V sobotu 10. února proběhl ve Velkém sále zpěváckého spolku Hlahol v Praze první koncert
avizovaného hudebního festivalu Česko zpívá Smetanu. Cyklus v rámci letošního Roku české hudby
připomíná obě významná výročí Bedřicha Smetany i jeho roli jako sbormistra a zakladatele moderní
české sborové tvorby. V jeho rámci proběhne celá řada dalších koncertů po celé republice. Pořádá je
Unie českých pěveckých sborů ve spolupráci s Církví československou Husitskou a Nadací Fr,
Augustina Urbánka za podpory MKČR, Státního fondu kultury, místních i krajských samospráv. Svým
rozsahem i kulturnímu významem patří právě zahájená akce k největším hudební podnikům, která
naše pěvecká obec v posledních desetiletích připravila.
Na koncertě v Hlaholu účinkovalo na 90 zpěváků ze čtyř hudebních souborů z Čech a Moravy. V
programu koncertu zazněly nejen skladby pro mužské sbory B. Smetany, ale také hudba dalšího z
klasiků naší národní hudby L. Janáčka a to v provedení Pražského pěveckého sboru Smetana
(sbormistr Josef Popelka ml.) a brněnského Mužského pěveckého sboru Láska opravdivá (sbormistr
Jan Špaček). Společného provedení závěrečné Smetanovy skladby Věno se zúčastnili také členové
Mužského pěveckého sboru Bohuslava Martinů z Poličky a Pěveckého sdružení Moravských učitelů,
jejichž sbormistr Jiří Šimáček závěr koncertu dirigoval.
Česko zpívá Smetanu bude v následujících měsících pokračovat dalšími mimořádnými koncerty a
hudebními akcemi po celé republice. K největším událostem bude patřit květnový Slavnostní koncert
v Litomyšli nebo Slet historických zpěváckých spolků, který se uskuteční v Praze ve dnech 8. a 9.
června 2023.
Smetanovu sborovou tvorbu rovněž významně připomene koncert ve Smetanově síní Obecního domu
v Praze. Uskuteční se 2. března, tedy přímo v den 200. výročí skladatelova narození, a bude výjimečný
mj. tím, že na něm téměř 200 zpěváků představí publiku velké Smetanovy mužské sbory.
„Ty se bohužel běžně neprovádějí, jsou prakticky zapomenuté, přestože mají hudební kvalitu
srovnatelnou s jeho instrumentální a operní tvorbou. Může se na tom podílet fakt, že je vlastně nemá
kdo zpívat, mužských sborů schopných je provést, je u nás jako šafránu a texty, spjaté s dobou vzniku,mohou znít dnešnímu posluchači archaicky. Na druhou stranu jsou ty opusy zajímavé právě tím, že
posluchači mohou znovu objevovat jejich velkou hudební hodnotu“, říká Josef Popelka ml., který
vystoupení připravuje se zpěváky z několika našich sborů.
autor: Jan Malý, redakce UČPS
