Aktuality - časopis Harmonie

FOK v příští sezoně: Nový šéfdirigent, nový koncertní mistr a turné po Americe

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK dnes zveřejnil náplň příští sezony. Ta bude pro orchestr v mnohém nová. Představí se nový šéfdirigent Tomáš Brauner a také koncertní mistr Roman Patočka. Kromě toho se FOK chystá na sklonku příští zimy na turné po Americe. 

Roman Patočka bude novým koncertním mistrem FOKu

Houslista Roman Patočka vyhrál konkurz na pozici koncertního mistra Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. K orchestru nastoupí na začátku příští sezony v září 2020 společně s novým šéfdirigentem Tomášem Braunerem.

Elgar versus česká moderna ve Zlíně

Pro první únorový koncert probíhající sezóny si zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů přichystala program s názvem „Elgar versus česká moderna“. Ve čtvrtek 6. února se tak v tamějším Kongresovém centru společně s orchestrem představil přední český violoncellista Michal Kaňka, přičemž celý večer řídil šéfdirigent filharmonie Tomáš Brauner. Součástí večera bylo taktéž předkoncertní povídání o hudbě, které moderoval brněnský muzikolog Martin Flašar.

Nedokončená

1. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Nedokončená

Na koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK 24. listopadu mě zradilo zdraví, takže jsem musel odejít z pražského Obecního domu předčasně, takže se stal pro mě „nedokončenou“. Dle novinářské etiky bych správně neměl o koncertu psát, ale bylo to tak učebnicové, že jsem se rozhodl učinit výjimku a vydat svědectví o výseku včera, jehož jsem byl přítomen. Nuže v úvodu jsem slyšel Haydnovu Symfonii č. 30 C dur „Aleluja“ a poté Violoncellový koncert č. 1 Bohuslava Martinů (Dvořákovu Osmou symfonii po pauze jsem nezvládl.)  

Co nás přesahuje

6. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Co nás přesahuje

Jedním z průvodních jevů trapnosti, jakou bylo prodlužované jmenování nového pána Nostického paláce, byla – nikoli poprvé – vyjádření čelných českých politiků o tom, jak je ministerstvo kultury vlastně nedůležité. Vždyť nepatří k silovým jako vnitro nebo „zamini“ a neprotékají jím velké peníze jako ministerstvem financí či práce a sociálních věcí. Tak co s ním, že? Myslel jsem na tyto nehorázné výroky 31. srpna při výtečném večeru v Litoměřicích, patřícím k výkonům, na které by údajná elita této země měla být hrdá. A naučit se vnímat kulturu nikoli jako cosi okrajového, ale naopak jako pozitivní vklad do života české společnosti, rozkolísané a rozdělené víc než kdykoli jindy od Listopadu 1989.

Novým šéfem FOKu bude Tomáš Brauner

Informace o nové sezoně Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK přebilo na tiskové konferenci  oznámení, že po pětileté epoše Pietariho Inkinena jej vystřídá v roli šéfdirigenta od sezony 2020/2021 Tomáš Brauner. FOK se tedy vrátí ke spojení český orchestr – český šéfdirigent, čímž se stane mezi českou symfonickou elitou bílou vránou. Jestli vytáhl FOK z balíčku žolíka, ukáže čas. Sice by si mohl čtenář pomyslet, že chtěl-li mít v čele mladou tvář,  jestli to není z nouze ctnost, když není volný ani Jakub Hrůša, ani Tomáš Netopil, ani Tomáš Hanus, ani… Jenže svoji erudici, talent, flexibilitu a intelekt ukázal jednačtyřicetiletý dirigent mnohokrát u několika domácích i zahraničních orchestrů. Jen je otázkou, jestli dokáže přesvědčit k hostování podobně zářivé sólisty jako stávající finský šéfdirigent. Každopádně jestli FOK je ze svého rozhodnutí nadšen, zklamána je asi Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, kde začal vloni působit v roli šéfdirigenta. (Bylo by zajímavé  zjistit, jestli v době nástupu už věděl, že bude moravský orchestr vést jen dva roky.) Kdo chce vědět, jaké měl názory před rokem, odkazuji na rozhovor z loňského listopadu.

Dramaturgická perla České filharmonie

18. březen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Dramaturgická perla České filharmonie

Koncertní sezóna České filharmonie 2018/2019 překypuje významnými zahraničními hosty. Abonenti se tak na pódiu Rudolfina již setkali s Giovannim Antoninim, Pierrem Laurantem Aimardem i Kirillem Gersteinem. Abonentní koncerty ve dnech 14. – 16. března 2019 měly hostit další zajímavou zahraniční dirigentskou osobnost, Američana Davida Robertsona. Robertson není žádnou mediální hvězdou s taktovkou v ruce, ale spolehlivým pracantem koncertních pódií, kterých není nikdy dost. O to více jsem litoval jeho nepřítomnosti ve Dvořákově síni, v níž jej vystřídal domácí zástupce střední umělecké generace Tomáš Brauner. Velkoryse převzal program abonentního koncertu beze změn, a publikum tak nepřipravil o dramaturgický skvost, za nějž si pořadatelé zaslouží pevný a vděčný stisk pravice. Concerto (grosso) a koncert v první půli večera vystřídala symfonie a symfonieta v druhé části programu. Středobodem dramaturgické koncepce byla Haydnova symfonie, kolem níž kroužily neobarokní a neoklasicistní kompozice Igora Stravinského, Sergeje Prokofjeva a Bohuslava Martinů. Takto dramaturgicky koncentrovaných a vycizelovaných večerů nebývá v programech České filharmonie nadbytek, proto jsem se na něj dlouho těšil a nenechal jsem si jej s početným publikem ujít.

Filharmonie Bohuslava Martinů a poslední židle pro sólistku

„Víte, jaký je v orchestru rozdíl mezi prvním a posledním pultem houslí? Někdy i několik dob.“ Tento starý vtip možná popisuje praxi některých slabších orchestrů, ale Filharmonie Bohuslava Martinů má po včerejším koncertě ve Zlíně jistotu, že jí se netýká. Na poslední židli prvních houslí totiž usedla sólistka programu Olga Šroubková, předloňská vítězka Pražského jara a laureátka řady dalších mezinárodních soutěží. Ale pěkně popořádku.

Záskok u pražských symfoniků

5. únor 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Záskok u pražských symfoniků

Vždy je napínavé, pro pořadatele, posluchače a koneckonců i orchestr, dojde-li k neplánované výměně dirigenta. Na abonentních koncertech Symfonického orchestru hl. m. FOK 20. a 21. února nahradil zdravotně indisponovaného Pietariho Inkinena  šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně Tomáš Brauner. Ačkoliv teprve čtyřicátník, patří už nesporně mezi zkušené české dirigenty, o nichž se píše, že jsou „renomovaní“. Kromě vysoké míry muzikality a citu pro formu a tektoniku, je spolehlivý a neobyčejně flexibilní. Proto je často povoláván k záskokům, včetně cizinců. V minulosti to bylo například v případě Američana Slatkina, nyní Fina Inkinena.

Pucciniho Triptych poprvé v Ostravě

19. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Pucciniho Triptych poprvé v Ostravě

Pucciniho operní Triptych by měl být na skladatelovo výslovné přání uváděn vždy jako celek, a navíc v takovém sledu jednotlivých oper, jaký mu skladatel určil. První skladatelův požadavek poměrně často dodržován nebývá a inscenace Triptychu, již vytvořilo Národní divadlo moravskoslezské Ostrava v koprodukci se Státním národním divadlem Bratislava, změnilo původní pořadí oper: Plášť, Sestra Angelika a Gianni Schicchi tím, že Sestru Angeliku zařadilo jako první v pořadí. Po stránce dramaturgické nepřináší tato změna žádnou převratnou kvalitu, spíš naopak. Nicméně Pucciniho Triptych uvádí ostravské divadlo poprvé.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.