Na jeviště Janáčkova divadla se v pátek vrací Řecké pašije Bohuslava Martinů. V opeře s rozsáhlým sborovým partem řady sboru Janáčkovy opery NdB opět rozšíří členové Českého akademického sboru a Dětského sboru Brno. Hudební nastudování je dílem Roberta Kružíka, pro Jiřího Heřmana jsou Řecké pašije po Hrách o Marii a Eposu o Gilgamešovi již třetí inscenací Martinů. V hlavních rolích se představí sólisté Janáčkovy opery NdB i její stálí hosté Peter Berger, Pavla Vykopalová, Jan Šťáva, David Szendiuch, Ondřej Koplík a další. Premiéra je naplánována na 5. listopadu, reprízy pak budou uvedeny 7. a 19. listopadu 2021, dále 19. a 27. března a 10. dubna 2022.
Operní dílo Bohuslava Martinů má na jevišti brněnského divadla své stálé místo, zazněly zde poprvé jeho rané balety i řada opery ve světových premiérách a Brno nikdy neztratilo o skladatele zájem. Premiéra jeho posledního operního díla byla původně plánována do sezony 2019/20, kdy jsme si připomínali hned dvojí výročí – 60 let od úmrtí a 130 let od narození – tohoto českého skladatele.
„To, co mě osobně na tomto příběhu nejvíce zaujalo, je vnitřní proměna člověka, kterému je přidělena role v pašijových hrách. Sledovat, jak se jednotlivé postavy ztotožňují s přidělenými rolemi, jak se vyrovnávají se slabostmi lidského ega a vnitřně se od něj osvobozují, je pro mě inspirující. Martinů tuto lidskou tragédii vystihl v hudbě stejně geniálně jako mocnou přírodu. Hudba je mnohdy průzračná a plná světla, dává nám naději, která nikdy nekončí,“ doplňuje Jiří Heřman.
Martinů, který sám zažil osud uprchlíka, vytvořil na základě románu Kristus znovu ukřižovaný řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise dílo velkého humanistického poselství o síle víry. Práci na opeře věnoval několik let, sám se ujal úkolu zredukovat více než 400stránkový román na libreto. Výslednou verzi, která měla zaznít v neuskutečněné londýnské premiéře, nakonec skladatel ještě nakonec přepracoval. Řecké pašije tak nabízí inscenátorům na výběr dvě plnohodnotné podoby díla. Pro brněnské uvedení byla zvolena tzv. verze curyšská, dokončená v roce 1959, s originálním anglickým libretem.
