úterý, 18. září 2018

Ivo Kahánek, Viktor Kalabis a jejich komunikace napřímo

Napsal(a) 

 , foto Dušan Martinček foto: Dušan Martinček

Klavírista Ivo Kahánek natočil společně s violoncellistou Tomášem Jamníkem, klarinetistkou Annou Paulovou a houslistou Janem Fišerem tři sonáty Viktora Kalabise. Album vydává Supraphon 21. září 2018 na CD i v digitálních formátech.

První, violoncellová sonáta odráží dramatické události mezi červnem a zářím 1968: euforií naplněné měsíce tzv. pražského jara i deziluzi a rezignaci po invazi sovětských vojsk. Také klarinetová sonáta z roku 1969 hovoří jasně o době svého vzniku: drama, smutek a bolest, stupňované až do drásavosti. V úsporné a soudržné houslové sonátě (1982) převažuje typický étos tohoto nástroje – zpěvnost, zářivý zvuk a oduševnělost. Po 3CD symfonií a koncertů, vydaném v roce 2013, skýtá tato nahrávka další vhled do pozoruhodného Kalabisova hudebního světa. Kahánek zároveň natočil i materiál k připravované první integrální nahrávce Kalabisovy klavírní tvorby – 2CD vychází v roce 2019.

Kompoziční odkaz Viktora Kalabise čítá desítky opusů vesměs instrumentální hudby, včetně skladeb pro jeho manželku, cembalistku Zuzanu Růžičkovou. Kalabis podle vlastních slov usiloval o hudbu, jejíž kořeny jsou zapuštěny v jeho zemi, hudbu pro vzdělané posluchače. Jakkoli čerpal inspiraci i z tvorby klasiků 20. století, dospěl k vlastní syntéze, blízké hudebnímu neoklasicismu.

Ivo Kahánek k nové nahrávce poznamenal: „Mé setkání s Kalabisovou hudbou bylo skutečně něco nového. Hledání skladatelské syntézy je v jeho tvorbě patrné; interpretovu roli to však spíše komplikuje, protože najít klíč k jeho pochopení není snadné. Kalabisova hudební řeč působí občas takřka nahodile, avšak ve skutečnosti tomu tak není. Vystihnout a náležitě vypíchnout veškeré charakterové nuance je proto velmi obtížné, a to samozřejmě nemluvím o místy extrémní náročnosti pianistické, dané zejména nečekaností jeho skladebných postupů, které se ani v nejmenším neohlížejí na technickou proveditelnost. Na druhou stranu je velmi občerstvující nebýt svázán zažitou interpretační tradicí a moci komunikovat se skladatelem ,napřímo‘, pouze skrze notový zápis.“ 

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.