440 let tradice a soudobá hudba – MusicOlomouc

Pozvánky na festivaly jsou ošemetné. Dvojnásob to platí pro MusicOlomouc. Je hříchem vybrat pouze několik událostí a prezentovat je jako zajímavosti, pro které byste měli akci navštívit. Jistě, lze nabídnout ochutnávkou ze skvěle připraveného menu vzájemně provázaných chodů, nicméně důvod, proč se koncem dubna vydat do Olomouce, je vlastně jiný než jen samotný hudební program MusicOlomouc. Festival se stal nedílnou součástí života Olomouce, olomoucké univerzity a české kultury. Není pouze hudebním svátkem, ale též prostředníkem vzdělání a inspirace. Návštěva MusicOlomouc tak tříbí všechny dimenze humanity a nabízí unikátní propojení starobylého s novým, zábavného s poučným a krásného s nezapomenutelným.

Výročí

Univerzita Palackého si připomíná 440 let od založení vysokého školství v Olomouci. K oslavám se připojili také organizátoři Mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc. Jeden z večerů tak složí poctu olomoucké alma mater skladbami Víta Zouhara , Pavla Čotka , Jana Vičara a Marka Keprta , v provedení Moravské filharmonie vedené Petrem Vronským . Dílo každého z autorů je posluchačsky velmi zajímavé, jedna kompozice však upoutá již při letmém pohledu do průvodce večerem – světová premiéra skladby ČtverJho chořních dob pro klavír, soprán a orchestr (2013) Marka Keprta.

Marek Keprt (*1974) je známý propracovanými kompozicemi, které popisuje až tajuplně poetickými názvy. Jeho poslední práce vznikla přímo na zakázku festivalu během letošního jara. Titul jasně parafrázuje známé Vivaldiho Čtvero ročních dob. Dílčí věty JasJho , LehTkno , PodZjímň , ZjihVáň evokují řadu dalších asociací. Zda navozují také spojení s Vivaldiho koncertem, budou muset posoudit již samotní posluchači. Možná ale bude obecenstvo více zaujato samotnou hudební stránkou skladby. Marek Keprt se rozhodl vynechat některé dechové nástroje a zvýraznit roli druhého klavíru a celesty, které doplnil o trojici sólových houslí, violu a violoncello, čímž omezil úlohu tutti smyčců. Jedná se doslova o filigránskou práci. Užití opakujících se modelů směřuje k posluchačsky vstřícnému minimalismu. Modely jsou však organizovány v různých metrických plánech napříč nástrojovým obsazením – často vedených aleatorikou, nikoliv fixním předpisem – dochází tak k nepředvídatelnému fázovému pohybu, skrze všechny vrstvy skladby. Obdobně mikrointervalová fluktuace – prostupující harmonickou linií, která je jednoznačně v primární pozornosti skladatele – dodává skladbě specifickou barevnost a hloubku. Zmíněná zvuková specifika ještě více prohlubuje užití modality. Když jsem skladbu popisoval hloučku zahraničních muzikologů, zazněla sborově ta nejlepší pozvánka „Amazing, this is a must see!“ – to se prostě musí slyšet.

Sofia Gubaidulina

Gubajdulina

Sofii Gubajdulinu není jistě třeba hluboce představovat. Česká hudební scéna má štěstí, že zde působí nesmírně talentované a moderní Stamicovo kvarteto , které minulý rok, jako vůbec první na světě, realizovalo nahrávku všech smyčcových kvartetů zmíněné uznávané skladatelky. Kde jinde, než na MusicOlomouc by pak měl být tento set realizován živě? Návštěvníkům MusicOlomouc se naskýtá jedinečná příležitost slyšet všechny čtyři smyčcové kvartety, které vznikaly v letech 1971 až 1993, doplněné o kompozici Reflekce tématu B-A-C-H pro smyčcové kvarteto z roku 2002. Aby se snad nezdálo, že spojení „jedinečná příležitost“ je pouhé žurnalistické klišé – zdá se, že by Sofie Gubajdulina mohla festival poctít také svoji osobní návštěvou.

Polystylový festival

Dalších zajímavostí a programových lákadel je snad až nekonečně. Jeden večer je například věnovaný tvůrčí skupině Atelier ‘90 , jiný večer bude proveden Schoenbergův Pierrot lunaire . Poměrně netradiční repertoár pro sólovou tubu a trombon nabídnou Lukáš Moťka a Karel Malimánek . Samostatný jazzový program pak pro festival připravil Dan Bárta ve spolupráci s triem Roberta Balzara . Návštěva MusicOlomouc s sebou také nutně nese jedinečný zážitek jarem se probouzející historické hanácké metropole, plné parků, překrásných památek a pozitivní atmosféry svěže progresivního univerzitního města. Jak patrno, o festivalu je možno psát dlouze a nesčetněkrát, navštívit letošní ročník však můžete však jen jednou a v jeden čas – nenechte si tuto příležitost uniknout.

Kristián Nosál

www.musicolomouc.cz

Sdílet článek: