Václav Luks je maximalista. Připravuje velkolepé projekty, svou erudici stále rozšiřuje a prohlubuje, v hudební interpretaci se projevuje jako nadšenec a vizionář. Nebojí se mířit vysoko, ostatně k dispozici má vynikající soubor a sbor. Do českého prostředí vnesl skladby, jež jsou součástí spíše německé či anglické než české hudební tradice, a my už je dnes díky tomu považujeme za samozřejmost. Jeho Collegium 1704 sice není jediným tuzemským souborem, který svým koncertním provozem opisuje křivku liturgického roku, výjimečným ho ale činí fakt, že slavná barokní díla zároveň natáčí. Nejnověji je to první česká kompletní nahrávka Händelova oratoria Mesiáš, kterou pořídil během čtvrtého koncertního provedení skladby v pražském Rudolfinu v sezoně 2017/2018.

V druhé polovině července padne v Itálii první klapka česko-italsko-slovenského filmu o Josefu Myslivečkovi. Historický velkofilm Petra Václava dnes na tiskové konferenci v pražském Italském institutu představili tvůrci spolu Václavem Luksem, který se svým Collegiem 1704 nahraje hudbu k filmu, zpěváky Simonou Šaturovou a Krystianem Adamem a také s představitelem hlavní role, ruským hercem Egorem Koreshkovem.

V křesťanském světě vrcholí v těchto dnech postní doba, v kostelích panuje větší ticho, blíží se Svatý týden a k němu neodmyslitelně patří příběh utrpení a smrti Ježíše Krista. K jedné z jeho nejpůsobivějších uměleckých podob bezesporu patří Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha, které by podle tradice měly zaznít na Velký pátek. Pražské publikum si je vyslechlo o něco dříve v podání Collegia 1704.

Předvelikonočním provedením Matoušových pašijí Johanna Sebastiana se uzavřela letošní sezona Collegia 1704 a Collegia vocale 1704. Letošní novinkou ovšem je, že naváže série koncertů, kde bude Collegium vocale 1704 samostatným protagonistou v dílech podstatně komornějších. A v repertoáru, který u nás neslýcháme často.

Zatím poslední koncert Collegia 1704 připomněl letošní výročí dubnové 260. výročí úmrtí Georga Friedricha Händela a zejména jedno pozoruhodné oratorium Izrael v Egyptě. Slyšeli jsme barokní orchestr ve velkém obsazení včetně trojice pozounů, a zejména Collegium vocalle 1704 mělo svůj velký den. Toto starozákonní oratorium je totiž netypické právě tím, že největší prosto zde mají sborová čísla.

Sedmý únor 2019 se stal (pro mě nečekaně) významným dnem českého hudebního života. Pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Collegium 1704 uvedl umělecký leader a dirigent Václav Luks v Dvořákově síni Rudolfina v duchu historicko poučené interpretace hudby dvě zásadní díla dechového repertoáru – Gran Partitu in B KV 361/37a (Serenáda č. 10) Wolfganga Amadea Mozarta a Serenádu d moll op. 44 Antonína Dvořáka.

U příležitosti konání společného novoročního koncertu České spořitelny, České filharmonie a Smetanovy Litomyšle byl 30. ledna v pražském Rudolfinu představen program letošního Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2019. 61. ročník festivalu se bude konat od čtvrtka 13. června do neděle 7. července 2019. Stejně jako loňský jubilejní ročník přinese celkem 41 pořadů v 25 programových dnech.

Jarní část koncertní sezony Collegia 1704 otevře provedení serenád Wolfganga Amadea Mozarta a Antonína Dvořáka. Ve čtvrtek 7. února v Dvořákově síni Rudolfina se barokní orchestr výjimečně objeví ve společnosti děl, která stylově vybočují z tradičního repertoáru ansámblu. Program se skládá ze skladby Gran Partita in B KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta a Serenata in d op. 44 Antonína Dvořáka.

Janáčkova filharmonie Ostrava připravila ve spolupráci se statutárním městem Opava a Moravskoslezským krajem pro všechny milovníky vážné hudby abonentní cyklus symfonické hudby v Opavě, který rozšíří dosavadní kulturní nabídku města o čtyři mimořádné symfonické koncerty ročně. Filharmonie tak navazuje na tradici, která v Opavě v minulosti již byla: do města přijede velké symfonické těleso společně s renomovanými českými i zahraničními sólisty a dirigenty jako jeho hosty. Všechny čtyři koncerty budou realizovány v prostoru kostelu sv. Václava.

Hlavní postavou nového snímku Collegia 1704 je pro mě jednoznačně hobojistka Xenia Löffler, dlouholetá členka a sólistka Akademie für Alte Musik Berlin. Ve spolupráci s Václavem Luksem připravila a nastudovala tři koncerty Johanna Sebastiana Bacha (1685-1750) v nových verzích: Koncert f moll BWV 1056, Koncert pro cembalo A dur BWV 1055, Koncert pro dvě cembala a smyčce C dur BWV 1061. Východiskem se stal interpretce Koncert A dur, jenž zrekonstruovala pro – možná původní – obsazení s hobojem. K němu připojila novou verzi Koncertu f moll, který byl zřejmě zamýšlen pro nějaký melodický nástroj, a ve spolupráci s houslistou a violistou Timem Willisem změnila instrumentaci cembalového dvojkoncertu pro obsazení se čtyřmi koncertantními nástroji a smyčcovým ripienem. Výsledkem jsou tři fascinující tváře Bachovy hudby, v nichž není žádných vad na kráse.