pátek, 13. září 2019

Hoffmannovy povídky mezi návštěvníky divadelní kantýny: Brno zahájí sezonu Offenbachem

Napsal(a) 

 , foto Marek Olbrzymek foto: Marek Olbrzymek

Téměř po dvaceti letech se na jeviště Janáčkova divadla vrací Hoffmannovy povídky Jacquesa Offenbacha. Poslední Offenbachovo jevištní dílo s podtitulem Fantastická opera o pěti jednáních, uvede brněnská opera v hudebním nastudování Ondreje Olose a v režijním pojetí Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského, kteří tvoří v českých divadlech již etablovanou dvojici pod zkratkou SKUTR. V hlavních rolích se představí Luciano Mastro, Jiří Sulženko, Markéta Cukrová, slovenská sopranistka Martina Masaryková nebo Pavla Vykopalová.

Hoffmannovy povídky zavádí diváky do fantaskního světa básníka a jeho bizarních představ, kde realita splývá v jedno s jeho představami. Hoffmannův vytoužení idol je operní pěvkyně Stella, proto se inscenátoři rozhodli zasadit děj příběhu přímo do divadla a rozehrát děj v místech, které diváci nemohou běžně vidět, v zákulisí operního představení. „Je několik témat, která bychom chtěli zdůraznit. Tak především jsme museli najít rámec, kde se vlastně celá opera odehrává. Pro nás je to pauza mezi dějstvími v opeře Don Giovanni, kde zpívá Stella. Ona je jednou aktérkou z milostného trojúhelníku, který je motorem opery. Nachá­zíme se na jevišti z pohledu zákulisí a to jevi­ště je něčím vychýlené z reality, protože má na všechny strany oponu. Ten princip divadla na divadle jsme prolnuli i do kostý­mů. Je to, jako byste zašli o pauze do diva­delní kantýny, kde se setkají zpěváci nalíčení do opery Don Giovanni s divadelní technikou, s diváky a členy orchestru. Dalším tématem je Stella, jako žena, která má tři podoby. Hoffmann pak za pomoci reality okolo sebe vypráví jednotlivé příběhy. Nikdo se do nich nepřevlíká, postavy jsou stále těmi ‚návštěv­níky kantýny, divadelního zákulisí‘, říká Martin Kukučka.

 , foto Marek Olbrzymek foto: Marek Olbrzymek

Jacques Offenbach se přes všechny své úspěchy s operetami snažil celý život dokázat, že má místo mezi uznávanými skladateli vážné hudby své generace. Na sklonku života si jako námět k opeře vybral hru Julesa Barniera a Michela Carrého, jejímž hlavním hrdinou byl německý romantický básník a skladatel E. T. A. Hoffmann. Jeho povídky se staly základem děje. Offenbach Hoffmannovy povídky nedokončil, zanechal hotový rámec opery v podobě prologu a epilogu a jednání Olympie a Antonie. Operu dokončil skladatel Ernest Guiraud, ale podoba, v níž zazněla na premiéře 10. února 1881, zdaleka nebyla konečná. Během 20. století se v pozůstalostech objevila řada fragmentů Offenbachova rukopisu a vzniklo několik edic rekonstruujících možnou podobu opery.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.