Včerejší slavnostní vyhlášení vítězů letošních ocenění časopisu Gramophone proběhlo formou on-line streamu (záznam lze zhlédnout zde). Cenu v kategorii sólové vokální tvorby získala nahrávka Janáčkova Zápisníku zmizelého, Říkadel a Moravských lidových písní s tenoristou Nicky Spencem, klavíristou Juliusem Drakem a mezzosopranistkou Václavou Krejčí Houskovou.

Nahrávek Schubertovy Winterreise přibývá neustále jako hub v právě uplynulé houbařské sezoně a pokud jsem v recenzi na poslední český záznam tohoto cyklu (Jan Martiník a David Mareček, HAR 12/19) srovnávala nejlepší Zimní cesty předchozích let, za rok 2019 přibylo několik dalších více či méně osobitých příspěvků „do diskuse“. Spíše nedoporučuji konvenční záznamy rakouského barytonisty Martina Archainera (Preiser Records) nebo německého barytonisty Johanese Helda (Ars Produktion), minout můžete nahrávku slovenského tenoristy Pavola Breslika (Orfeo) i švédského barytonisty Petera Matteie (BIS), těžko přijatelná je pro mě zvukově nepříjemná Winterreise španělského kontratenoristy Xavera Sabaty (Berlin Classics). Pokud se řadíte k otevřeným posluchačům, velkou radost vám udělá kanadský basbarytonista Philippe Sly, který spolu s malým ansámblem Le Chimera Project pojal Zimní cestu (Analekta) s nadhledem a vtipem – jakkoli to může znít ve spojení se Schubertem podezřele, výsledek je skvělý a nepovrchní.

Začalo to hezky. Na konci jsem se vypotácel z Rudolfina, nevěda hrubě, zda mám či nemám být vděčen za to, že jsem přežil svou smrt. Myslím, že jsem nebyl sám. Ale pěkně popořádku.

Ke konci minulého roku byl potvrzen v roli generálního ředitele České filharmonie David Mareček. Po téměř šesti mimořádně šťastných letech národního orchestru je zřejmé, že je to pro něho poslání, kterému věnuje téměř veškerý čas. (I když z klavírní spolupráce například  s basistou Janem Martiníkem je zřejmé, že naštěstí mu zbývá čas i na aktivní kontakt s hudbou.) O další šestiletce České filharmonie jsme vedli digitální dialog.

Abonentní koncerty Bostonského symfonického orchestru řídí v těchto dnech kolem druhého dubnového víkendu jeho lotyšský šéfdirigent Andris Nelsons. Pozornost se soustřeďuje na Brucknerovu Třetí symfonii. O týden později přijde na řadu jeho interpretace Mahlerovy Deváté a před koncem měsíce v posledním programu abonentní sezony, také pod jeho taktovkou, to bude francouzská

Skandální náměty a pobuřující momenty k umění patří, ačkoli s měnící se dobou a lišícími se uměleckými, potažmo hudebními žánry se míra skandálnosti podstatně liší. Historie opery si několik svých titulů s explicitně pobuřujícími motivy  - Modrovousův hrad, Lady Macbeth Mcenského újezdu nebo Lulu - náležitě hýčká, ale snad nikdo se dosud neodvážil využít v opeře potenciál skandálního námětu v takové míře jako britský soudobý skladatel Thomas Adès.

Tenorista Ian Bostridge se ve svých nahrávacích projektech probírá velkými písňovými cykly a bylo jen otázkou času, kdy narazí na Zápisník zmizelého. Stalo se. Tento cyklus se...