Vilém Veverka

Sólo pro klasicismus, Viléma Veverku a Kateřinu Englichovou

Hobojista Vilém Veverka, který před Vánocemi zaujal vystoupením s Ensemble Berlin-Prag v sále Berlínské filharmonie a harfistka Kateřina Englichová, čerstvá držitelka Ceny klasické hudby za rok 2017, potěšili své publikum na nedělním koncertu s ensemble 18+ 21. ledna v Zrcadlové kapli Klementina. Výsostnou interpretaci Viléma Veverky a emocionalitu virtuózní Kateřiny Englichové doprovodil autentický projev ensemble 18+, komorního souboru pořádajícího již několik let cyklus Sólo pro klasicismus. Tentokrát vévodily večeru dva hudební styly – vrcholné baroko Georga Friedricha Händela a nastupující klasicismus Wolfganga Amadea Mozarta. Spojení souboru zaměřeného na autentickou interpretaci se známými a renomovanými umělci bylo příslibem kvalitního koncertu vysoké úrovně. Pečlivě sestavený program a mimořádné výkony zcela splnily a v mnohém i předčily očekávání.

Netopil a Veverka budou premiérovat Gemrotův Koncert pro hoboj

Pražský FOK uvede na přelomu ledna a února světovou premiéru hobojového koncertu Jiřího Gemrota, skladatele a hudebního režiséra. Koncert pro hoboj a orchestr zahraje Vilém Veverka pod taktovkou Tomáše Netopila, který s FOKem zároveň provede Ravelovu La valse a Fantastickou symfonii Hectora Berlioze.

Touhy nenaplněné v hudbě naplněné

3. leden 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Touhy nenaplněné v hudbě naplněné

Touhy nenaplněné, tak nazvala Filharmonie Hradec Králové další ze svých koncertů abonentní řady Žlutá, čili Malého symfonického cyklu. Na konci loňského roku tak zazněly skladby Jeana Sibelia, Jaroslava Křičky, Martina Hyblera a Bohuslava Martinů, a to pod taktovkou Miriam Němcové. Koncert byl věnován památce prof. Václava Riedlbaucha...

Englichová s Veverkou slavnostně na Malé Straně

Malostranské komorní slavnosti jsou jedním ze šesti unikátních festivalů, které zaznívají během roku v rámci Českých kulturních slavností (ceske-kulturni-slavnosti.cz) v šesti místech naší země, podobné šesti větám jedné kompozice. Tyto koncerty se vyznačují nejen špičkovou kvalitou interpretů, příkladnou dramaturgií a důstojným prostředím, ale téměř nikde jinde nevídanou vlastností -  vstup na ně je volný, byť někde musí být podmíněn rezervací, neboť zájem pravidelně převyšuje kapacitu sálu.  Mezinárodní hudební festival Malostranské hudební slavnosti, který právě završil svůj patnáctý ročník, nese všechny tyto atributy. Festivalové koncerty krom varhanního zazněly - jako obvykle -  v jinak běžně nepřístupném barokním Hlavním sále Valdštejnského paláce, který Senát ČR pro tuto příležitost velkoryse dává k dispozici. Jak mám ve zvyku, zneužiji nyní textu k vložení kontextu: Je s podivem, s jak malým, vlastně téměř žádným mediálním a odborným ohlasem se tyto koncerty na rozdíl od jiných srovnatelných setkávají. Leckteré kulturní zhůvěřilosti a 

Soutěž o vstupenky na Opuštěné ostrovy Filharmonie Brno

Meditace, obětem tsunami 11. 3. Tak se jmenuje skladba, kterou napsal jeden z nejrespektovanějších současných skladatelů Toshio Hosokawa a posluchači ji mohou slyšet 23. a 24. listopadu v brněnském Besedním domě na koncertech Filharmonie Brno s názvem Opuštěné ostrovy. Zazní také Koncert pro hoboj a malý orchestr Bernda Aloise Zimmermanna v provedení Viléma Veverky. Čtyři z vás mohou získat po dvou vstupenkách na první z koncertů (23. 11.). Své odpovědi na soutěžní otázku zasílejte do 21. 11. na adresu michaela@muzikus.cz.

