Profilová nahrávka orchestru PKF – Prague Philharmonia s jejím šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem s názvem RAVEL – DEBUSSY – BIZET právě vychází u Warner Classics. Hostem nahrávky je americký klavírista Andrew von Oeyen. Snímek vznikl pod režijním vedením držitele Grammy, producenta a režiséra Michaela Fina. Orchestr se zároveň připravuje na svůj debut v Besançonu na jednom z prestižních francouzských festivalů. PKF je po České filharmonii druhým českým orchestrem, který za 71 let existence festivalu získal pozvání na tuto akci.
PKF vystoupí na Mezinárodním hudebním festivalu Besançon Franche-Comté pod vedením svého šéfdirigenta Emmanuela Villauma. Spolu se sólistou Levem Sivkovem provede Dvořákův Violoncellový koncert h moll, tři části ze symfonické básně Má vlast Bedřicha Smetany a skladbu Incanto francouzského soudobého skladatele Érica Tanguye, který je letos rezidenčním umělcem festivalu. Společně s festivaly ve Štrasburku a Aix-en-Provence se Besançon Franche-Comté řadí k nejstarším a neprestižnějším hudebním festivalům ve Francii.
[spvideo]https://www.youtube.com/watch?v=MVJcNfGXfnE[/spvideo]
Kromě účasti na Besançon Franche-Comté o sobě dává orchestr vědět i novým albem, které vydává u Warner Classics. Emmanuel Villaume zvolil pro tuto desku čistě francouzský repertoár. „Jako francouzský dirigent jsem se dlouho ve své kariéře vyhýbal interpretaci francouzské hudby, protože jsem nechtěl být zaškatulkován. Dnes je pro mne skutečně velkou radostí a potěšením uvádět tento repertoár. Předkládaná nahrávka obsahuje díla autorů, kteří věřili v zázrak života a v jeho štědrost. Zrcadlí se v ní mnoho z virtuosity, entusiasmu a nadšení PKF – Prague Philharmonia a z inteligence a sensibility klavíristy Andrewa von Oeyena.“
Vedle populární suity Má matka husa Maurice Ravela (orchestrální verze z roku 1911) sáhl orchestr po dvou poměrně raritních titulech. Symfonii č. 1 C dur zkomponoval Georges Bizet ve svých 17 letech, ale poprvé byla uvedena až šedesát let po jeho smrti v roce 1935. Stejně tak Fantazie pro klavír a orchestr Clauda Debussyho není často slýchána na koncertních pódiích. „Umělce na této desce spojuje přátelství. Nahráli jsme ji s vírou ve společné sdílení hudby a je pro nás velkou radostí podělit se o to s naším publikem,“ uzavírá Emmanuel Villaume.
