Komentáře - časopis harmonie

Odvážná plzeňská Poppea korunována bezchybnou hudbou

Plzeňská opera uvedla 15. srpna v Divadle J. K. Tyla opožděnou premiéru opery Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey, barokní operu, kterou skladatel zkomponoval na libreto Giovanniho Francesca Busenella roku 1642. Navázala tím na svou inscenaci skladatelovy operní prvotiny Orfeo (1607), jíž zazářila před dvěma lety. Tehdejší tým inscenátorů nevstoupil do téže řeky, postoupil o pořádný krok dál. Ostatně stejně jako autor opery, který tuto svou poslední ze snad osmnácti oper (z nichž se dochovaly tři) vytvořil za pomoci zdatného libretisty právníka Giovanniho Francesca Busenella první „dramma giocoso“ v operní oblasti. Monteverdi byl tehdy už na samotném konci své skladatelské i životní kariéry a kromě svých operních prací měl za sebou bezpočet motet a madrigalů i madrigalových komedií plných vzrušených citů i komických detailů. Po dvorním kapelnictví v Mantově (od 1601) byl zajisté hluboce poctěn postavením dvorního kapelníka v chrámu sv. Marka v Benátkách. V tektonice jeho tehdejších sborových skladeb se mimo jiné odráží členění prostor tohoto chrámu umožňující jejich akusticky působivé vícesborové řešení.

V Plzni uvedou poprvé Monteverdiho Korunovaci Poppey

V sobotu 15. srpna uvede plzeňské Divadlo J. K. Tyla Korunovaci Poppey. Monteverdiho vrcholná opera volně naváže na inscenaci Orfea, kterou v Plzni premiérovali před dvěma lety.

Bach a Bacchus na Barokních podvečerech

Barokní podvečery 5. března měly nádech exkluzivity, neboť se konaly v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Návštěvníci přicházející na Hrad už večer nemuseli stát frontu u vstupních kontrol, a o přestávce se mohli procházet malou galerií v několika místnostech, které přiléhají k Císařskému sálu paláce. A program byl řekněme aristokraticko-kratochvilný, zahajoval letošní řadu „Stravaganza“, kdy se vybírá ze skladeb extravagantních či experimentálních.

Úcta, oddanost a vroucnost Písně písní v podání Cappelly Mariana

Vokální soubor Cappella Mariana vydal u příležitosti svého desátého výročí nahrávku na téma starozákonní Písně písní. Umělecký vedoucí souboru Vojtěch Semerád nakombinoval pro tuto příležitost program, v němž vedle sebe stojí Palestrinova vycizelovaná polyfonně-homofonní technika, myšlenkové bohatství Josquina Despreze a moteta burgundských autorů, kteří v návaznosti na Josquina připravili palestrinovské syntéze ideální zdroj inspirace. Nutno říci, že dramaturgie snímku je velmi zdařilá, uvádí například dvě odlišná zpracování textu Quam pulchra est (od Palestriny a Nicolase Gomberta), a především postupně krásně graduje až ke slavnému Josquinovu motetu Ave Maria…Virgo serena a Gombertově kompozičně košatému Magnificat Sexti et Primi Toni.

Francouzská vánočka a italské cukroví z kuchyně Collegium Marianum

Stejně jako v minulých letech zazněl i letos 28. prosince v kostele svatých Šimona a Judy vánoční koncert souboru Collegium Marianum. Letošní název zněl: Andělé a pastýři, Vánoce v barokním Římě a Paříži. Umělecká vedoucí Jana Semerádová sáhla opět do nevyčerpatelné studnice francouzského a italského barokního repertoáru. Vedle známých autorů, jako je Giacomo Carissimi nebo Marc-Antoine Charpentier, zařadila díla méně uváděných skladatelů Francesca Manfrediniho a Carla Ambrogia Lonatiho.

