspěchem dirigenta, ale také signálem o mezinárodním postavení české hudební kultury v současném globálním kontextu.
