75 let Pražského jara

V roce 2006 vydalo Pražské jaro rozsáhlou reprezentativní publikaci nazvanou Šedesát Pražských jar. Knihu připravil k vydání kolektiv dvanácti autorů, vedený tehdejším dramaturgem Pražského jara Antonínem Matznerem. Ve čtrnácti souhrnných statích a v šedesáti chronologicky řazených kapitolách „kroniky“ je v této publikaci detailně zmapována historie našeho nejvýznamnějšího hudebního festivalu od roku 1946 do roku 2005.

Na rok 2021, u příležitosti oslav pětasedmdesátého výročí existence festivalu, připravovalo Pražské jaro vydání obdobné publikace, která měla navazovat na Matznerovu knihu a měla zdokumentovat festivaly, jež se konaly v letech 2006–2021. Vedením náročného projektu byla pověřená Svatava Barančicová, která spolu se sedmi spolupracovníky začala s nezbytným předstihem připravovat publikaci k vydání. Do zdárně rozjetých přípravných prací ovšem v letech 2020–2021 drasticky zasáhl covid, který vydání knihy značně zkomplikoval a výrazně pozdržel. Křest knihy nakonec proběhl ve středu 3. května 2023 v Jiříkově síni Staroměstské radnice na tiskové konferenci, kterou uspořádalo Pražské jaro u příležitosti nadcházejícího 78. festivalového ročníku.

Kniha nese název 75 let Pražského jara a je pojatá skutečně velkoryse – má bezmála pět set stran. Vzhledem k tomu, že na přípravu vydání měl nakonec autorský tým k dispozici nečekaně větší časový prostor, bylo možné zpracovat řadu témat daleko detailněji, než bylo původně zamýšleno, a dokonce se i věnovat záležitostem, které Matznerova kniha nereflektovala.

Mimořádně pozoruhodná je hned první kapitola, nazvaná Předjaří, v níž Vlasta Reittererová přibližuje historií hudebních festivalů, které předcházely Pražskému jaru. V následující kapitole, nazvané Když jaro má svá léta, pak Vlasta Reittererová podává přehled toho nejdůležitějšího, čím Pražské jaro zaujalo v prvních šesti desetiletích své existence. Jindřich Bálek přispěl do publikace hned čtyřmi texty: v kapitole s názvem Erbovní dílo, které není nikdy stejné se věnuje Smetanovu cyklu Má vlast, v kapitole Pražské jaro na počátku 21. století se zamýšlí nad uměleckým profilem festivalu v letech 2006–2021, v kapitole Proměny umělecké rady nechává čtenáře nahlédnout do organizačního zákulisí festivalu a v kapitole MHS Pražské jaro: Talenty na start popisuje zajímavou a poměrně spletitou historii pražskojarních interpretačních soutěží. O operních produkcích uváděných v rámci Pražského jara píše v kapitole Pražské jaro za oponou Jitka Slavíková, o provozování soudobé hudby a o skladbách psaných na objednávku MHS Pražského jara se dočteme ve stati Jiřího Slabihoudka. Věroslav Němec zhodnotil ve svém textu Klavírní festival Rudolfa Firkušného, který pořádá Pražské jaro od roku 2013.

, foto PJ

Neobvyklý úhel pohledu na pražskojarní aktivity nabízí Kateřina Přidalová: v kapitole nazvané Bez Muziky to nepůjde aneb od loga k vizuálnímu stylu Pražského jara se zabývá historií festivalového „vizuálu“, a to od ikonického f, které v roce 1946 pro první festivalový ročník navrhl František Muzika, až po komplexní výtvarné realizace posledních let, spojené se Studiem Najbrt, ReDesignem, Dynamo Designem a Studiem Formata.

Stěžejní částí knihy je pak závěrečná, nejrozsáhlejší kapitola, nazvaná Kronika patnácti let, v níž Svatava Barančicová zaznamenává rok po roce nejzajímavější momenty jednotlivých festivalových ročníků let 2006–2021.

Nedílnou součástí knihy je bohatý obrazový doprovod. Svatavě Barančicové se podařilo shromáždit rozsáhlý a neuvěřitelně pestrý soubor fotografií. Převažují pochopitelně portréty, mezi nimiž zaujímají čestné místo snímky klasika české portrétní fotografie Václava Chocholy (z jeho ateliéru pochází i fotografie Artura Benedettiho Michelangelliho na obálce knihy). Ale najdeme tu také skutečné rarity, kupř. tubafon Krzystofa Pendereckého nebo návrhy osmi individuálních opon pro souborné provedení Smetanových oper na Festivalu ISCM v roce 1924, které vytvořil František Kysela.

V neposlední řadě je nutno zmínit velice hezké výtvarné pojetí celé jubilejní publikace. Svěží a nápaditá grafická úprava knihy je prací studia Toman Design a grafičky Kateřiny Orlíkové.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější