Psal se rok 2014 a jeden z koncertů Pražského jara, který vzbuzoval největší očekávání, byl kvůli nemoci zrušen. O dva roky později, 2. června 2016 však již zcela zaplněná Dvořákova síň pražského Rudolfina mohla kotratenoristu Andrease Scholla přivítat. Pěvec, ověnčený mnohými úspěchy a skvělou pověstí, si pro své vystoupení zvolil program z děl Henryho Purcella, vrcholného představitele anglické barokní hudby. Kolegy na pódiu se mu stali hudebníci Collegia 1704 pod vedením Václava Lukse.

Program příští operní sezony brněnského Národního divadla je sympaticky odvážný a s určitou dávkou dramaturgické "drzosti" a zdravého sebevědomí zakončila brněnská opera i sezonu stávající. Její poslední premiéra spojila v jednom večeru dílo, jež není ani operou, ani kantátou nebo oratoriem v pravém slova smyslu, a barokní (sic) operu. "Je to prostě epic," vyjádřil se Bohuslav Martinů o jednom ze svých vrcholných děl, hodinovém opusu pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr Epos o

Brněnské Národní divadlo uvede za několik dní v premiéře inscenaci Martinů Eposu o Gilgamešovi a Purcellovy opery Dido a Aeneas. Tři z vás mohou získat dvě vstupenky na reprízu 20. 5., stačí zaslat správnou odpověď na soutěžní otázku do 15. 5. na adresu michaela@muzikus.cz.

Collegium 1704 zakončuje v těchto dnech (20. a 21. dubna) pražskou část sezony milostným deliriem – programem Il delirio amoroso nazvaným podle jedné z kantát Händelova italského období, které dirigent Václav Luks v ouvertuře ke včerejšímu koncertu označil za pro něj osobně nejvíc strhující. Drama a vyhrocená emoce hře a zvuku Collegia 1704 velice dobře padne, stejně jako italské sopranistce

Možná mají někteří z vás v živé paměti očekávání jednoho z nejlákavějších koncertů Pražského jara 2014, na němž měl vystoupit „Le Roi“ Andreas Scholl, podle francouzského Le Monde král kontratenoristů, a představit program z desky, na kterou pro Deccu nahrál Henryho Purcella. Koncert musel být kvůli Schollově nemoci zrušen a Purcell na Pražském jaru zazní s dvouletým zpožděním, ale zato s příjemným bonusem, Scholla totiž doprovodí Collegium 1704.

Pražská scéna staré hudby nabízí svému publiku podivuhodné delikatesy, jednu za druhou. Zatímco Monika Knoblochová připravila 7. 2.  do sv. Vavřince v cyklu Café crème spolu s Clarou Novákovou souborné provedení Bachových flétnových sonát (tento večer byl recenzován na jiném místě), Jan Ostrý představil týž program, ale jinak uspořádaný (rozdělený do dvou částí, doplněný o další Bachovy skladby s flétnou a proložený jeho skladbami pro klávesové nástroje) a v jiném obsazení

Pro velikonoční čas připravil Václav Luks se svým Collegiem 1704 v rámci jubilejní sezóny 2015 – 16 dílo, které je těmto nejvýznamnějším křesťanským svátkům nejblíže. Ve zcela zaplněném Rudolfinu pražským i zahraničním publikem zaznělo 22.3. ikonické oratorium Georga Friedricha Händela Mesiáš v provedení souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, s nimiž Václav Luks oslavil v loňském roce 10.výročí založení. Přizvaní zahraniční sólisté se připojili k vzorovému nastudování

Koncerty Collegia 1704 přinášejí ve většině případů objevnou dramaturgii, na nejbližším z nich ale orchestr uvede pod vedením svého uměleckého šéfa Václava Lukse stěžejní a jedno z nejhranějších barokních děl vůbec, Händelova Mesiáše. Velkolepé oratorium inspirované poselstvím života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista zazní 22. března v Rudolfinu.

Collegium 1704 obohatilo v těchto dnech zelenkovskou diskografii o nový titul. U německého vydavatelství Accent vydal soubor ve světové premiéře Missu Divi Xaverii, v níž podle slov Václava Lukse "...Zelenka experimentuje s instrumentací na svou dobu spektakulárního obsazení orchestru, ve kterém lze najít mnoho paralel i s tak velkolepým dílem, jakým je Bachova Mše h moll.“ Album můžete získat, zašlete-li správnou odpověď na soutěžní otázku na adresu michaela@muzikus.cz do 6. března.

To, co se před dvěma desítkami let mohlo zdát téměř nemožné, patří dnes k všednodennosti domácího hudebního života: v oboru historicky poučené interpretace patří tato země k velmocím. Až potud, že zdejší specialisté se cizí “hudební jazyky” nejen dokážou naučit, nýbrž jimi i dokonale idiomaticky promlouvat. Velmi dobře se tato skutečnost dá demonstrovat na Collegiu 1704, které v únoru uvedlo