Po monumentálním zahájení 30. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby v katedrále sv. Petra a Pavla skladbou Stabat Mater brněnského varhaníka Františka Musila (1852–1908) se druhý koncert letošního programu přesunul do komornějších a intimnějších prostor kostela sv. Augustina – právě zde vystoupil v pondělí 3. dubna soubor Cappella Mariana ve složení: Vojtěch Semerád (vysoký tenor), Ondřej Holub (tenor), Tomáš Král (baryton), Mélusine de Pas (viola da gamba), Jan Krejča (teorba) a Pablo Kornfeld (varhany). Kromě výběru z díla Marca-Antoina Charpentiera, Henryho Du Monta a Heinricha Schütze zazněla také světová premiéra skladby Ze všech sil Slavomíra Hořínky, která dala večeru jeho název.

Do třetího desetiletí své existence vstupují Letní slavnosti staré hudby ročníkem věnovaným především hudbě šlechtických dvorů. Festivalové koncerty se letos mimořádně uskuteční mezi 23. červencem a 7. zářím. V červenci a srpnu nabídne program vytvořený ve spolupráci s českými umělci a ansámbly, čímž chtějí cíleně podpořit tuzemskou kulturní scénu. „Při přípravě letošní dramaturgie jsme chtěli reagovat na aktuální situaci na kulturní scéně, proto jsme ve vyšší míře, než bývá pro festival obvyklé, spolupracovali s českými umělci a ansámbly,“ vysvětluje dramaturgyně festivalu Jana Semerádová. Dva zářijové koncerty pak budou patřit výlučně zahraničním interpretům.

Bachův hudební odkaz, hluboce zakořeněný ve středoněmecké hudební tradici, vychází i z vlivu jeho starších kolegů i členů velmi rozvětvené Bachovy rodiny. Johann Sebastian díla těchto skladatelů nejen uctíval a nechal se jimi inspirovat ve vlastní tvorbě, ale pořizoval si také jejich opisy za účelem provedení při nejrůznějších příležitostech. V rámci koncertu Actus tragicus v pátek 13. března v Rudolfinu Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse tento pomyslný Bachův archiv pootevře a uvede tak především díla, která na samotného Bacha měla vliv. Jako sólisté se představí Sophie Junker (soprán), Rupert Enticknap (kontratenor), Samir Bouadjadja (tenor), Tomáš Král (baryton) a Felix Schwandtke (bas).

Zatím poslední koncert Collegia 1704 připomněl letošní výročí dubnové 260. výročí úmrtí Georga Friedricha Händela a zejména jedno pozoruhodné oratorium Izrael v Egyptě. Slyšeli jsme barokní orchestr ve velkém obsazení včetně trojice pozounů, a zejména Collegium vocalle 1704 mělo svůj velký den. Toto starozákonní oratorium je totiž netypické právě tím, že největší prosto zde mají sborová čísla.

Barokní podvečery 5. března měly nádech exkluzivity, neboť se konaly v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Návštěvníci přicházející na Hrad už večer nemuseli stát frontu u vstupních kontrol, a o přestávce se mohli procházet malou galerií v několika místnostech, které přiléhají k Císařskému sálu paláce. A program byl řekněme aristokraticko-kratochvilný, zahajoval letošní řadu „Stravaganza“, kdy se vybírá ze skladeb extravagantních či experimentálních.

Lidové písně jsou patrně jedním ze dvou nejsilnějších pramenů inspirace, z nichž vyrůstá celé dílo Bohuslava Martinů. Rozsáhlou Sušilovu sbírku moravských lidových písní s sebou skladatel vozil na všech cestách. Právě z této sbírky pochází většina lidových textů Písniček na jednu a na dvě stránky a Nového špalíčku. Stejně jako Dvořák ve svých Moravských dvojzpěvech tady Martinů zkomponoval vlastní nápěvy a doprovod; hluboká inspirace lidovou hudbou, její rytmikou, melodikou i harmonickými postupy je v nich ovšem nepřeslechnutelná.

Vokální soubor Cappella Mariana vydal u příležitosti svého desátého výročí nahrávku na téma starozákonní Písně písní. Umělecký vedoucí souboru Vojtěch Semerád nakombinoval pro tuto příležitost program, v němž vedle sebe stojí Palestrinova vycizelovaná polyfonně-homofonní technika, myšlenkové bohatství Josquina Despreze a moteta burgundských autorů, kteří v návaznosti na Josquina připravili palestrinovské syntéze ideální zdroj inspirace. Nutno říci, že dramaturgie snímku je velmi zdařilá, uvádí například dvě odlišná zpracování textu Quam pulchra est (od Palestriny a Nicolase Gomberta), a především postupně krásně graduje až ke slavnému Josquinovu motetu Ave Maria…Virgo serena a Gombertově kompozičně košatému Magnificat Sexti et Primi Toni.

Mezi zásadními projekty šedesátého ročníku Smetanovy Litomyšle byly během druhého festivalového víkendu dva velké koncerty – na zámeckém nádvoří Osudová léta s výraznou připomínkou výročí srpnové okupace a ve dvakrát vyprodaném piaristickém kostele Bachova Mše h moll.

Před pár dny jsme psali o nové desce Supraphonu, na kterou Hana Blažíková s Tomášem Králem nahráli ukolébavky Pavla Jurkoviče. Čtyři z vás mohou desku získat, stačí poslat do 21. května na adresu michaela@muzikus.cz odpověď na soutěžní otázku.

Ukolébavky zpěváka, hudebníka a učitele, kterému několik generací českých hudebníků vděčí za uvedení do kouzelného světa hudby, vydává Supraphon na nové desce. Dvaadvacet z nich pro nové album vybral zčásti sám autor a zčásti pak jeho hudební přátelé v čele se sopranistkou Hanou Blažíkovou. Spolu s ní nahrál Jurkovičovy ukolébavky Tomáš Král, cembalistka Jiřina Dvořáková-Marešová, flétnistka Jana Semerádová, gambistka Hana Fleková či houslista Jan Hádek.