V létě 2018 se konal na Nové scéně pražského ND nultý ročník přehlídky současného hudebního divadla Opera Nova. Ve dnech 23. – 27. 6. proběhne oficiální první ročník festival, tentokrát na Nové scéně, v kostele sv. Anny na Anenském náměstí a na náměstí Václava Havla. Patronkou prvního ročníku bude Soňa Červená, která vystoupí na zahájení festivalu spolu s Vandou Šípovou v hudebním čísle Vévodkyně a kuchařka Ivana Achera.

Krenkova (Křenkova) opera Jonny spielt auf (Jonny vyhrává) nadchla svého času celý operní svět. Můžeme ji označit jako tak zvanou Zeitoper, která vznikla v souladu s programem Nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v umělecky svobodné poválečné Výmarské republice (1919-1933). Opera zažila svou světovou premiéru v Lipsku 10. února 1927 a vzápětí ji hráli téměř všude ve světě, mezi jiným také v pražském Novém německém divadle (nynější Státní opeře) už 16. června téhož roku. Křídla Jonnymu přistřihli němečtí nacisté, protože Krenkovu operu po svém nástupu v roce 1933 zařadili do složky Entartete Kunst (zvrhlé umění), do níž náležela také díla Arnolda Schönberga, Albana Berga, Kurta Weilla nebo Igora Stravinského a dalších.

První premiérou Opery Národního divadla v novém roce bude pseudojazzová opera Jonny vyhrává (Jonny spielt auf), která se do Prahy vrací po 91 letech. Nevšední dílo, jehož autorem je skladatel s českými i německými kořeny Ernst Krenek, v Národním divadle inscenuje režisér David Drábek. O hudební nastudování se postaral komponista a první dirigent Německého národního divadla ve Výmaru Stefan Lano. V hlavních rolích se představí Jonathan Stoughton, Petra Alvarez Šimková, Jiří Rajniš, Igor Loškár a Vanda Šípová. Spolu s nimi účinkuje Orchestr a Sbor Státní opery. Premiéra připadá na 24. a 26. ledna. Další uvedení se uskuteční 30. ledna a posléze 7. a 20. března.

Národní divadlo pokračuje ve chvályhodném objednávání nových oper u současných českých skladatelů ve snaze udělat z Nové scény místo, kde vzniká progresivní soudobé divadlo. Nová opera Ivana Achera Sternenhoch, která měla premiéru 7. dubna, přichází v roce trojitě kulatého výročí spisovatele, filozofa a inspiračního zdroje nezávislé kultury Ladislava Klímy: Letos slavíme sto čtyřicet let od jeho narození, devadesát let od úmrtí a stejný počet od vydání literární předlohy opery, románu Utrpení knížete Sternenhocha. Libreto si sepsal skladatel sám, režie se ujal Michal Dočekal, Acherův dlouholetý souputník, mimo jiné z Divadla Komedie.

Novou operu Ivana Achera Sternenhoch uvede pražské Národní divadlo v premiéře 7. dubna. Operu vytvořil autor na vlastní libreto podle romaneta Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Na zhudebnění tohoto námětu pomýšlel už v první polovině 90. let, ale teprve před několika lety přišel ten správný impuls – objednávka naší první scény. Ivan Acher v opeře zúročuje své bohaté zkušenosti z divadelního prostředí, světa baletní a taneční hudby, jakož i z dlouhodobé, často průzkumné a objevitelské práce s akustickou realitou. K rozhovoru jsme se sešli po jedné zkoušce na operu v kavárně Nona v budově Nové scény na Národní třídě v Praze.

Wolfgang Amadeus Mozart nám Kouzelnou flétnou věnoval dílo, které je náročné a jednoduché zároveň. Svůj úhel pohledu na tuto překrásnou operu plnou hlubokých myšlenek a nekonečně krásné hudby nám v Liberci premiérově předložil režisér Luděk Golat a mně jím udělal radost, o kterou je vhodné se podělit. K několika dílčím okamžikům, odehrávajícím se na scéně, bych snad výhrady měl, scény, přinášející v průběhu děje výborné nápady a chytrý nepodbízivý humor však drtivou většinou převažovaly a já jsem se jednoduše příjemně bavil. Tříhodinový večer utekl rychlostí nevídanou. Napomohly tomu i velmi pěkně provedené kostýmy Heleny Anýžové a přehledná a pro Golatovy myšlenky vhodně provedená scéna Jaroslava Maliny

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy vykročí do sezony 2015/2016 hudbou W. A. Mozarta. Prvním titulem, který operní soubor nastudoval, bude Kouzelná flétna v režii Luďka Golata. „Mozartův přesah, jeho neutuchající optimismus a nekonečně dobré rozpoložení jsou tou nejdokonalejší zprávou a inspirací, jakou může skladatel režisérovi předat“, uvedl Golat. Ke společné práci přizval scénografa Jaroslava Malinu a výtvarnici kostýmu Helenu Anýžovou.