V málo známém sále Masarykovy koleje v Dejvicích představí Orchestr BERG hudbu dvou originálních skladatelských samorostů – průkopníka americké avantgardy Charlese Ivese a významného rakouského skladatele a improvizátora Wolfganga Mitterera. V premiéře zazní novinka mladého českého skladatele Jana Dřízala pro kontratenoristu a cimbálistu Jana Mikuška.
Vítěz skladatelské soutěže České filharmonie Jan Ryant Dřízal (*1986) spolupracuje s Orchestrem BERG od roku 2015. Inspirací pro právě uváděnou novinku mu byla kniha výtvarníka, mystika a spiritisty Josefa Váchala věnovaná předčasně zesnulé manželce Marii. Váchala ztělesňuje sólista – kontratenorista a cimbálista Jan Mikušek.
„Mým cílem bylo hudebními prostředky zachytit těkavou atmosféru přechodu duše do ,jiné‘ (nad)reality v podobě magického rituálu. Sólový kontratenor představuje samotného Váchala, který promlouvá k duši své zesnulé ženy, loučí se s ní a smiřuje. Hudební jazyk je postaven na práci s časem a proporcemi, jež jsou vesměs naplněny archetypálními hudebními prostředky, jako jsou vlny, stupnice či stáze (= zastavení času, nehybnost). V kompozičním procesu mě nejvíce zajímalo balancování na tenké hraně komplexnosti a triviality za účelem udržení napětí – onoho tajemného chvění, kterým je Váchalova tvorba prodchnuta. Skladba Lekce Váchal tak může být vnímána jako modlitba, hudební mysterium, anebo komorní requiem,“ uvádí v programovém textu Jan Ryant Dřízal.
Originální americký skladatel Charles Ives (1874-1954) se hudbě věnoval vedle svého hlavního zaměstnání zakladatele a ředitele pojišťovací společnosti. O to překvapivější je jeho nekonvenční hudební myšlení, je skutečným průkopníkem americké avantgardy. Orchestr BERG zve na Tři místa v Nové Anglii, která je Ivesovým domovským krajem.
Také významný rakouský skladatel Wolfgang Mitterer (*1958) výrazně mezi současnými hudebními skladateli vyčnívá. Původně varhaník a také člen nejrůznějších hudebních formací v oblasti jazzu, new wave, ale i folklóru nebo hnutí noise, má přirozeně blízko k improvizaci, jejíž prvky bohatě užívá ve svých dílech pro klasická hudební tělesa. Tato hra se zvuky a tóny probíhá na mimoslovní intuitivní rovině, přirozenou součástí je tu lehký úsměv hudebníků – proto název skladby Little Smile. „…k improvizaci je vždycky dobré přistupovat s úsměvem. Provozování hudby považuji za živnou půdu pro komponování – tak jako jsou úsměv a smích živnou půdou duše,“ míní Mitterer.
