středa, 30. březen 2022

22. Barokní podvečery Collegia Marianum přinesou tvorbu pražských šlechtických kapel i zahraničních mistrů

Napsal(a) 

Collegium Marianum, foto Petra Hajská Collegium Marianumfoto: Petra Hajská

22. ročník Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum představí širokou paletu hudebního života v Praze a okolních centrech 17. a 18. století. Koncertní cyklus zahájí svoji jarní řadu 21. dubna koncertem ve slavnostním prostředí Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě programem s díly Jana Dismase Zelenky, Šimona Brixiho a Antonína Reichenauera. V sólových partech vystoupí uznávaný barytonista Tomáš Šelc.

Praha přitahovala nejvýznamnější osobnosti hudebního života zejména v dobách, kdy byla sídlem císařského dvora, či později během důležitých politických událostí. Například hrabě Václav Morzin si vydržoval kapelu složenou z velmi schopných hudebníků a skladatelů, jejichž tvorba postupně dobývá koncertní pódia. Za její zachování vděčíme sbírkám drážďanské dvorní kapely, dalšího centra s úzkými vazbami na Čechy a zdejší hudebníky,“ vysvětluje hráčka na barokní příčnou flétnu a muzikoložka Jana Semerádová, která je zároveň uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní Barokních podvečerů. Koncertní cyklus Barokní podvečery se za dvě desetiletí své existence stal platformou, na níž se setkávají přední interpreti z nejrůznějších evropských zemí s renomovaným pražským souborem Collegium Marianum. Program koncertního cyklu se každý rok věnuje pečlivě zvolenému tématu a představuje tak ucelený dramaturgický pohled na konkrétní aspekty kulturního a hudebně-historického vývoje. Za dramaturgií cyklu stojí umělecká vedoucí Jana Semerádová.

Xenia Löffler Xenia Löffler

Zahajovací koncert 21. dubna představí tvorbu mistrů barokní hudby spjatých s českými zeměmi. Duchovní vokální kusy Salve Regina od Jana Dismase Zelenky či Regina coeli dvorního skladatele hraběte Morzina Antonína Reichenauera doplní instrumentální kusy Johanna Josepha Fuxe nebo Giuseppe Tartiniho. Publikum se bude moci pomyslně vrátit do šlechtického prostředí Prahy 20. let 18. století, kam představení korunovační opery Costanza e Fortezza přilákalo stovky hudebníků včetně Tartiniho, který zde několik let zůstal a udržoval kontakty s knížetem Filipem Hyacintem z Lobkowicz.

Koncert 23. května v komorním prostředí Kláštera dominikánů zavede posluchače do období rozvoje virtuózní hry na housle a seznámí je s velmi hravou a často až kuriózní tvorbou plnou nejrůznějších variačních postupů a občas i neobvyklého ladění zvaného skordatura, jež houslím umožňuje nevídané možnosti vícehlasu. Umění hry na housle tradičně pochází z Itálie, italský styl se však rozvíjel i na sever od Alp a tamní skladatelé za svými italskými vzory nijak nezaostávali, dokonce dodali svým skladbám nový rozměr. Sólového partu houslí se ujme Lenka Torgersen.

21. června zazní v Ledeburské zahradě skladby autorů oblíbených u drážďanského dvora, kteří tam buď přímo působili, nebo jejichž hudba se tam často unikátně dochovala. Sbírky drážďanské dvorní kapely jsou totiž velmi výjimečným souborem pramenů pro hudbu počátku 18. století a nalezneme zde i jinde nedochovaná díla skladatelů spjatých se šlechtickými kapelami v Čechách. Vedle Antonia Vivaldiho a Antonína Reichenauera, kteří komponovali pro pražskou kapelu hraběte Morzina, zazní i tvorba v Drážďanech působícího Johanna Joachima Quantze a nelze opomenout ani Georga Philippa Telemanna, který pozvání k drážďanskému dvoru nakonec vyměnil za svobodnější pozici městského ředitele hudby ve Frankfurtu. Jako sólistku přizval soubor Collegium Marianum německou hobojistku Xenii Löffler.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.