Besední dům, ve kterém sídlí brněnská filharmonie, letos slaví 150 let od svého slavnostního otevření. V roce 1783 se stal kulturní a společenskou baštou moravských vlastenců v tehdy německém vnitřním Brně. K oslavám výročí je připraven čtrnáctidenní festival zahrnující sérii koncertů inspirovaných těmi, které se odehrály krátce po otevření, dále edukace, výstavu, konference i prohlídky budovy. Přímý přenos jednoho z koncertů chystá Česká televize na pátek 5. května, v přestávce premiérově odvysílá dokument Já Besední dům, který natočila právě k výročí stavby.
Oslavy začnou v pondělí 1. května v 17.00 na nádvoří Besedního domu. Předznamená je sborový zpěv z balkonu Besedního domu do Komenského náměstí od 16.30. O půl hodiny později nádvoří a foyer postupně zaplní sbory Beseda Brněnská a Láska opravdivá. „Nebudou chybět dobové kostýmy, chleba se solí nebo Sokolové, kteří k historii budovy neodmyslitelně patří,“ upozornila ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová s tím, že srdečně zve všechny, aby strávili příjemný podvečer na nádvoří.
Tři festivalové koncertní programy nesledují dogmaticky každý detail původního programu, ale významně z něj vycházejí. Hned na pondělí je připraven koncert Když Smetana v Brně poprvé hrál sestavený z klavírních skladeb, sborových děl a operních árií v podání sopranistky Pavly Vykopalové, klavíristy Igora Ardaševa a tří pěveckých sborů. Ve čtvrtek a pátek se posluchači mohou těšit na koncerty Janáček a Horňácká muzika. Orchestr spolu s Horňáckou muzikou Petra Mičky a Českým filharmonickým sborem Brno přichystal koncertní provedení Janáčkova baletu Rákos Rákoczy. Připomenou tak koncert moravské lidové hudby, který vedl Janáček. Tehdy se na pódiu Besedního domu objevili lidoví hudebníci, kteří však v nezvyklém prostředí propadli trémě a svou roli nezvládli. „Velická kapela a zpěváci nebyli a nemohou býti nikdy doma mezi palmami na pódiu rozsáhlé dvorany, plně zlatých ozdob, světel, plné upjatě pozorujícího obecenstva. … Po ukončení koncertu rozproudila se volná zábava. Připomínáme to zde proto, že teprve při ní se Slováci u jednoho stolu sedící více rozjařili a s větší chutí zazpívali i zatančili na prosté podlaze než na pódiu.“ Toto se psalo v dobové kritice v časopise Český lid. Páteční koncert vysílá živě Česká televize a v jeho pauze premiérově promítne dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.
O týden později, ve čtvrtek a pátek zazní v sále Mozartovo Requiem, které patří k jedněm z památných koncertů v prvních letech existence Besedního domu. Jeho iniciátorem i dirigentem byl tehdy opět Janáček, který také přispěl na jeho výlohy. Pódium tehdy osmdesátičlennému sboru a stejně početnému orchestru nestačilo a muselo se nastavit. V Moravské orlici vyšla dva dny po koncertě oslavná kritika: „Dojem celku na mysl citlivou byl nevýslovný. Však i provedení bylo mistrné! … Že dílo tak velkolepé v provedení tak dokonalém jsme slyšeli, toho zásluha patří sl. výboru Besedy a hlavně sbormistru jejímu, neúnavnému p. Janáčkovi.“
Výročí připomenou i tři koncerty v sobotu 6. května. Janáčkovo kvarteto na nich po krátkém lektorském úvodu zahraje Listy důvěrné, které měly svoji světovou premiéru právě v místě, kde zazní – v hlaholně, tedy sborové zkušebně, Besedního domu.
Při oslavách si zájemci mohou prohlédnout originály architektonických plánů Theophila von Hansena, podle kterých byl Besední dům postaven. Výstava se koná ve spolupráci s Moravskou galerií, v sousedním Pražákově paláci, který navrhl také Hansen. Obě budovy představují vrchol jeho architektonického díla v Brně a patří mezi nejhodnotnější soubory staveb na brněnské okružní třídě. „Vznikly na místě městských hradeb, které se po napoleonských válkách bouraly. Z popudu císaře Františka Josefa I. místo nich ve Vídni vznikla okružní třída s reprezentativními budovami propojující město s jeho předměstím. Brno tento příklad vzápětí následovalo a vedle stejného urbanistického principu si z Vídně půjčilo i stejné architekty,“ uvedl kurátor výstavy Rostislav Koryčánek s tím, že Hansen ve Vídni navrhl například budou Rakouského parlamentu nebo koncertní dům Musikverein. Vernisáž se koná ve čtvrtek 4. května v 17.00 na spojených nádvořích. Rozsvítí se při ní také světelná plastika Point, kterou k oslavám navrhl vizuální umělec Pavel Korbička. „Tvoří ji dva světelné objekty. První z nich je tyrkysový kruh vložený do vstupní brány vedoucí z Besední ulice. Tvar kruhu promlouvá k bohaté kulturní minulosti Besedního domu. Pandánem kruhu je červeně zářící vertikála, jež prochází korunou stromu na nádvoří. Do nebe se deroucí přímka míří do budoucnosti,“ pospal svoje dílo Korbička. Kromě originálů Hansenových návrhů si lidé mohou prohlédnout originály soch ze střechy Besedního domu, které jsou jinak uloženy v jeho suterénu, ale na několik dní ozdobí nádvoří.
Další sondu do historie i současnosti budovy představuje mezinárodní konference Koncertní dům 19. a 21. století, která se koná v sobotu 6. května a je zdarma přístupná veřejnosti. „Přednášející historici i muzikologové představí Besední dům nejen jako architektonické dílo, ale zasadí jej také do historických souvislostí, aby vyzdvihli jeho význam ve vlasteneckých a spolkových souvislostech doby jeho vzniku. Například muzikolog Miloš Štědroň připomene jeden z unikátních koncertů, který se zde odehrál v roce 1966, muzikolog Michael Beckerman se zaměří na problematiku míst, ve kterých se hudba provozuje,“ uvedla Kučerová.
