pondělí, 29. duben 2013

Francouzský klavírista a improvizátor Pierre-Yves Plat exkluzivně

Napsal(a) 

Pierre-Yves Plat Pierre-Yves Plat

Kdo z rodiny vás přivedl ke hře na klavír, kdo vás zavedl k paní Marie-Claude Legrand a jaké bylo studium u ní? Cvičil jste sám a dobrovolně nebo vás někdo z rodiny nutil cvičit?

Hudbu jsem vnímal citlivě již od svého útlého věku, protože jsem vyrůstal ve velmi hudební rodině. Můj otec hrál na klavír a moje matka zpívala, zatímco mé dvě sestry a bratr navštěvovali společně klavírní kurzy, když byli mladí. Musím říct, že jsem byl jediný, koho nemuseli nutit hrát na klavír. Vlastně jsem se sám od sebe chtěl naučit hrát na klavír poměrně brzy, neboť jsem slyšel hudbu všude kolem sebe a hudba se mě bezprostředně dotýkala. Bylo mi teprve pět let, když jsem začal poprvé.

Váš život mohl ubírat cestou klasického klavírního virtuosa jakými jsou například Héléne Grimaud nebo třeba Jevgenij Kissin, přesto jste se vydal jinou cestou. Jaké byly důvody tohoto vašeho rozhodnutí stát se mezižánrovým umělcem?

Po zvládnutí „klasiky“, ale také solidních základů jazzu a procvičování improvizačních technik, jsem se chtěl víc orientovat na něco, co ve mně bylo víc zakořeněno a najít v sobě specifický a trochu „rošťácký“ způsob interpretace a začít hudbu představovat a interpretovat po svém – tedy s humorem a novým zabarvením. Od začátku jsem se chtěl klavírem bavit, potěšit své publikum a představit mu tento hudební nástroj zcela novým způsobem. Je proto mě tedy zcela přirozené, že se zcela nechám pohltit spojnicí mezi klasickou hudbou a jazzem doplněnou o notnou dávkou humoru a bezprostřední kontakt s publikem, což je pro mě velmi důležité.

Co bylo prvotním spouštěcím mechanismem, který vás dostal k hraní boogie-woogie, ragtimu, salsy nebo jazzu?

Ragtime jsem objevil když mi bylo osm, a to díky pásce s nahrávkami Scotta Joplina, kterou mi dala moje teta. To byl pro mě velký objev, který mě podnítil, abych začal navštěvovat kurzy jazzu. Koncert Fabrice Eulryho (přezdívaný také „Chopin Boogie“) mě nakonec definitivně přivedl do tohoto proudu. Fabrice se stal mým učitelem a nesmírně mi pomohl v mé kariéře pianisty.

Kam jste cestoval poprvé a jak publikum přijalo nový styl performance?

Vzpomínám si, že mojí vůbec první zahraniční zemí, ve které jsem koncertoval, bylo Švýcarsko při příležitosti pořádání „soukromé párty“. Ale z cest do zahraničí, které mě určitě nejvíce poznamenaly, byla tři koncertní turné, která jsem měl v Tiraně a dalších městech v Albánii. Publikum bylo zcela nadšené a především se mi zdálo, že je můj styl hudby uchvátil do té míry, že se nakonec všichni v sále zapojili a zpívali.

Kde vás publikum nejvíce překvapilo a čím?

Bylo to v loňském roce u příležitosti „Les Chorégies Orange“ před 8000 lidmi a téměř 3 miliony televizních diváků, kteří mě sledovali živě na svých obrazovkách. Zpíval jsem pro veřejnost píseň La vie en rose a musím říct, že to byl naprosto fantastický zážítek vystupovat současně s 8000 zpěváky!

Kde nacházíte inspiraci k vaším hudebním improvizacím? Improvizace je uměním okamžiku, přesto by nás zajímalo, zda si dokážete nově vzniklou hudební kompozici skladby uložit do paměti natolik, že ji příště zahrajete úplně stejně?

Pracuji na každém z mých aranžmá téměř vždy stejným způsobem a to formou opakování původní, „klasické“ verze, a to po dobu několika hodin nebo dokonce někdy i týdnů. To mi umožňuje skladbu dokonale pochopit a rozebrat ji kousek po kousku, stejně jako analyzovat konkrétní úroveň její harmonie.

Dalším krokem tohoto procesu je nejkreativnější fáze, ve které se snažím udržet duši písně, a zároveň do ní vkládám svůj další vesmír a někdy i paralely mezi různými hudebními styly. Chopin bývá sám označován jako „předchůdce“ jazzu a tanga, a kdybychom zašli ještě dál, mohli bychom nazvat i Mozarta nebo Bacha vlastně prvními skladateli těchto hudebních stylů... Nebo dokonce snad i stylu disco?

Jak už jsem jednou spokojený se svým aranžmá, mám tendenci hrát skladbu po celou dobu skoro pořád stejným způsobem, a to i v případě, že jsou zde ještě nějaké drobné momenty, které mohu podle situace měnit a zahrát na každém z koncertů trochu jinak.

Pierre-Yves Plat Pierre-Yves Plat

Co vás přivedlo k nápadu spojit klavírní instrumentální složku vaší performance se složkou vizuální?

Vizuální stránka pro mě znamená velmi mnoho, protože je to způsob, jak výrazně umocnit dojem z představení. Projekce v mých rukách na velké obrazovce skutečně přidává divákům další dimenzi a nadchne publikum, obvykle také proto, že jim to umožní pochopit hranou skladbu a mohu tak sledovat rychlost hraní mé levé ruky u některých jednotlivých skladeb. Kromě toho to umožňuje veřejnosti vidět naživo ruce pianisty a klaviaturu, což si myslím, je u klavírního koncertu hodně důležité.

