Kritiky - časopis harmonie

Čarostřelec u Freuda

20. červen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Čarostřelec u Freuda

Divadelní režisér má ve spolupráci s jeho inscenačními kolegy včetně dirigenta (ten však někdy bývá, bohužel, mimo hru) určitou dobu na přípravu svého projektu. Mívá hlavu jako včelín, přemýšlí, má spoustu nápadů a některých se ne a ne zbavit. Libor Cukr uviděl ve Weberovu Čarostřelci možnost naroubovat mu Freudovskou psychologii a neodolal. Neponechal nic náhodě, domýšlel, prohluboval, zcela podlehl neodbytné inspiraci. To se režisérům může snadno stát a každý z nich ví, jak je obtížné se některých nápadů vzdát ve prospěch celku inscenace. Lubor Cukr však zřejmě tvořil až do poslední chvíle, inscenace je až přeplněná výsledky jeho poctivé práce.

Citlivý Orfeo z Plzně

4. červen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Citlivý Orfeo z Plzně

Barokní opera u nás není častým hostem, setkáváme se s ní na jevištích kamenných divadel opravdu jen velmi vzácně. V Národním divadle jsme měli možnost vidět dvě její inscenace v době, kdy opeře šéfoval Jiří Heřman (2006-2011), který měl barokní operu ve svém dramaturgickém programu. Nejprve sám režíroval Monteverdiho Orfea (2007) a o dva roky později operní soubor uvedl Händelova Rinalda. Teprve v minulém roce se k baroknímu repertoáru Národní divadlo málem vrátilo, ale nakonec převzalo plánovanou Radokovu  a Luksovu  inscenaci Vivaldiho Arsildy Slovenské národné divadlo Bratislava. Letošek přinesl hned dvě premiéry, které hudebně připravil a dirigoval specialista (mimo jiné) na starou hudbu Vojtěch Spurný. První z nich, raně klasickou Gluckovu Ifigenii v Aulidě nastudoval v Opavě, tou druhou je plzeňská inscenace Monteverdiho raně barokní opery Orfeo, kterou skladatel  složil  pod názvem favola in musica roku 1607 pro modenský karneval. Vojtěch Spurný nediriguje barokní operu na jevišti historické budovy plzeňského Velkého divadla poprvé. Máme v dobré paměti kouzelné provedení Purcellovy opery Dido a Aeneas  režírovanou Janem Antonínem Pitínským ve scénografii a kostýmech Tomáše Rusína a Zuzany Štefunkové, které se tu však hrálo, pravda, už před dvaceti lety.

Plzeňský Orfeo po premiéře odcestuje do Bayreuthu

Druhého června uvede plzeňské Divadlo J. K. Tyla v premiéře Orfea Claudia Monteverdiho pod taktovkou Vojtěcha Spurného. Nová inscenace se představí i na 57. ročníku festivalu Musica Bayreuth.

Pomalu a nízko Markéty Cukrové

20. únor 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Pomalu a nízko Markéty Cukrové

Nestává se příliš často, aby se dva večery přesně po týdnu zaplnilo pražské Rudolfinum díky cembalu v jedné z hlavních rolí koncertu. Před týdnem znělo Dvořákovou síní cembalo dvacátého století (Mahan Esfahani s doprovodem SOČRu skvěle oživil Kalabisův cembalový koncert), včera hrálo prim barokní cembalo pod rukama Vojtěcha Spurného. Po týdnu se na pódiu objevila i mezzosopranistka Markéta Cukrová, která zatímco minulý týden zaskakovala v Glagolské mši (druhá půle koncertu SOČRu), tentokrát byla hlavní hybatelkou večera nejen ve smyslu „hierarchie“ sólista vs. doprovod, ale i ve smyslu muzikantském.

Přelomový XIV. ročník Svatováclavského hudebního festivalu

7500 posluchačů, 1100 účinkujících, 35 koncertů – to je bilance XIV. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu (SHF), který v ideově poněkud amorfním Dnu české státnosti, tedy na svatého Václava 28. 9. 2017, uzavřel brány za letošním maratonem koncertů duchovní a staré hudby v metropoli Moravskoslezského kraje a přilehlých obcích. Před sedmi lety jsem sumarizující recenzi v časopise Harmonie nazval festivalovými postřižinami. Po dalších sedmi letech lze oprávněně hovořit o konfirmaci, protože festival vedený Igorem Františákem a jeho týmem nesešel z vytýčené cesty, a naopak předkládá stále mezinárodnějšímu festivalovému publiku více a více dramaturgicky nonkonformních projektů, jak tomu bylo ostatně i letos. Festival si vychoval zástup věrných posluchačů a etabloval portfolio umělců a souborů, které se na něj vrací s železnou pravidelností. Vavřín hlavního rezidenčního souboru v roce 2017 nesporně patřil Filharmonii Brno a Českému filharmonickému sboru Brno sbormistra Petra Fialy, jejichž vystoupení 4. a 28. 9. 2017 SHF zarámovala, nemluvě o společném vystoupení s Danem Bártou (18. 9.).

Lednicko / valtický hudební festival letos podruhé, s Pavel Haas Quartetem nebo Kateřinou Javůrkovou

Druhý ročník Lednicko / valtického hudebního festivalu 2017 (LVHF) proběhne letos od 30. září do 14. října a vdechne tak život nádherným stavbám Lednicko-valtického areálu. Záměrem zakladatele a ředitele festivalu, houslisty Jiřího Partyky, je navázat na odkaz rodu Liechtensteinů, který v tomto čase pořádal tradiční slavnosti a hony a zval při té příležitosti na svá panství hudební soubory z Vídně a Brna. Autorem několika staveb v areálu byl geniální architekt rodu Liechtensteinů Josef Hardtmuth – současník, obdivovatel a později i donátor Wolfganga Amadea Mozarta a Franze Schuberta. Poctu těmto skladatelům během osmi koncertů složí špičkové soubory jako PhilHarmonia Octet Prague, Janáčkův komorní orchestr, Barocco sempre giovane, s nimiž vystoupí mladí sólisté: Kateřina Javůrková – lesní roh, Jan Mráček – housle nebo Patricia Janečková – soprán. Festival zahájí světoznámý Pavel Haas Quartet a ukončí ho Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Vojtěcha Spurného s vynikajícím violoncellistou Jiřím Bártou.

Vánoční tipy šéfredaktora

13. prosinec 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Vánoční tipy šéfredaktora

Ačkoliv se v médiích pravidelně objevují názory, že nahrávací průmysl je když ne mrtvý, tak v krizi, že cédéčka už nikdo nekupuje, tak každý měsíc vyprodukují firmy v různých koutech  světa stovky novinek a ještě více reedic v nejrůznějším přebalu. Adventní čas přímo vybízí obdarovat své blízké či přátele dobrou hudbou v kvalitním provedení. Jen je těžké vybrat. Výjimečně si dovolím vám nabídnout kolekci titulů, které bych se nebál koupit.

Úplně jiný Jakub Jan Ryba

22. prosinec 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Úplně jiný Jakub Jan Ryba

„Je pravda, že mé skladby nejsou tak dokonalé, aby unikly přísné kri­tice. Nebojím se ryzí a důkladné kritiky, neboť ji považuji za nejlepší učitelku, jež vede k nejvyšší dokonalosti. Ale na neštěstí moje hudba byla posuzována mnohými, kteří rádi mluvili o věci, aniž by jí vůbec rozuměli, jako onen o obru na měsíci. Jejich snaha kárati, nebo spíše závist, předsudek a touha, abych byl sesměšněn, nebyly s to mi vyvrátit dobře uvážené zásady a poučit mě o něčem lepším...“ Přečte-li si čtenář paměti Jana Jakuba Ryby, zůstane v něm kus pachuti z překážek a z bojů s malostí, kterým musel český kantor během svého života čelit. Ryba si byl

Vojtěch Spurný se rozhodl být šťastný

V době našeho setkání natáčel v Českém rozhlase s Romanem Patočkou Stamicovy houslové sonáty, připravoval velikonoční provedení Haydnova Stvoření ve Zlíně a žil dalšími projekty a povinnostmi. Vojtěcha Spurného zná veřejnost jako cembalistu, hráče na různé historické nástroje, včetně čtvrttónového klavíru, jako objevitele za­pomenutých partitur

Pryč s bariérami a předsudky. Koncert ke Dni studentstva v Rudolfinu ve znamení sblížení

Letošní Koncert ke Dni studentstva představí tři orchestry mladých aktivních lidí, kteří se věnují hudbě bez podpory obvyklých hudebně vzdělávacích institucí a naváže na loňský koncert, na němž se vedle České studentské filharmonie představil dětský pěvecký sbor Čhavorenge, vedený zpěvačkou a sbormistryní Idou Kelarovou, jehož smyslem je podporovat talentované romské děti a mladé lidi na cestě k hudbě.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.