Program příští operní sezony brněnského Národního divadla je sympaticky odvážný a s určitou dávkou dramaturgické "drzosti" a zdravého sebevědomí zakončila brněnská opera i sezonu stávající. Její poslední premiéra spojila v jednom večeru dílo, jež není ani operou, ani kantátou nebo oratoriem v pravém slova smyslu, a barokní (sic) operu. "Je to prostě epic," vyjádřil se Bohuslav Martinů o jednom ze svých vrcholných děl, hodinovém opusu pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr Epos o

Brněnské Národní divadlo uvede za několik dní v premiéře inscenaci Martinů Eposu o Gilgamešovi a Purcellovy opery Dido a Aeneas. Tři z vás mohou získat dvě vstupenky na reprízu 20. 5., stačí zaslat správnou odpověď na soutěžní otázku do 15. 5. na adresu michaela@muzikus.cz.

Collegium 1704 zakončuje v těchto dnech (20. a 21. dubna) pražskou část sezony milostným deliriem – programem Il delirio amoroso nazvaným podle jedné z kantát Händelova italského období, které dirigent Václav Luks v ouvertuře ke včerejšímu koncertu označil za pro něj osobně nejvíc strhující. Drama a vyhrocená emoce hře a zvuku Collegia 1704 velice dobře padne, stejně jako italské sopranistce

Možná mají někteří z vás v živé paměti očekávání jednoho z nejlákavějších koncertů Pražského jara 2014, na němž měl vystoupit „Le Roi“ Andreas Scholl, podle francouzského Le Monde král kontratenoristů, a představit program z desky, na kterou pro Deccu nahrál Henryho Purcella. Koncert musel být kvůli Schollově nemoci zrušen a Purcell na Pražském jaru zazní s dvouletým zpožděním, ale zato s příjemným bonusem, Scholla totiž doprovodí Collegium 1704.

Pražská scéna staré hudby nabízí svému publiku podivuhodné delikatesy, jednu za druhou. Zatímco Monika Knoblochová připravila 7. 2.  do sv. Vavřince v cyklu Café crème spolu s Clarou Novákovou souborné provedení Bachových flétnových sonát (tento večer byl recenzován na jiném místě), Jan Ostrý představil týž program, ale jinak uspořádaný (rozdělený do dvou částí, doplněný o další Bachovy skladby s flétnou a proložený jeho skladbami pro klávesové nástroje) a v jiném obsazení

Pro velikonoční čas připravil Václav Luks se svým Collegiem 1704 v rámci jubilejní sezóny 2015 – 16 dílo, které je těmto nejvýznamnějším křesťanským svátkům nejblíže. Ve zcela zaplněném Rudolfinu pražským i zahraničním publikem zaznělo 22.3. ikonické oratorium Georga Friedricha Händela Mesiáš v provedení souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, s nimiž Václav Luks oslavil v loňském roce 10.výročí založení. Přizvaní zahraniční sólisté se připojili k vzorovému nastudování

Koncerty Collegia 1704 přinášejí ve většině případů objevnou dramaturgii, na nejbližším z nich ale orchestr uvede pod vedením svého uměleckého šéfa Václava Lukse stěžejní a jedno z nejhranějších barokních děl vůbec, Händelova Mesiáše. Velkolepé oratorium inspirované poselstvím života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista zazní 22. března v Rudolfinu.

Collegium 1704 obohatilo v těchto dnech zelenkovskou diskografii o nový titul. U německého vydavatelství Accent vydal soubor ve světové premiéře Missu Divi Xaverii, v níž podle slov Václava Lukse "...Zelenka experimentuje s instrumentací na svou dobu spektakulárního obsazení orchestru, ve kterém lze najít mnoho paralel i s tak velkolepým dílem, jakým je Bachova Mše h moll.“ Album můžete získat, zašlete-li správnou odpověď na soutěžní otázku na adresu michaela@muzikus.cz do 6. března.

To, co se před dvěma desítkami let mohlo zdát téměř nemožné, patří dnes k všednodennosti domácího hudebního života: v oboru historicky poučené interpretace patří tato země k velmocím. Až potud, že zdejší specialisté se cizí “hudební jazyky” nejen dokážou naučit, nýbrž jimi i dokonale idiomaticky promlouvat. Velmi dobře se tato skutečnost dá demonstrovat na Collegiu 1704, které v únoru uvedlo

Barokní orchestr Collegium 1704 je i se svým sborem v posledních letech asi nejmarkantnějším příkladem něčeho nového v české hudební kultuře. Václav Luks se svými tělesy dokázal totiž definitivně dohnat dlouhodobý náskok, který kvůli desetiletím zdejší předchozí izolace měl v poučené interpretaci staré hudby oproti našemu prostoru Západ, a dokázal se dokonce zřetelně prosadit v mezinárodním měřítku. Pražské koncerty Collegia 1704 jsou proto událostmi, a to nejen z interpretačního