Baroko i moderna v podání Ensemble Berlin Prag

V pondělí 16. října proběhl v brněnském Besedním domě v rámci festivalu Moravský podzim koncert relativně nového tělesa Ensemble Berlin Prag. V průběhu večera zazněly dvě sonáty Jana Dismase Zelenky, Invence pro dva hoboje Isanga Yuna, sonáta Johanna Sebastiana Bacha a přímo pro festival napsané trio pro soprán, hoboj a anglický roh na latinský text Amor vincit od Marka Kopelenta. Ensemble Berlin Prag sestává z hobojistů Dominika Wollenwebera a Viléma Veverky, fagotisty Mora Birona, cembalistky a varhanistky Barbary Marii Willi a kontrabasisty Ulricha Wolffa. Sopranistkou večera byla Irena Troupová.

Přelomový XIV. ročník Svatováclavského hudebního festivalu

7500 posluchačů, 1100 účinkujících, 35 koncertů – to je bilance XIV. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu (SHF), který v ideově poněkud amorfním Dnu české státnosti, tedy na svatého Václava 28. 9. 2017, uzavřel brány za letošním maratonem koncertů duchovní a staré hudby v metropoli Moravskoslezského kraje a přilehlých obcích. Před sedmi lety jsem sumarizující recenzi v časopise Harmonie nazval festivalovými postřižinami. Po dalších sedmi letech lze oprávněně hovořit o konfirmaci, protože festival vedený Igorem Františákem a jeho týmem nesešel z vytýčené cesty, a naopak předkládá stále mezinárodnějšímu festivalovému publiku více a více dramaturgicky nonkonformních projektů, jak tomu bylo ostatně i letos. Festival si vychoval zástup věrných posluchačů a etabloval portfolio umělců a souborů, které se na něj vrací s železnou pravidelností. Vavřín hlavního rezidenčního souboru v roce 2017 nesporně patřil Filharmonii Brno a Českému filharmonickému sboru Brno sbormistra Petra Fialy, jejichž vystoupení 4. a 28. 9. 2017 SHF zarámovala, nemluvě o společném vystoupení s Danem Bártou (18. 9.).

PhilHarmonia Octet oslavil výročí a vydal desku, jiskřivě a s nadhledem

Vznik dechového souboru PhilHarmonia Octet se datuje rokem 2007 a k hlavní zakladatelské iniciativě se pojí jména dvou jeho členů, Viléma Veverky a Václava Vonáška. Název PhilHarmonia v sobě skrývá dva s hudbou související termíny. Prvním je všeobecně známý pojem „filharmonie“, tím druhým je o něco specifičtější výraz „harmonie“, v tomto případě míněn jako označení pro komorní ansámbl složený z dechových nástrojů. Největší oblibě se tato hudební tělesa těšila na konci 18. století a literaturu pro ně tvořili ti nejvýznamnější skladatelé. PhilHarmonia Octet se v počátcích svého působení věnoval převážně hudbě klasicismu, ale 

Kutnohorský leiermann

16. květen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Kutnohorský leiermann

Violoncellista Jiří Bárta se už deset let vyžívá v tvarování dramaturgie a umělecké personalistice Mezinárodního hudebního festivalu v Kutné Hoře. Během pouhé dekády vytvořil v městě chráněné UNESCEM svého druhu nejzajímavější festivalový komorní kotlík České republiky, kde vaří skvělí kuchaři vybrané delikatesy. Jsou to pokrmy mnoha vůní, chutí, barev, forem a obsahů. Zůstanu-li u gastronomických metafor, návštěvníci je pak nadšeně konzumují a po lukulských hostinách odcházejí domů s pocitem svátečního obdarování, povznesení, radosti i zamyšlení… Jakkoliv ne vždy souzním se vším, co Jiří Bárta vytvořil či hraje, střídal geniální večery se spornými okamžiky, jeho kutnohorské dítě vlastně dospělo v nepominutelnou akci, čehož si jsou (a budou) doufám vědomi jak ve vedení Kutné Hory, Středočeského kraje a v místní mecenášské komunitě, tak na ministerstvu kultury.

Příbramské jaro přinese Dvořákovu klasiku, malování v ambitech a benefici pro Rusalku

Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram ve dnech 27. 4. – 25. 5. opět oživí Příbramsko. Dvanáct koncertů, dvě operní představení pro děti, jedna premiéra hudebně – dramatického pořadu, dvacítka akcí a koncertů v rámci Dne s Antonínem Dvořákem přiblíží klasickou hudbu nejen skalním příznivcům, ale také široké veřejnosti. Návštěvníci si užijí atmosféru Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké, kostela sv. Jakuba Staršího, Galerie Fr. Drtikola nebo prostor zámku v Březnici a na Zámku Dobříš, nově se budou koncerty konat i v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Třebsku nebo ve Svaté Hoře. 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.