Od 2. do 16. října 2021 se již pošesté otevřou brány Lednicko-valtického areálu koncertům LVHF 2021, které letos připomenou 280 let od úmrtí Antonia Vivaldiho. Vystoupí soubory z Itálie, Francie, Španělska a České republiky specializované na tvorbu tohoto skladatele: Ensemble Matheus, Accademia Bizantina, Gli Incogniti nebo Europa Galante s Fabiem Biondim. V českém debutu na LVHF 2021 vystoupí polský kontratenorista a breakdancer Jakub Józef Orliński. Předprodej vstupenek byl zahájen 15. března.

Jsou koncerty, jejichž symbolický význam je tak jedinečný a zajímavý, že to daleko přesahuje rozsah jedné recenze. Nejen, že Collegium 1704 v neděli 13. září v kostele Nanebevzetí panny Marie v Konojedech u Úštěka horkém odpoledni předvedlo vzorovým způsobem několik ústředních skladeb svého repertoáru. Ale do zapadlé vsi tuto neděli vážil cestu také český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka, vedoucí saské státní kanceláře a státní ministr Oliver Schenk, či probošt Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích Jiří Hladík. A ministr kultury Lubomír Zaorálek udělil záštitu, poslal zdravici do programu, a svého náměstka Vlastislava Ourodu. Chybět nemohla klíčová organizátorka Ilona Rožková. Auta parkovala, kde se dalo, a čerstvě zrekonstruovaný barokní areál s kostelem zářil novotou i uprostřed rezavějícího oplocení z vlnitých plechů na zpola zarostlém návrší. Kostel je opraven už několik let a o jeho rekonstrukci se dají číst podrobné zprávy. Vrátit živé umění do opravené památky a do míst, kam se za hudbou obvykle nejezdí, to si ovšem zaslouží stejnou pozornost, jako památka sama. Leckdy je to totiž mnohem náročnější.

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 nastudovali Missu solemnis Ludwiga van Beethovena. Pravděpodobně nejnáročnější Beethovenova skladba vůbec zazněla v roce bethovenovského jubilea v pondělí 7. 9. na festivalu Dvořákova Praha. Objevila se ve zvukové podobě, jaké asi jen tak neuslyšíme a v pokorném pečlivém nastudování. Patří ke skladbám, u kterých ne snad nikdy nestane, aby všechno vyznělo dokonale, i pro nejlepší světové interprety je na hranici sil a pro publikum zrovna tak. Nejenom zpěváci, kteří tradičně proklínají její nezpěvnost, ale i publikum může mít pocit, že přes vynaloženou námahu se nedostavil tak silný zážitek, na jaký býváme zvyklí. Ale je důležité si občas připustit, že prostě existují díla, která žádají výrazně větší koncentrovanost a v současném způsobu práce a stylu fungování na ně prostě nemáme. Nebo alespoň ne v jejich celistvosti.

Třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha se uskuteční v původně plánovaném termínu, tedy od 4. do 20. září 2020. Vzhledem k aktuálním okolnostem nelze zajistit účast původně smluvených zahraničních interpretů; festival tedy namísto toho oslovil přední české umělce – sólisty, dirigenty i tělesa. Heslem festivalu je slogan „Češi hrají Čechům“.

Základem alternativního programu festivalu Pražské jaro 2020 se stane jedenáct koncertů, které budou živě přenášeny z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. „Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Dále se diváci mohou těšit na záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád, program budeme průběžně doplňovat,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách festivalu, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas.

Bachův hudební odkaz, hluboce zakořeněný ve středoněmecké hudební tradici, vychází i z vlivu jeho starších kolegů i členů velmi rozvětvené Bachovy rodiny. Johann Sebastian díla těchto skladatelů nejen uctíval a nechal se jimi inspirovat ve vlastní tvorbě, ale pořizoval si také jejich opisy za účelem provedení při nejrůznějších příležitostech. V rámci koncertu Actus tragicus v pátek 13. března v Rudolfinu Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse tento pomyslný Bachův archiv pootevře a uvede tak především díla, která na samotného Bacha měla vliv. Jako sólisté se představí Sophie Junker (soprán), Rupert Enticknap (kontratenor), Samir Bouadjadja (tenor), Tomáš Král (baryton) a Felix Schwandtke (bas).

Nevšedním a pro mnohé české posluchače bezpochyby zcela nečekaným zážitkem bylo uvedení nejslavnějšího oratoria Alessandra Stradelly, San Giovanni Battista, ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Zásluhu na tom má Václav Luks a Collegium 1704, kteří skladbu již dříve uvedli s úspěchem v Salcburku a – spolu Marcem Minkowskim a dalšími – přispívají k obnovenému zájmu o toto vynikající dílo.

Klavírista Lukáš Vondráček minulý týden v otevřeném dopise oznámil, že ruší svoje nadcházející pražské koncerty. Jedním z důvodů je podle něj „dlouhodobě alarmující úrovni české (pražské) hudební žurnalistiky".

Václav Luks je maximalista. Připravuje velkolepé projekty, svou erudici stále rozšiřuje a prohlubuje, v hudební interpretaci se projevuje jako nadšenec a vizionář. Nebojí se mířit vysoko, ostatně k dispozici má vynikající soubor a sbor. Do českého prostředí vnesl skladby, jež jsou součástí spíše německé či anglické než české hudební tradice, a my už je dnes díky tomu považujeme za samozřejmost. Jeho Collegium 1704 sice není jediným tuzemským souborem, který svým koncertním provozem opisuje křivku liturgického roku, výjimečným ho ale činí fakt, že slavná barokní díla zároveň natáčí. Nejnověji je to první česká kompletní nahrávka Händelova oratoria Mesiáš, kterou pořídil během čtvrtého koncertního provedení skladby v pražském Rudolfinu v sezoně 2017/2018.

V druhé polovině července padne v Itálii první klapka česko-italsko-slovenského filmu o Josefu Myslivečkovi. Historický velkofilm Petra Václava dnes na tiskové konferenci v pražském Italském institutu představili tvůrci spolu Václavem Luksem, který se svým Collegiem 1704 nahraje hudbu k filmu, zpěváky Simonou Šaturovou a Krystianem Adamem a také s představitelem hlavní role, ruským hercem Egorem Koreshkovem.