Poslední premiérou brněnské Janáčkovy opery bude Mozartova Così fan tutte v režii mladé činoherní režisérky Anny Petrželkové a v hudebním nastudování Jakuba Kleckera. S výjimkou hostujícího polského tenoristy Karola Kozlowského v roli Ferranda se v hlavních rolích představí především sólisté brněnského ansámblu Pavla Vykopalová, Jana Šrejma Kačírková, Václava Krejčí Housková, Roman Hoza nebo Jiří Sulženko.

Tragickou operní satiru z pera Dmitrije Šostakoviče uvede tento týden ostravská opera. Lady Macbeth Mcenského újezdu s Elenou Suvorovou a Iordankou Derilovou v hlavní roli bude mít premiéry 8. a 10. března v Divadle Antonína Dvořáka.

Budova Janáčkovy opery se v této sezóně opravuje a na její představení chodí diváci především do Mahenova divadla. Pro uvedení Fausta a Markéty Charlese Gounoda na libreto Julese Barbiera a Michela Carré nicméně inscenační tým pod vedením uměleckého šéfa Jiřího Heřmana zvolil zcela netradiční zasazení. Sobotní premiéra proběhla v obří prostoře Pavilonu P brněnského výstaviště. V gigantické kovové hale vybudovali organizátoři stupňovitou tribunu, před kterou se do všech stran otevíral nezměrný potemnělý prostor soustředěný kolem světelného kruhu. Prostor děje (scénograf Pavel Svoboda) sice po většinu času vymezovaly jednoduché pohyblivé kulisy (stěna s okny Markétina domku, stěna se zrcadlem, portál či věžové „tubusy“ s točitými schodišti), nicméně režie využívala celý prostor haly a doplňovala děj v popředí postavami či sborem pohybujícím se kdesi v dálce, takřka na hranici dohledu diváků. Orchestr byl umístěn v dřevotřískové „ohradě“ napravo od a v úrovni „scény“, takže diváci v pravé části tribuny mohli kromě dramatu doktora Fausta sledovat též celý orchestr i s dirigentem jako na koncertě. Již na úvod je třeba vyzdvihnout, že inscenačnímu týmu se skvěle podařilo rozbít tradiční rozdělení divadelního prostoru na hlediště a jeviště kukátkového typu. Prostor vymezený ději nebyl jasně oddělen od hlediště portálem ani oponou a zrovna tak postrádal ohraničení na bocích, kde se ztrácel ve stínech, z nichž přicházeli účinkující, jako by z nezměrných dálek. Prospekt scény tvořila až kovová vrata výstavního pavilonu. I ta však byla v takové vzdálenosti, že postavy pohybující se v jejich blízkosti působily, jako by se nacházely v jiném světě či rovině existence. Světelný kruh a prostor před tribunou pak nepůsobil jako tradiční jeviště, ale spíše jako jeden akcentovaný bod v doširoka se otevírajícím světě, zahrnujícím i tribunu s diváky.

Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze otevřel koncert Symfonického orchestru hl.m.Prahy FOK tradičně Velikonoční svátky oratoriem Antonína Dvořáka Stabat mater. Od zahájení velikonoční tradice uvádění jedné z nejznámějších duchovních skladeb tímto tělesem v r.1992 uplynulo už čtvrtstoletí a na slavnostní atmosféře ve Smetanově síni to bylo patrné nejen na pódiu, ale také v auditoriu. Počátek Velikonoc na Zelený čtvrtek s překrásným Dvořákovým Stabat mater souzní zcela samozřejmě a jak Symfonický orchestr FOK, tak jisté vedení dirigenta Jiřího Maláta, který se k orchestru vrací ze svých zahraničních angažmá, prokázali dlouholetou

Stabat mater Antonína Dvořáka – jedno z vrcholných děl světového oratorního repertoáru, emočně i hudebně nabitá skladba pro čtyři sólisty, sbor a orchestr – a Bachovský večer souboru Collegium Marianum, to je nabídka Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pro období Velikonoc. 

Úroveň poslední operních inscenací vzniklých pod novým vedením brněnské opery dokazují, že opera v Brně roste ve všech ohledech. Nové nastudování Dvořákovy opery Čert a Káča je toho dalším důkazem. Důvtipná a hravá režie, kvalitní hudební nastudování a výborné pěvecké výkony jsou zárukou inscenace, která může být nejen z dalších brněnským publikem hojně navštěvovaných, ale zároveň další v řadě kvalitních produkcí z dílny ND Brno.

Soubor Janáčkovy opery NdB se se svou další premiérou vydá po delší době na prkna Mahenova divadla, kde se pod dirigentským vedením Jakuba Kleckera a vrežii Jiřího Heřmana odehrahe Dvořákova operní pohádka Čert a Káča.. Třetí premiéra sezony je určena pro celou rodinu, a jaký lepší titul vybrat než Dvořákova Čerta a Káču. Nová inscenace je zároveň prvním premiérovým titulem dvou vynikajících sólistů Janáčkovy opery, Václavy Krejčí Houskové, která ztvární Káču, a jejího čertovského partnera Romana Hozy v roli Marbuela.

Mezinárodní divadelní a hudební festival Janáček Brno 2016 nabídl v rámci svého 5. ročníku koncertní řadu, která se uskutečnila ve dnech 8. - 17. října 2016. Sympaticky s ohledem na různorodý charakter programů komorních, orchestrálních a sborových se konaly koncerty v různých sálech moravské metropole.

Do Janáčkovy opery se vrací jeden z nejvyhledávanějších umělců své generace, přední český tenorista Pavel Černoch. Se svým recitálem se brněnskému publiku představí 12. prosince 2015 v 19 hod. v Janáčkově divadle.

V naší rozporů plné době probíhá paralelně mnoho vzájemně protikladných procesů i v hudební kultuře. Jeden příkladný se týká současného českého vztahu k opernímu dílu W. A. Mozarta, aktuálně k jeho Kouzelné flétně. Zatímco v říjnu 2014 zaujala muzikoložka Milada Jonášová na konferenci v Salcburku referátem „Die Zauberflöte, Il flauto magico, Kouzelná flétna – alles aus Prag“, sumarizujícím mimořádně silnou oblibu Kouzelné flétny na konci 18. století v Praze, jež se z ní dokonce i formou opisů partitury šířila celou Evropou, chystal režisér Václav Morávek právě v tomto městě a na jeho historické mozartovské scéně novou inscenaci tohoto díla. Bohužel...