Český spolek pro komorní hudbu připravil na příští týden dva programy. V pondělí 4. dubna nastuduje dirigent Ondřej Vrabec dvě výjimečné skladby první poloviny 20. století: jazzovou suitu k baletu Kuchyňská revue od Bohuslava Martinů a baletní pantomimu Igora Stravinského Příběh vojáka. Ve středu 6. dubna provede Klavírní kvarteto Josefa Suka raný Klavírní kvartet a moll Josefa Suka a zralý Klavírní kvartet č. 3 c moll Johannesa Brahmse. Ústřední skladbou večera bude Klavírní kvartet, op. 66 „Communicatio intima“ od české skladatelky Marty Jiráčkové, který pracuje s básněmi Jana Skácela, od jehož narození letos uplynulo sto let. Skácelovy verše přednese herečka Taťjana Medvecká.
V komorní instrumentaci obou kusů prvního programu vystoupí osm členů České filharmonie – Josef Špaček, Jan Mach, Ondřej Roskovec, Stanislav Masaryk, Lukáš Moťka, Adam Honzírek, Jan Keller a Ladislav Bilan, k nimž se přidá klavírista Miroslav Sekera. Tanečního ztvárnění Stravinského díla se ujme Jade Clayton, bývalá sólistka Baletu Národního divadla, roli vypravěče zastane herec Martin Myšička, umělecký vedoucí Dejvického divadla a také abonent České filharmonie. Kuchyňskou revue čili „Pokušení svatouška Hrnce“, nejznámější z šestice svých baletů, napsal Bohuslav Martinů v Paříži na jaře 1927 pro taneční skupinu Jarmily Kröschlové, která ji nastudovala a uvedla 17. listopadu téhož roku v Rudolfinu. Martinů skladbu koncipoval pro šest instrumentalistů a vypravěče. Text pro něho napsal J. L. Budín (vlastním jménem Jan Löwenbach), který byl také autorem libreta k opeře Martinů Voják a tanečnice. V příběhu vystupuje pět postav: manželé Hrnec a Poklička, svůdná Kvedlačka, záletník Utěrák a důstojný Smeták. Baletní libreto vytvořila Jarmila Kröschlová. Koncertní provedení suity z baletu zaznělo v roce 1930 na jednom z pařížských koncertů klavíristy Alfreda Cortota a mělo velký úspěch. Možná i proto považoval Martinů Kuchyňskou revue za jedno ze svých nejvydařenějších děl.
Baletní pantomima Příběh vojáka od Igora Stravinského je o devět let starší, vznikla ve Švýcarsku, kde skladatel pobýval během první světové války. Ta ovlivnila námět i nástrojové obsazení: jedním z důvodů, proč napsal Stravinskij skladbu pro septeto v nezvyklém složení housle, kontrabas, klarinet, fagot, trubka, pozoun a bicí, byla i absence hudebníků, kteří odešli do armády. Text švýcarského spisovatele Charlese Ferdinanda Ramuze vypráví o vojákovi, jenž má dva týdny dovolenou a míří domů. Cestou potkává Ďábla, s nímž smění housle za knihu moudrosti a příslib bohatství. A protože pakty s ďáblem mají mnoho háčků a nástrah, voják sice přijde k bohatství, a dokonce i ke královskému titulu, zavře se mu však cesta k předchozímu životu a blízkým lidem. Ďábel, kterého doprovázejí bicí nástroje, si ho nakonec odnáší. Působivý Příběh vojáka měl premiéru 28. září 1918 v Lausanne a od té doby se dočkal mnoha provedení.
Marta Jiráčková ve svém opusu Communicatio intima ponechala textovou předlohu recitátorce a obemknula jí pětidílným cyklem pro klavírní kvarteto. Taťjana Medvecká se u příležitosti svého angažmá v tomto programu vyznala: „Poezii ráda čtu i přednáším dlouhá léta. Vždycky znovu se těším z neobvyklých spojení a nových významů, ze zvukové malebnosti slov, ze schopnosti úsporností se dotknout něčeho podstatného. Takhle vnímám i poezii Jana Skácela. Takže doufám, že spojení hudby Marty Jiráčkové a Skácelových veršů přinese posluchačům nečekaný zážitek.“ Recitaci Taťjany Medvecké doprovodí Klavírní kvarteto Josefa Suka: Radim Kresta, Eva Krestová, Aneta Šudáková a Václav Mácha.
