V herecky i pěvecky nelehkém partu gejši Čo-Čo-San opuštěné americkým námořním důstojníkem Pinkertonem zářila již řada světových sopranistek. Při premiéře 17. února 1904 to byla Rosina Storchio a později známé operní divy jako Geraldine Farrar, Maria Callas či Montserrat Caballé.
Čínská pěvkyně Hui He debutovala v Šanghaji coby Dorabella v inscenaci Mozartovy opery Cosi Fan Tutte. V letošní sezóně vystupuje Hui He na prknech hned dvou světových operních domů, vedle newyorské Metropolitní opery je to ještě Deutsche Oper v Berlíně.
Na bedrech Hui He leží veškerá emoční náročnost role, od momentů štěstí, ve kterých se Čo-Čo-San otáčí zády k vlastním tradicím, až ke smutku z odloučení prosvětlovaných nadějí a k závěrečnému tragickému vyvrcholení. V tříaktové opeře jí sekunduje italský tenor Andrea Carè, pro něhož je role Pinkertona debutem na prknech Metropolitní opery, a americká mezzosopranistka Elizabeth DeShong coby spolehlivá služebná Suzuki.
[spvideo]https://www.youtube.com/watch?v=bsX8izqqwLo[/spvideo]
Inscenace vznikla ve spolupráci hollywoodského režiséra Anthonyho Minghelly, mimo jiné, držitele Oscara za režii snímku Anglický pacient, a režisérky a choreografky Carolyn Choa. Zářivé barvy a široký prostor, který připomíná plátno kina, ale i zapojení loutek propůjčuje představení zvláštní magii uzavřeného světa japonského přístavu Nagasaki na konci devatenáctého století.
