A jsou tu zase. Hrdinové z dávných staletí vybavení moderními puškami, kravatami, nátělníky, vojenskými uniformami. „Povinné“ atributy současné operní režie se tentokrát sešly v Rossiniho Vilému Tellovi, kterého uvedla vídeňské scéna Theater an der Wien.

Inscenovat Mozartovu Kouzelnou flétnu není vůbec jednoduché. Na první pohled pohádka, jednoduchá hra se zpěvy pro pobavení lidu, která je na druhou stranu plná šifer a symbolů s hlubšími významy. Mozart sám v jednom z posledních dopisů zmiňuje svou radost nad tím, že opera na jednu stranu baví tradiční singspielové publikum a současně osloví i ty, kteří v ní najdou její skrytý obsah. Ostatně Mozart i Schikaneder byli svobodní zednáři, kterým hudební forma singspielu posloužila jako zástěrka. Premiéra proběhla 30. září 1791 pod Mozartovou taktovkou v Theater auf der Wieden (nezaměňovat s Theater an der Wien!), kde se dočkala 268 repríz. Do jakých kulis zasadit dílo zabývající se nadčasovými tématy lásky, zasvěcení, moudrosti, lidskosti?