Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede ve své komorní řadě večer věnovaný tvorbě skladatele Kryštofa Mařatky. V podání autora, violistky Jitky Hosprové a klarinetisty Jana Macha zazní tři Mařatkovy skladby v české premiéře. Večer doplní Dvořákovo Klavírní trio č. 4 „Dumky“, též v Mařatkově aranžmá. Koncert proběhne v kostele sv. Šimona a Judy 1. března 2022 v 19:30. Před koncertem proběhne také Setkání s umělci, které začne v 18:15.
Další komorní koncert z cyklu Pražských symfoniků se tentokrát bude věnovat soudobé hudbě, konkrétně dílům Kryštofa Mařatky. Ten v současné době představuje jednu z neopominutelných osobností evropské skladatelské scény. V kostele sv. Šimona a Judy zazní tři jeho autorské skladby Vzlet, Labyrint a Báchorky, všechny v české premiéře. Večer doplní Klavírní trio č. 4 Antonína Dvořáka, jinak též známé jako „Dumky“, ovšem ve zcela nové úpravě Kryštofa Mařatky.
Skladba Vzlet pro sólový klarinet zazní v podání Jana Macha. Byla napsána v roce 2020 a patří tedy k skladatelovým nejnovějším. „Tak, jako ptáče roztáhne křídla a poprvé okusí nádech volnosti prvního letu, stejně tak se skladbou vine plynulé melisma, které pomalu stoupá od nižší polohy směrem vzhůru aby se dotklo pocitu opilosti ze svobody prvního vzletu z rodného hnízda. Skladbu jsem napsal a věnoval svému synovi, klarinetistovi Yanu Mařatkovi pro jeho začínající hudební pouť,“ popisuje skladbu autor.
Druhá skladba nese název Labyrint a je pro sólovou violu, které se v tento večer zhostí Jitka Hosprová. Dílo bylo napsáno pro Mezinárodní violovou soutěž Maxe Rostala v Berlíně. Duch Labyrintu má svůj původ v myšlence „opakování“ a „neklidu“ v úzkém prostoru. Slovy skladatele Labyrint konfrontuje víru a opatrnost, vlastnosti potřebné k úniku z bludiště.
Jako třetí zazní skladba Báchorky, která v roce 2018 získala cenu Classic Prague Award za soudobou kompozici. Název díla odkazuje na českou lidovou tvořivost, kde báchorka označuje smyšlený mystifikující příběh, který zároveň vzbuzuje zvědavost. Sám autor napsal: „Můj zájem o pravěkou, etnickou a konečně také lidovou hudbu minulosti i dneška mě dovedl až do ateliérů výrobců hudebních lidových nástrojů.“ Dílo pokračuje v linii Mařatkových opusů inspirovaných světem lidové hudby a zcela vykračuje ze zažitých schémat právě díky použití originálních a v běžné koncertní praxi téměř nedosažitelných instrumentů. Báchorky jsou komponovány jako série obrazů, z nichž každý vyzdvihuje jeden z tradičních českých a moravských nástrojů a ukazuje jeho možnosti ve spojení s těmi ostatními.
Kryštof Mařatka (1972) je český skadatel žijící v Paříži. V současné době se řadí k zásadním osobnostem evropské skladatelské scény. Hudební řeč jeho děl se často rodí z prolínání několika odlišných pramenů, kterými se autor zabývá již několik desítek let a které rozvíjí do překvapivých kombinací, jenž propojují světy pravěkého umění, hudby paleolitu, etnické světové hudby a české lidové hudby – v kombinaci se světy současné astrofyziky, literatury či zrodu lidské řeči. Jeho sbírka více než stovky archaických trans-nástrojů – originálů, replik či autorských výtvorů – na které sám hraje a v některých skladbách přímo fyzicky používá, je ojedinělá.
