středa, 9. únor 2022

Elisabeth Leonskaja v Brně provede dvě Dvořákovy rané symfonie a dva Brahmsovy klavírní koncerty

Napsal(a) 

Elisabeth Leonskaja v Brně v roce 2019, foto FB Elisabeth Leonskaja v Brně v roce 2019foto: FB

Dvořák & Brahms I, II. To je název projektu, při kterém se čtrnáctidenním rozestupem zahraje Filharmonie Brno dvě Dvořákovy symfonie a dva Brahmsovy klavírní koncerty. Přednese je Elisabeth Leonskaja, která se do Brna vrací po provedení Třetího klavírního koncertu Bély Bartóka v září 2019 a v prosinci téhož roku kompletu pěti klavírních koncertů Ludwiga van Beethovena. První půle projektu se uskuteční ve čtvrtek a pátek 10. a 11. února, druhá pak v pátek a sobotu 25. a 26. února. Oba koncerty se konají v Janáčkově divadle a začínají v 19 hodin.

Leonskaja patří již několik desítek let k nejcennějším osobnostem pianistického umění. Vydala řadu nahrávek, za které získala bezpočet ocenění. V Rakousku, kde žije, se dočkala mnoha poct, je například Čestnou členkou vídeňského Konzerthausu a držitelkou Rakouského čestného kříže za vědu a umění,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Dvořáka filharmonie zařazuje pravidelně, pro své šéfdirigentské působení si totiž Dennis Russell Davies vytyčil cíl provést a natočit všechny Dvořákovy symfonie. „Pro tuto sezonu zvolil Druhou a Čtvrtou. Jejich kombinace s klavírními koncerty Johannese Brahmse, Dvořákova přítele a ideově spřízněného tvůrce, se přímo nabízela, přičemž konkrétní sestava obou programů se odvinula od „křížové“ shody tónin,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš s tím, že oba skladatelé patřili k čelným představitelům tzv. klasicko-romantické syntézy.

Rané Dvořákovy symfonie jsou v muzikologické literatuře hodnoceny jako opusy, v nichž lze bezpečně poznat budoucího génia a ze kterých doslova prýští bohatá invence, často však neukočírovaná sebereflexí. Hnacím motorem k Symfonii č. 2 B dur bylo citové vzplanutí tehdy čtyřiadvacetiletého skladatele k mladé herečce a také touha prosadit se velkým dílem. „Rozvleklost a zahuštěnost díla si uvědomoval záhy po jeho dokončení. Proto ho přepracoval, nadále se k němu vracel a provedl i zásadní revizi,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Čtvrtá symfonie d moll vznikla v době, kdy měl Dvořák za sebou první větší veřejné úspěchy, ale také první velký nezdar v podobě nepochopení opery Král a uhlíř ze strany zpěváků a orchestru, kvůli němuž se vzdal jejího uvedení.

Dva Brahmsovy klavírní koncerty jsou důkazem toho, že autor byl klavírním virtuózem. Sloh jeho skladeb působí oproti jiným romantikům drsněji, což způsobuje přednostní užívání oktávové techniky, plných i rozložených akordů a výrazná, zahuštěná polyfonní textura. První klavírní koncert d moll při své premiéře u posluchačů propadl. Symfonickým uchopením – organickým propojením orchestrální složky se sólovým partem rezignujícím na oslňující virtuozitu, přesto kladoucím vysoké technické nároky – se vymykal tradičnímu pojetí instrumentálního koncertu. Nadčasové hodnoty koncertu potvrdila teprve pozdější doba. Představoval-li První klavírní koncert d moll zdárnou realizaci myšlenky „symfonického koncertu“ či „symfonie s klavírem“, pak Druhý klavírní koncert B dur více než dvě dekády po koncertu Prvním, tuto tendenci definitivně stvrdil a rozvedl.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.