Vladimír Godár
Dvacátý ročník Konvergencie oslavil třicet let svobody a prozkoumal možnosti hudební terapie
9. říjen 2019 Napsal(a) Lenka NotaMezinárodní hudební festival komorní hudby Konvergencie existuje na slovenské hudební scéně již dvacet let. Vznikl jako generační výpověď uměleckého ředitele festivalu violoncellisty Jozefa Luptáka a jeho přátel hudebníků jako platforma komorní hudby, která v této podobě tehdy na Slovensku neexistovala. Mottem přehlídky je setkávání hudebníků a posluchačů, různých kultur, budování nových přátelství a rozvíjení respektu a etiky ve společnosti. Dramaturgie letošního ročníku (11. – 24. 9. 2019) měla podtitul „Svoboda – přátelství – hudba“ a odkazovala nejen ke dvacetiletému jubileu, ale také k třicetiletému výročí sametové revoluce.
Potřeba tvůrčí svobody, ale také nepřeceňování sebe sama a své tvorby, realismus a pochybnosti. To vše se jeví jako charakteristické pro umělecké i osobní rysy bratislavského skladatele Vladimíra Godára. Rok 2016 byl pro něj rokem šedesátin, obdobím s řadou mimořádných koncertů, dobou bilancování. Na jeden den také přijel do Prahy, aby zde osobně přiblížil album Slovenské spevy s písněmi sesbíranými kdysi Bélou Bartókem, které nedávno upravil pro Ivu Bittovou. Zpěvačka a Muchovo kvarteto se s projektem na přelomu listopadu a prosince vydávají na koncertní turné zahrnující Prahu, Brno, Ostravu, Hradec Králové, Valašsko i města na Slovensku.
Sedmého listopadu zahájil vynikající německý akordeonista Teodoro Anzellotti třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu současné hudby Melos Étos v Bratislavě. V jeho průběhu jsem se sešla s ředitelkou Hudobného centra v Bratislavě a velkou příznivkyní a propagátorkou soudobé hudby paní Oľgou Smetanovou a trochu jsme si o festivalu a jeho koncepci popovídaly. Krátká recenze festivalu následuje za rozhovorem.