Festival Věčná naděje připomene vznik terezínského ghetta, vystoupí Bente Kahan, Adam Skoumal nebo Vilém Veverka

Věčná naděje, festival zaměřující se na prezentaci hudebních skladatelů tvořících v hrůzných podmínkách koncentračních táborů, odhaluje podzimní program čtvrtého ročníku. Během října a listopadu zvou organizátoři na koncerty, přednášku a literární čtení.

Letošní ročník je mimořádný žánrovou pestrostí a otevřeností nejširšímu publiku – od milovníků klasiky, přes kabaret, písňovou tvorbu, komorní provedení, po sdílení životních zkušeností pamětníků a historiků. Festival si vybírá zajímavá a autentická místa, jako je například Winternitzova vila nebo Španělská synagoga, aby atmosférou lokace umocnil umělecký zážitek,“ říká členka správní rady festivalu, Martina Jankovská.

Ve spolupráci s projektem Musica non grata zahájí festival 24. října ve Státní opeře skladby Pavla Haase, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna a Antonína Dvořáka, tedy díla zkomponovaná přímo v Terezíně nebo zde prováděná. Přednesou je členové orchestru Státní opery, její sólisté a hobojista Vilém Veverka pod vedením dirigentky Olgy Machoňové Pavlů.

Večerem v kostele sv. Vavřince 26. října provede laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, klavírista a skladatel Adam Skoumal. Ve svém programu skloubí katarzní výpověď Suity Karla Bermana, reflektující zkušenost z vyhlazovacího tábora. Podobně drásavý náboj má Sonáta Leoše Janáčka. Protipólem nabízejícím „věčnou naději“ budou lyrické Písně beze slov Felixe Mendelssohna Bartholdyho a cyklus Jaro Josefa Suka. Čteným úryvkem bude 26. října uvedena také audiokniha Erika Poláka Tři kapitoly, která letos dostala svou audio podobu díky hlasu herce Daniela Krejčíka.

Adam Skoumal, foto archiv umělce

4. listopadu přednese v Michnově paláci Graffovo kvarteto, navazující na bohatou interpretační tradici české kvartetní školy, tvorbu Wolfganga Amadea Mozarta, Gideona Kleina a Viktora Ullmanna. O den později, tedy 5. listopadu, rozezní PhilHarmonia Octet a operní pěvec Roman Janál kostel sv. Šimona a Judy skladbami Gideona Kleina a Gustava Mahlera. Ke kompozici písňového cyklu Chlapcův kouzelný roh se nechal Mahler inspirovat sbírkou německé lidové poezie. Kleinovo Divertimento vzniklo v době po okupaci Československa, kdy musel mladý skladatel přerušit po zavedení tzv. Norimberských zákonů v protektorátu Čechy a Morava studium hudební vědy.

Dětská opera Praha odehraje 7. listopadu 2021 ve Stavovském divadle operu Brundibár Hanse Krásy. Brundibár o dětech a pro děti sice nebyl napsán v koncentračním táboře, v terezínském ghettu se mu však dostalo bezmála šedesáti repríz. Autentickou vzpomínkou uvede dopoledne Michaela Vidláková, která zažila Brundibára v Terezíně jako šestiletá.

Přednáška doc. PhDr. Vojtěcha Blodiga, CSc., náměstka ředitele Památníku Terezín a PhDr. Zuzany Peterové o ghettu Terezín v době 2. světové války a o každodenním životě v této nelehké době a nelidských podmínkách proběhne 10. listopadu ve Winternitzově vile. Slovo doprovodí hudbou violistka Kristina Fialová Nouzovská.

Festivalovým vrcholem bude vystoupení Bente Kahan 23. listopadu ve Španělské synagoze s polským komorním Orchestrem Leopoldinum pod vedením dirigenta Ronena Nissana s programem terezínských kabaretních písní, skladeb Ernesta Blocha, Viktora Ullmanna a Tadeusze Różewicze a ostravské básnířky Ilse Weber.

NFM orkiestra Leopoldinum si vydobyl mezinárodní uznání, jeho nahrávky získaly řadu ocenění. Bente Kahan je herečkou, performerkou a hudebnicí židovského původu. Narodila se v Oslu, herectví studovala v Tel Avivu a New Yorku. Otec, rumunský rabín, ji podnítil ke zkoumání tematiky židovství a holocaustu. Jako autorka monodramat a pásem s hudbou nechává na jevišti ožít jidiš, hebrejštinu i jazyk ladino. K tvorbě Ilse Weber se obrátila na podnět jejího syna, Hanuše Webera.

Graffovo kvarteto, foto archiv umělce

Ostravská básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice Ilse Weber, byla s manželem Willim a mladším synem roku 1942 odvlečena do Terezína, staršího syna Hanuše se podařilo zachránit v rámci akce organizované Nicholasem Wintonem. Ilse byla s mladším synem roku 1944 zavražděna v Osvětimi, Willi po válce nalezl básně a notové zápisy své ženy, které před odjezdem do Osvětimi v Terezíně ukryl. Po návratu do vlasti se snažil pozůstalost zveřejnit, v době komunistického antisemitismu však narazil na podezření z propagace „sionismu“. Verše Ilse Weber byly později vydány v Izraeli a Švédsku.

Vydáním audioknihy Erika Poláka Tři kapitoly a koncertem Bente Kahan se festival Věčná naděje připojil k připomínce letošního 80. výročí počátku deportací Židů z českých zemí a vzniku ghetta v Terezíně. V tomto duchu se nese poselství letošního festivalu. „Můj otec vzpomíná na své dětství židovského chlapce, které je plné nejistot, obav, ale i naděje. Jemu osud přál, proto našim úkolem je tyto události připomínat a usilovat, aby se nic takového nemohlo opakovat,“ dodává Jiří Polák, zakladatel festivalu, jehož otec Erik Polák přibližuje knihou Tři kapitoly dětství třináctiletého židovského chlapce v Terezíně.

Festival Věčná naděje zahájil letošní program dvojicí jarních online koncertů. Kvartet Pro konec času v provedení houslisty Jana Vodičky, klarinetisty Irvina Venyše, klavíristy Martina Kasíka a violoncellisty Jiřího Bárty i záznam koncertu ze Španělské synagogy s českými jazzovými hudebníky Davidem Dorůžkou, Robertem Fischmannem a Martinem Novákem je k dispozici na festivalovém kanálu YouTube, stejně jako dokument Terezínští autoři o životě a díle tzv. terezínských skladatelů.

Sdílet článek: