Mám-li rozvést tvrzení z webu ČT, pak tedy tento ročník Pražského jara patří k těm zahájeným Smetanovou Mou vlastí. Přitom právě tato instituce by měla dobře vědět, že Mou vlastí je PJ zahajováno nikoli téměř každoročně, jak se vytrvale objevuje na jejích webových stránkách, ale bez výjimky vždy, a to už od zakladatelského roku 1946. Myšlenka zahajovat PJ právě Mou vlastí byla dokonce jedním z ideových pilířů tohoto festivalu, spolu s uváděním Beethovenovy Deváté symfonie na závěr, a i když festival už není pokaždé zakončován Devátou, Smetanův symfonický chef-d’œuvre otevírá festival vždy. Česká televize ostatně přenáší toto slavnostní zahájení už drahně let – nevím to přesně na rok, ale myslím, že od doby, kdy přímý přenos byl technologicky v jejích silách – a od té doby rovněž bez výjimky. Tak i letos. Tentokrát i za ceremoniální přítomnosti prezidenta s chotí, přivítaných vřelým potleskem. K přenosu samému jen tolik, že málokdy má kritik možnost přijít z živého koncertu a bezprostředně poté si srovnat kvalitu TV zvukového přenosu s tím, co na vlastní uši slyšel. A varuji každého, kdo by si chtěl udělat obrázek o úrovni provedení jen na základě poslechu ČT, ať už živého přenosu či jeho záznamu. Byly to dva zcela nesouměřitelné vjemy.

Pražské jaro zahájí dirigent Tomáš Hanus s orchestrem Velšské národní opery.

Ministerstvo kultury ČR a Pražské jaro o.p.s. uzavřely 15. prosince 2022 prostřednictvím svých zástupců smlouvu o spolupráci. Ministr kultury Martin Baxa a Pavel Trojan, ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, podepsali memorandum o spolupráci na následující tři roky. Díky této smlouvě získá Pražské jaro každoročně částku 30 milionů korun, pokud budou splněny všechny nezbytné podmínky. Smlouva se týká jen jarního festivalu, nikoliv mezinárodní soutěže a podzimního Festivalu Rudolfa Firkušného.

„Vyprodáno“, hlásila cedule nad pokladnou ve Vídeňské státní opeře. Hrála se Dvořákova Rusalka, a tak našince potěšilo, že je o ni v rakouské metropoli zájem. Obsazení slibovalo v hlavních rolích Piotra Beczału a Olgu Bezsmertnu.

V Mnichově právě probíhají přípravy na novou inscenaci Smetanovy Prodané nevěsty. V sobotu 22. prosince ji uvede Bayerische Staatsoper v německém znění pod taktovkou Tomáše Hanuse.

Když budete mít štěstí, můžete ho potkat u služebního vchodu do Vídeňské státní opery nebo do některých dalších evropských divadel, občas u něj doma v Brně – anebo, to teď asi nejčastěji, v Cardiffu na jihozápadě Británie v moderním sále Welsh Millennium Centre. Stal se tam loni hudebním ředitelem Velšské národní opery. Letos na podzim zde s úspěchem nastudoval a dirigoval dvě opery zařazené do Ruské sezony – jednu ruskou, jednu českou. Tomáš Hanus, původně houslista, vystudoval dirigování na JAMU, v roce 1999 se stal vítězem soutěže v Katowicích, byl u vzniku Pražské komorní filharmonie, dirigoval v Národním divadle v Praze a v Brně, kde byl po dva roky šéfem. Hostuje po Evropě, byl v Japonsku, debutoval v New Yorku. Svůj čas dělí sedmačtyřicetiletý umělec mezi operu a koncerty. V Cardiffu, pár kroků od přístavu, si našel čas na bilanční rozhovor.

Vstoupit dvakrát do téže řeky prý nelze. Jiřímu Bělohlávkovi se to podařilo. Poštěstilo se mu ještě jednou vést Českou filharmonii, napodruhé v lepší konstelaci. Bylo to krásné - přízní osudu se v roce 2012 mohl po dvou desetiletích logicky vrátit na post šéfdirigenta, který mu předtím nebylo dopřáno zastávat dostatečně dlouho a který k němu patřil právem. Vrátil se zkušenější a zralý. Jako osobnost s cenným mezinárodním renomé. Krutostí stejného osudu nemohl však svou misi ani tentokrát přirozeně završit a naplnit – na konci páté sezony, se smlouvu na několik dalších, podlehl těžké nemoci.

Příprava inscenace Janáčkovy opery Věc Makropulos na sebe poutala pozornost zájemců o operní dění už od svého počátku. Dirigent Tomáš Hanus s režisérem Peterem Konwitschnym, v hlavní roli Linda Ballová- už jenom tato holá fakta vzbuzovala značná očekávání a kladla mnoho otázek. Když těsně před premiérou dirigent Hanus z inscenace odstoupil, otazníky se ještě zmnohonásobily. Slovenské národné divadlo

Vedení Velšské národní opery dnes oznámilo, že jejím novým uměleckým šéfem bude český dirigent Tomáš Hanus, který se ujme svého postu na podzim 2016. "Od prvního okamžiku, kdy jsem s WNO spolupracoval, jsem cítil bezprostřední spojení,"uvedl Tomáš Hanus. "Mají vášeň, kreativitu, talent a profesionální přístup. Těším se na budování pevného vztahu s orchestrem i publikem a na to, že budemem moci přinášet krásnou hudbu více a více lidem. Je pro mne velké privilegium spolupracovat s WNO."

5. června v Dvořákově síni Rudolfina zazněla tři díla vybraná do tří (též 3. a 4. 6.) abonentních koncertů České filharmonie z tvorby György Ligetiho, Jana Hanuše a Petra Iljiče Čajkovského. Čekal jsem dokonalé provedení jak vzhledem k pověsti interpretů, tak i jejich zkušenosti ze dvou předchozích koncertů. Moje očekávání bylo v mnohém překonáno. Od nástupu Jiřího Bělohlávka kvalita, přesvědčivost a vitalita filharmoniků jako by stoupala v crescendo sempre. Důvodů bude jistě více, ale je