Informace o nové sezoně Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK přebilo na tiskové konferenci  oznámení, že po pětileté epoše Pietariho Inkinena jej vystřídá v roli šéfdirigenta od sezony 2020/2021 Tomáš Brauner. FOK se tedy vrátí ke spojení český orchestr – český šéfdirigent, čímž se stane mezi českou symfonickou elitou bílou vránou. Jestli vytáhl FOK z balíčku žolíka, ukáže čas. Sice by si mohl čtenář pomyslet, že chtěl-li mít v čele mladou tvář,  jestli to není z nouze ctnost, když není volný ani Jakub Hrůša, ani Tomáš Netopil, ani Tomáš Hanus, ani… Jenže svoji erudici, talent, flexibilitu a intelekt ukázal jednačtyřicetiletý dirigent mnohokrát u několika domácích i zahraničních orchestrů. Jen je otázkou, jestli dokáže přesvědčit k hostování podobně zářivé sólisty jako stávající finský šéfdirigent. Každopádně jestli FOK je ze svého rozhodnutí nadšen, zklamána je asi Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, kde začal vloni působit v roli šéfdirigenta. (Bylo by zajímavé  zjistit, jestli v době nástupu už věděl, že bude moravský orchestr vést jen dva roky.) Kdo chce vědět, jaké měl názory před rokem, odkazuji na rozhovor z loňského listopadu.

Koncertní sezóna České filharmonie 2018/2019 překypuje významnými zahraničními hosty. Abonenti se tak na pódiu Rudolfina již setkali s Giovannim Antoninim, Pierrem Laurantem Aimardem i Kirillem Gersteinem. Abonentní koncerty ve dnech 14. – 16. března 2019 měly hostit další zajímavou zahraniční dirigentskou osobnost, Američana Davida Robertsona. Robertson není žádnou mediální hvězdou s taktovkou v ruce, ale spolehlivým pracantem koncertních pódií, kterých není nikdy dost. O to více jsem litoval jeho nepřítomnosti ve Dvořákově síni, v níž jej vystřídal domácí zástupce střední umělecké generace Tomáš Brauner. Velkoryse převzal program abonentního koncertu beze změn, a publikum tak nepřipravil o dramaturgický skvost, za nějž si pořadatelé zaslouží pevný a vděčný stisk pravice. Concerto (grosso) a koncert v první půli večera vystřídala symfonie a symfonieta v druhé části programu. Středobodem dramaturgické koncepce byla Haydnova symfonie, kolem níž kroužily neobarokní a neoklasicistní kompozice Igora Stravinského, Sergeje Prokofjeva a Bohuslava Martinů. Takto dramaturgicky koncentrovaných a vycizelovaných večerů nebývá v programech České filharmonie nadbytek, proto jsem se na něj dlouho těšil a nenechal jsem si jej s početným publikem ujít.

„Víte, jaký je v orchestru rozdíl mezi prvním a posledním pultem houslí? Někdy i několik dob.“ Tento starý vtip možná popisuje praxi některých slabších orchestrů, ale Filharmonie Bohuslava Martinů má po včerejším koncertě ve Zlíně jistotu, že jí se netýká. Na poslední židli prvních houslí totiž usedla sólistka programu Olga Šroubková, předloňská vítězka Pražského jara a laureátka řady dalších mezinárodních soutěží. Ale pěkně popořádku.

Vždy je napínavé, pro pořadatele, posluchače a koneckonců i orchestr, dojde-li k neplánované výměně dirigenta. Na abonentních koncertech Symfonického orchestru hl. m. FOK 20. a 21. února nahradil zdravotně indisponovaného Pietariho Inkinena  šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně Tomáš Brauner. Ačkoliv teprve čtyřicátník, patří už nesporně mezi zkušené české dirigenty, o nichž se píše, že jsou „renomovaní“. Kromě vysoké míry muzikality a citu pro formu a tektoniku, je spolehlivý a neobyčejně flexibilní. Proto je často povoláván k záskokům, včetně cizinců. V minulosti to bylo například v případě Američana Slatkina, nyní Fina Inkinena.

Pucciniho operní Triptych by měl být na skladatelovo výslovné přání uváděn vždy jako celek, a navíc v takovém sledu jednotlivých oper, jaký mu skladatel určil. První skladatelův požadavek poměrně často dodržován nebývá a inscenace Triptychu, již vytvořilo Národní divadlo moravskoslezské Ostrava v koprodukci se Státním národním divadlem Bratislava, změnilo původní pořadí oper: Plášť, Sestra Angelika a Gianni Schicchi tím, že Sestru Angeliku zařadilo jako první v pořadí. Po stránce dramaturgické nepřináší tato změna žádnou převratnou kvalitu, spíš naopak. Nicméně Pucciniho Triptych uvádí ostravské divadlo poprvé.

Na začátek Smetanova Má vlast a po ní do jara více než desítka společných koncertů. Tomáš Brauner nastoupil od této sezony na místo šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně se smlouvou na čtyři roky. U Plzeňské filharmonie, kterou doposud vedl, zůstává hostujícím dirigentem. Pozvání má na příští měsíce a roky k pražským orchestrům i do ciziny. Pokračuje také jeho práce v operních divadlech. O tom všem, ale i o mentalitě muzikantů je rozhovor, který HARMONII poskytl letošní čtyřicátník na samém konci prázdnin během dvojího hostování na Litoměřických svátcích hudby.

Normálně se dostane Mendelssohnův Koncert e moll, milovaný klenot houslové literatury, na program tak, že si jej vybere sólista, který se chce představit vším, co toto slunné dílo nabízí: radostnou, jásavou kantilénou, i oslnivými pasážemi vděčné virtuozity. Tentokrát byl Mendelssohn vybrán z ideově dramaturgických důvodů, jako jeden z velkých židovských skladatelů, k poctě Izraele, který slaví 70 let od svého vzniku. Jeden z předních houslistů dneška, 

V předvelikonočním týdnu provede Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK Dvořákovo oratorium Stabat mater pod taktovkou Tomáše Braunera. Sólových partů se ujmou Alžběta Poláčková, Ester Pavlů, Peter Berger a Martin Gurbaľ a spolu s nimi vystoupí Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka. Tři z vás mohou získat po dvou vstupenkách na koncert 28. 3. Své odpovědi na soutěžní otázku zasílejte do 26. 3. na adresu michaela@muzikus.cz

Prostor nejslavnější budovy pošty v Jindřišské ulici, která byla dostavěna v druhé půli 19. století se stane v úterý 7. března po ukončení běžného provozu budovy dějištěm netradičního koncertu. Violoncellista Tomáš Jamník se svým projektem Vážný zájem tímto večerem zahájí novou kampaň směřující k dubnovému měsíci domácích koncertů, během kterého má kdokoliv možnost uspořádat si u sebe v obýváku domácí koncert vážné hudby se špičkovými hudebníky.

Symfonický Orchestr Českého Rozhlasu nastoupil slibný trend směrem k objevitelské dramaturgii. Na koncertu v Rudolfinu 6. února 2017 nabídl vedle neznámé kantáty Clauda Debussyho a Stravinského Petrušky také jedno nové dílo českého autora Pavla Zemka vzniklé na zakázku orchestru. Koncert se tak stal událostí pro všechny, kdo sledují dění na poli české soudobé hudby. Pavel Zemek (vlastním jménem Pavel Novák) je totiž jedním z nejoriginálnějších skladatelů, které u nás máme. Někdy před dvěma desetiletími se rozhodl pěstovat specifický osobní styl založený na jednohlasu a od té doby se této své metody nevzdává a neustále ji