Cappella Mariana: Skvostná pocta vlámské polyfonii a Pierru de la Rue

Renomovaný vokální soubor Cappella Mariana vystoupil 10. dubna 2018 v kostele sv. Salvátora Anežského kláštera v rámci 18. ročníku Barokních podvečerů s výjimečným programem nazvaným Quinta Essentia. Do dramaturgie večera vybral umělecký vedoucí ansámblu Vojtěch Semerád hlavní skladatele třetí generace franko-vlámské polyfonie, a zazněla tak jejich mistrovská díla. Zároveň také připomněl 500. výročí úmrtí Pierra de la Rue. Jednotlivé části jeho pětihlasé Missa de Sancta Cruce totiž tvořily základ koncertu a pěvci je prokládali světskými kompozicemi, což bylo osvěžující a posluchačsky přívětivé.

Stará hudba v Praze: závěr roku 2016

Poslední dny roku 2016 přinesly na domácí scéně staré hudby několik mimořádných zážitků: čtyři koncerty Collegia 1704 (Rudolfinum, 20. a 21. 12.; kostel sv. Šimona a Judy, 31. 12. – jeden program, opakovaný dvakrát za sebou) a vánoční koncert Collegia Mariana (kostel sv. Šimona a Judy, 29. 12.). Collegium Marianum tentokrát zvolilo ne zcela obvyklou dramaturgii - konfrontaci tvorby dvou skladatelů, z nichž první byl za největšího hudebníka německy hovořících zemí pokládán během svého života, zatímco druhý si všobecné uznání získal až v první polovině 19. století a později: Georga Philippa Telemanna a Johanna Sebastiana Bacha. Z

Ó, sladká útěcho

4. leden 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Ó, sladká útěcho

Hudební tečkou za rokem 2016 byl pro mě ve čtvrtek 29. prosince v pražském kostele sv. Šimona a Judy večerní Barokní podvečer souboru Collegium Marianum.  Na rozdíl od famózního programu České Vánoce z roku 2015 se souborem Buchty a loutky, byla duchovní dramaturgie vážnější a lyričtější. Nejdříve zaznělo Telemannovo Magnificat in G, TWV 9:18 (tzv. Německé Magnificat), potom jediná instrumentálka večera – Concerto Pastorale Johanna Christopha Peze; v druhé části výběr z díla Johanna Sebastiana Bacha – kantáta Süsser Trost, mein Jesus kömmt, BWV 151,  duetto Ehre  sei Gott in der Höhe z kantáty Unser Mund sei voll Lachens, BWV 110, a  kantáta Ehre sei Gott in der Höhe, BWV 197a.

Jezeří 2016: Spohrův Faust

30. srpen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Jezeří 2016: Spohrův Faust

Literárních i hudebních zpracování faustovské legendy existuje celá řada; nejslavnější je Goethův Faust, jehož první díl poprvé vyšel tiskem roku 1808. Louis Spohr se v roce 1813, kdy psal svého Fausta, Goethem inspirovat nenechal: komponoval ho na libreto Josepha Carla Bernarda, které vzniklo pod vlivem básní a dramat dvou významných Goethových německých současníků – Friedricha Maximiliana von Klinger (1752-1831) a Heinricha von Kleist (1777-1811). Bernardovo libreto má všechny atributy dobové dramatické tvorby: je pojednáno jako příběh o přátelství, lásce a odvaze, zradě, pýše a lsti; nechybí tu sabat čarodějnic, svatba ani

A na závěr skvostné hlasy, hudba pro temná období i slavnostní trompety. Konec roku 2015 se starou hudbou

Konec předchozího roku nabídl na scéně staré hudby zajímavosti i překvapení. Collegium 1704 připravilo pro jeho poslední dny dva koncerty (Rudolfinum 15. 12., kostel sv. Anny 31.12.), Collegium Marianum koncert jeden (kostel sv. Šimona a Judy, 28. 12.); všechny tři charakterově výrazně odlišné. Pohled Collegia Mariana na adventní a vánoční čas byl v souladu s lyrickým naturelem souboru: na pořadu

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.