středa, 1. květen 2013

Cena Antonína Dvořáka

Napsal(a) 

Jiří Kylián Jiří Kylián

Rada akademiků obecně prospěšné organizace se vznešeným názvem Akademie klasické hudby rozhodla, že Cenu Antonína Dvořáka za rok 2013, což obnáší těžký skleněný artefakt a zajímavý šek, obdrží za celoživotní tvorbu původem český choreograf a tanečník Jiří Kylián (1947), jenž se výrazně zapsal do dějin světového moderního baletu. Dosud vytvořil téměř 100 projektů, z nichž převážnou část pro Nizozemské taneční divadlo, kde byl do roku 1999 uměleckým ředitelem a jako choreograf s ním spolupracoval až do roku 2009. Proslul mimo jiné tanečním zpracováním základních děl moderní české hudby (Janáček: Glagolská mše , Sinfonietta , Martinů: Polní mše , Eben: Kletby a dobrořečení atd.). K několika významným cenám (Prix Benois de la Dansem Cena Václava Nižinského, Řád čestné legie, Řád Prince Oranžského, Zlatý lev na bienále v Benátkách, Medaile za umění a vědu královny Beatrix)  přibyla poslední dubnový den, kdy abdikovala jeho dlouholetá podporovatelka,  holandská královna Beatrix,  Cena Antonína Dvořáka. Jiří Kylián ve svém děkovném proslovu ocenil, že cenu dostal od hudebníků a zdůraznil fundamentální propojenost tance a hudby. Předchozími laureáty byli Josef Suk, Ivan Moravec, Jiří Kout a Ludmila Dvořáková. Zatím byla cena udělována za celoživotní dílo seniorům, jestli budou laureáty i umělci na vrcholu uměleckých sil za mimořádný umělecký počin spjatý s českou hudbou bude otázka pro obnovenou Akademii.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.