Praha je evropskou metropolí se slavnou hudební historií v průběhu několika staletí. Žili zde a pracovali například Mysliveček, Mozart, Smetana, Dvořák a mnoho dalších, konají se zde významné hudební festivaly, koncerty operních hvězd a hrají zde věhlasní instrumentalisté z celého světa. Jak Prahu vnímáte vy, jako muzikant a jak se na ni těšíte?

Praha je často nazývána jedním z nejkrásnějších měst na světě. Jsem velmi nadšený, že mohu přijet do Prahy a budu mít příležitost sdílet svoji hudbu s novým publikem.

S jakým programem v Divadle Hybernia vystoupíte a jaké překvapení jste si pro pražské publikum přichystal?

Bach, Chopin, Brahms, Beethoven, ale také jazz a další hudební styly. Hodně mých překvapení vychází z myšlenek propojení klasické hudební struktury skladeb s jejich rytmickým odtržením, při snaze zachovat původní duši každého jednotlivého díla. Mým cílem je také umocnit kontakt s publikem.

Nepochybně je vám známo, že Chopin, kterého budete v Praze také hrát, měl francouzského otce a polskou šlechtickou matku, studoval klavírní hru u skvělého českého hudebního pedagoga Vojtěcha Živného, proslavil se napřed v Polsku a zejména ve Francii a odtud pronikl jeho věhlas do celého světa. Jak hluboký je váš vztah speciálně k Chopinovi, a kterou skladbu od něj hrajete nejraději?

Chopin je bezpochyby jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho hudba byla velmi ovlivněna minulostí (zejména pak Bachem a Mozartem), ale také tradicemi italského „bel canta“ a polského folklóru. Naprosto jeho nastudování hudbu, především jeho slavný Fantaisie-Impromptu. Připravil jsem zcela nové aranžmá ve stylu ragtime.

Který z českých skladatelů je vašemu srdci nejbližší? Jaký vztah máte například k Bohuslavu Martinů, jehož život a tvorba byly významně spjaty s Francií, a jak vnímáte hudbu Leoše Janáčka, který je hrán nejen ve Francii?

Neznám bohužel moc dobře práce těchto dvou skladatelů, ale líbí se mi hodně díla od Antonína Dvořáka.

Který z moderních hudebních stylů 20. století, které již patří k tzv. lehčím žánrům, je vašemu srdci nejbližší?

Já mám osobně rád ragtime, hudební žánr z počátku 20. století, jehož hlavním charakteristickým rysem je třeba to, že je bohatě synkopovaný. Začal jsem poslouchat tuto hudbu od skladatelů jako byli Scott Joplin, ale také James Scott nebo Zez Confrey. Ragtime je obecně považován za původce jazzu. Tato hudba byla napsána jako „pocta bytí“, což je v jazzu docela neobvyklé, protože ten je obecně spíše improvizací. Legrační na tom také je, že tato forma ovlivnila i mnoho klasických skladatelů.

Které hudební slohové období z období tzv. klasické hudby hrajete nejraději v klasické podobě, a které je naopak nejsnazší pro improvizaci do stylu lehčího žánru?

Barokní hudba s Bachem a Händelem je například velmi vhodná pro podobné úpravy a doplnění nových barevných odstínů. Jacques Loussier, francouzský jazzový pianista, je dobře znám pro jeho interpretace mnoha děl Johanna Sebastiana Bacha, jako např. Dobře temperovaný klavír nebo Goldbergovské variace. Já sám dávám přednost období romantismu.

Pierre-Yves Plat Pierre-Yves Plat

Jakou hudbu si pouštíte, když jedete v autě nebo relaxujete v soukromí a který ze současných stylů pop-music a jiných lehčích žánrů posloucháte?

Strašně rád poslouchám Errolla Garnera, ale také Oscara Petersona. Také hluboce obdivuji Clauda Bollinga, kterého velmi uznávám. Také občas přepnu na rádio, ale pak stejně nejčastěji poslouchám opět klasickou nebo jazzovou hudbu, i když někdy ocením i některé popové skupiny. ☺

Kterého světového klavíristu máte nejraději?

Naprosto zbožňuji interpretace Nikolaje Luganského, včetně jeho interpretací Rachmaninových klavírních etud, a také Chopina. Také Lang Lang je pianistou, kterého si velmi vážím. Má úžasnou klavírní techniku a dokáže v pohodě zahrát i ty nejtěžší klavírní skladby. Má velký cit, ale také velký smysl pro humor. Viděl jsem například jeho video, na kterém hraje Let čmeláka na svém iPadu! Také Erolla Garnera za jeho jazz …

Který český hudební skladatel z oblasti instrumentální nebo vokální hudby je v obecném povědomí francouzské kulturní veřejnosti, eventuálně které z jeho děl?

Pravděpodobně Dvořák s jeho Novosvětskou symfonií ...

Předpokládáme, že jako Francouz pijete rád víno. Přesto jsme zvědavi, zda plánujete při návštěvě Prahy ochutnat také vyhlášené české pivo?

Miluji dobré jídlo se sklenkou dobrého vína (pro mě spíše červené). Ale především mám rád pivo! Takže se mám v Praze opravdu na co těšit!

Co vás čeká ve druhé polovině roku 2013 a jaké máte plány do budoucna?

V současné době pracuji na novém aranžmá skladeb od Liszta, Brahmse aj. Jinak také pracuji s režisérem na své nové show a připravuji nové CD s písněmi pro děti.

Otázky připravili Světlana Patáková Boučková a Jaroslav Paták ze společnosti ART INVEST Holding s.r.o.

Pierre-Yves Plat vystoupí na svém vůbec prvním koncertu v ČR dne 31. 5. 2013 v Divadle Hybernia v 19:30 hod.

PR

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.