Hudba jako tržní artikl – MIDEM 2014

Letošní 48. ročník mezinárodního hudebního veletrhu, respektive „platformy pro udržitelnost rozvoje sektoru“, jak sám sebe veletrh nazývá, byl hodně o businessu. Zřejmě proto, že hudební průmysl zaznamenává již druhým rokem stabilizaci a výraznější vzestup oproti celkovým propadům minulých let. Samotní odborníci a leadři oboru interpretují trend jako důsledek pochopení aktérů na trhu, jak využít digitalizace hudby v režimu vzájemných výhod.

 Za pozitivním obratem stojí několik skutečností: Za prvé další teritoriální expanze trhu a  růst novějších trhů např. v Mexiku, Indii nebo Brazílii, který byl podmíněn kvalitním pokrytím mobilními sítěmi, vysokorychlostním Internetem a finanční dostupností chytrých telefonů pro nejmladší generaci.   Za druhé strategický příklon nabídky k předplatnému a streamingu, tj.  službám, v nichž se platí za dočasný přístup k hudbě, nikoli za vlastnění hudby, což zjednodušuje právní  stránku pro koncového uživatele a poskytovatelům umožňuje lepší predikci a zúřadovaní příjmů. Dalším spolehlivějším zdrojem příjmů se stal v poslední době výběr poplatků za užití hudby ve videích, reklamě, hrách a filmech, tj. za tzv. sychronizační práva. Tento trend kopírují i příjmy v ČR (http://www.ifpi.cz). Speciálním případem je Japonsko, které v r. 2013 údajně předbíhá ve statistikách spotřeby i Spojené Státy, a to především díky využívání hudby v populárním karaoke a videohrách.  Z evropských jsou úspěšné zejména země severské, kde v posledních letech významně expanduje  původem švédská firma Spotify založená 2008, která  obchoduje na trzích ve 32 zemích a je poskytovatelem streamingu s 24 miliony uživatelů a 6 miliony předplatitelů. Objevuje se take na českém trhu. Oblíbenost je založena na neomezném přístupu k velké hudební knihovně včetně titulů vydavatelů tzv. majors za paušální poplatek cca 6 EUR měsíčně bez přítomnosti reklamy, v plné kvalitě pro off line poslech do mobilu i do počítače.  Inovaci v kvalitě zvuku nabízela na MIDEM především firma Sony (Hight-resolution audio). Technické zlepšení zvuku je jedním z argumentů, proč výhledově zpoplatňovat větší rozsah poskytovaných služeb, než dříve.  Péče o kvalitu samotného záznamu byla take  tématem vystoupení sympatického Davida Chesky (Cheského?).

V marketingu lze zaznamenat další krok. Světové značky  se přímo začleňují do produkce pod heslem “Hudba a brands si začínají rozumět”.  Pro vydavatele, zejména  tzv. nezávislé a pro performing arts  je stále podstatné najít  tvořivou osobnost a zajímavou skladbu.  Na druhé straně v masové konzumaci nahrané hudby se s hudbou stále více obchoduje jako s běžnou komoditou nebo službou, tj. s pevnou cenou za kus nebo čas bez ohledu na obsah. Tento model dovoluje snazší predikci finančních toků. Je to ovšem trend, který nese v hlavním proudu nivelizaci kvality. Stačí se podívat, kdo byl letos na MIDEM dáván za příklad kariérního postupu v pop music díky internetovým platformám  (např. Rita Ora – video zde), nebo si všimnout  marketingového příkladu hitu Make the Girl Dance , který obratem získal podporu několika velkých značek –  Nissan, Garnier a Magnum.  Celá strategie je ovlivněna motivací získat jakýkoli velký zájem v nejkratší době.

Co se týče celkového obrazu posledního ročníku MIDEM – sponzorovaly jej firmy VIVENDI a PEPSI. Z jistého hlediska byl úspěšný. Je zde celá řada nových firem s novým zaměřením. Většina nových účastníků nabízí servis často i s  mobilními aplikacemi pro usnadnění managementu, marketingu, distribuce či licencování. V tomto směru je třeba být obezřetným, zda je aplikace využitelná pro naše prostředí, které je přece jen odlišné od převládajícího anglosaského. Z MIDEM odešli někteří významní partneři, což ozladilo zájemce o samotný obsah hudebního průmyslu. Odešlo např. IMZ (Mezinárodní hudební a mediální centrum), které se přesunulo s předpremiérami hudebních filmů na Berlinale, odešel také partner Sonicbids, který byl spoluorganizátorem koncertní části MIDEM.

Český stánek opět organizovaný Institutem umění ve spolupráci s agenturou CEMA se opět propojil se slovenským, což bylo určitě ku prospěchu věci.  Ač se hudební business virtualizuje, naše CD i publikace byly rychle rozebrány. Zájem byl i o video prezentace zejména během tzv. Českého a Slovenského dne 2. února. Samozřejmě se (již třetím rokem) propagoval také Rok české hudby.

Více na www.midem.com

Sdílet článek: